Rumunští Romové v Británii - muži jsou v imigrační vazbě, traumatizované opuštěné ženy s dětmi obléhají novináři z nepřátelského bulvárního tisku

Uprostřed anglického hrabství Kent, za zataženými záclonami a zamčenými dveřmi domu z přelomu minulého století, se skrývá 36 ztraumatizovaných žen a dětí. Jsou to rumunští Romové. Složitou cestou se dostali z Bukureští na korbě náklaďáků až do Británie. Jejich muži byli zatčeni a uvězněni ve vězení Rochester Prison, jakmile vkročili na britskou půdu.

"Proč zatkli mého muže?" pláče jedna Rumunka. "Neudělal nic špatného. Nemůžu s ním mluvit a nevím, co si mám počít, co je nejlepší pro naše děti."

"V naší zemi bylo obtížné dokonce i nakupovat," vysvětlovala sedmačtyřicetiletá Vasilica. "Trvalo to vždycky dlouhé hodiny, protože nás v obchodech odmítali obsluhovat anebo nás posílali na konec fronty. Dívali se mi vždycky do očí, jestli jsem Romka. Když to zjistili, plivali na mě a na mé děti. Byla to běžná věc."

Armeance je 21 let. Má dvě děti a velkou rudou jizvu na břiše. Před třemi měsíci porodila další, mrtvé dítě.

"Manžel mě chtěl navštívit v nemocnici po smrti našeho dítěte. Chtěl mi přinést polévku. Pokoušel se přijít čtyřikrát, ale pokaždé ho zbila policie a jídlo vyhodila. Při posledním zbití mu zlámali kosti a krvácel na hlavě."

Po tomto posledním útoku prodali Armeanca s manželem svůj domov a zaplatili jednomu Rumunovi 400 liber (20 000 Kč) - veškeré peníze, jaké měli, aby je odvezl na korbě náklaďáku do Británie.

"Chci, aby mohly moje děti normálně žít, aby mohly chodit do školy a měly trochu budoucnost. Taky bych chtěla léky na břicho," konstatovala a ukázala na svou jizvu.

Od příjezdu do Británie sleduje celou romskou skupinu velmi ostře britský bulvární tisk. Některé bulvární listy psaly zvlášť sžíravě o tom, že prý socální služby hrabství Kent ubytovaly uprchlíky v "luxusním hotelu". Většina takových článků byla přehnaná. Pracovníci sociálních služeb konstatovali, že museli Rumuny ubytovat v jednom místním hotelu, protože pro ně neměli žádné jiné ubytování.

Minulý týden vydala zprávu o rumunských Romech britská Rada pro uprchlíky (Refugee Council). Pracovník této Rady Mike Young konstatoval:

Tito lidé žijí v neuvěřitelné chudobě. Nemají záchody ani žádné jiné hygienické zařízení a nemají kamna na topení. Jsou nuceni žít v brlozích na okraji vesnic. Pravidelně se stávají terčem útoků skinheadů. Pronásleduje je také policie. Nemají právo na státní byty, zdravotnictví či školství, protože většinou nemají občanské průkazy.

Podle nového zákona se nesmějí ani nazývat "Romy", protože je to příliš podobné výrazu "Rumuni". Vláda je oficiálně označuje za "cikány".

Od pádu komunismu v roce 1989 bylo při protiromských pogromech usmrceno v Rumunsku 300 Romů.