Ještě k těžbě uranu roztokem kyseliny sírové
Viz předchozí články k této problematice zde a zde.
Ke slozeni technologickeho roztoku: Kyselina fluorovodikova se
pouziva pouze pro cisteni ucpanych potrubi (duvod je jednoduchy: Kys.
fluorovodikova rozpousti kremen a kremicitany, takze by se dolovala
kompletne cela hornina). Jeji mnozstvi je o sest nebo 7 radu nizsi
nez mnozstvi kyseliny sirove (a pro dalsi uvahy zanedbatelne).
Kyselina dusicna se (opet ve vyrazne nizsi koncentraci nez kyselina
sirova) pouziva pro oxidaci uranovych soli.
K nepropustnosti: Dulezita je zejmena nepropustnost vrchni vrstvy.
Jinak - pokud by neexistovaly dostatecne nepropustne vrstvy, asi by
tezko vznikala podzemni loziska vody (a treba artezske studny).
K kontaminaci pitne vody: Lozisko uranu lezi POD lozisky pitne vody.
(Z exkurze si vybavuji pojmy turonska zvoden a cinnamonska zvoden,
ale tak daleko me vzdelani nesaha, abych vedel presne, o co se
jedna.) Kvalita vody v techto loziscich je trvale kontrolovana a
mnozstvi rozpustenych siranu nepresahuje mnozstvi siranu v bezne
pitne vode.
Povrchove znecisteni v miste tezby je prakticky nulove. (Pritomnost
tezby poznate jen podle "tyci zapichnutych do zeme" (vypada to jako
hydranty) a vedoucich potrubi. Kontaminace povrchu je tez neustale
kontrolovana.
Pokud jsem spravne porozumel lidem z tezarske spolecnosti, nejvetsim
problemem jsou najezdy zlodeju, kteri vykradaji med (copper, nikoliv
honey) z el.dratu propojujicich cidla a detektory s velinem.
Ekologicke riziko tu je, a velke, ale POTENCIALNI. Zatim je vsechno
pod kontrolou, vsechnu funguje perfektne, zadny problem. Pochopil-li
jsem spravne argumenty p.Moldana, domniva se, ze "co kdyby...". Ovsem
tezba uhli (ci klasicka tezba uranu) ty problemy zpusobuje realne,
nikoliv jen potencialne.
Nemam dostatecne podklady a predevsim nejsem profesional; k shrnuti a
posouzeni se jiste najdou povolanejsi. Jen jsem chtel rici, ze me
osobne ve Strazi pod Ralskem presvedcili.
