Jaderná energetika
Ještě jednou k ceně jedné kilowatthodiny v Temelíně
Téma jaderné energie obyčejně lidi rozděluje. Na diskusi probíhající v
Britských listech je zajímavé to, že převládá snaha dozvědět se, a
poskytnout druhým informace, které ten který diskutující považuje za
zajímavé a závažné. Například článek Jana
Trhlíka, v němž mimo jiné vypočítává cenu jedné kwh instalovaného výkonu
Temelína, spadá do této kategorie.
Dospěl k na první pohled ohromujícímu číslu zhruba 50000 Kč za 1 kwh.
Jenže
smyslem diskuse, do které jsme se pustili, je dávat informace do širších
souvislostí a v tom zůstal Jan Trhlík ale zůstal ve své kalkulaci na
poloviční cestě.
Pokusím se tedy pokračovat tam, kde přestal. Zopakujme si nejdřív, že cena
instalovaného výkonu byla vypočtena vydělením ceny elektrárny její
plánovanou kapacitou. Výsledek (50 000/kwh) lze interpretovat dvojím
způsobem. Buď jako cenu instalované jednotky výkonu, nebo jako cenu za 1
kwh v případě, že by elektrárna jela na plný výkon právě jednu hodinu a pak
byla navždy odstavena.
Bude-li elektrárna pracovat na plný výkon dvě hodiny, bude sice cena
instalovaného výkonu pořád těch padesát tisíc, ale investici dostaneme
zpátky i když každý kilowat prodáme za polovinu (25 000). Bude-li
elektrárna pracovat 50 000 hodin bude podíl investice na ceně kilowathodiny
pouhá jedna koruna.
Těch padesát tisíc hodin je reálných, jak dokazuje historie reaktorů
budovaných v sedmdesátých letech. Dobře konstruované a provozované reaktory
pracují dlouhodobě na hranici 90% instalovaného výkonu. Kdyby elektrárna
pracovala jen deset let, má k dispozici 87 600 hodin a tedy značnou rezervu
k těm potřebným 50 000.
A to jsem ještě nezapočítal dva až tři přestupné roky, tedy dalších 48-64
hodin, podle toho, kterých deset let elektrárna pracuje. Žádná hodina není
pro provoz jaderné elektrárny zanedbatelná. Je-li reaktor za hodinu schopen
vyrobit 900 000 kwh, ztrácí za každou hodinu odstávky sumu rovnající se
násobku výkonu a ceny za kilowatt.
Když jsem u cen, není bez zajímavosti podívat se na to, kolik stojí 1 kwh
třeba z 1.5V tužkové baterie. Předpokládejme, že z ní lze odebírat 1
ampér po dobu dvou hodin. Dodaný výkon je 1.5 x 1 x 2 = 3 watthodiny.
Cena tužkové baterie x 333 nám dá cenu jedné kilowathodiny z takového
zdroje.
Cena tužkové baterie je 1 dolar. To znamená, že 1 kwh z baterie přijde na 330
dolarů. Mohu si ovšem koupit baterii, kterou lze dobíjet za 5 a příslušné
zařízení za 15 dolarů. Pokud je použiji tento system jen jednou, vyjde mi
horentních 20 x 330 = 6600 dolarů / kwh. Vydrží-li baterie inserovaných
1000 nabíjecích a vybíjecích cyklů, dostanu se na 6 dolarů a 60 centů za 1
kwh. Pro srovnání uvádím cenu elektrické energie v Ontariu (15 centů/kwh).
Vrátím se ale zpět k jaderným elektrárnám. Z uvedených čísel je zřejmé, že
náklady na instalovanou jednotku výkonu se zdají být vysoké (bylo by
zajímavé porovnat náklady na jiné zdroje), ale že výsledná cena elektrické
energie může být velmi nízká, pokud udržíme reaktor v relativně plynulém
provozu.
Otázka do další diskuse samozřejmě je, kolik instalovaného výkonu ČR
potřebuje. V krátkodobém i dlouhodobém horizontu (abych taky jednou
zabrousil do novořeči). To, co zatím víme je, že jaderná energetika je
schopná potřebu uspokojit. Se všemi plusy a mínusy, které tato technologie
přináší. Zatím jsme se jen málo dozvěděli o možnostech skutečných úspor, o
cenách alternativních technologií a o politicko-ekonomických hlediscích,
která s oblastí energetiky souvisejí.
Jiří Jírovec
