Václav Klaus: Netvrdím, že jsem Bůh, aneb o nebezpečí moci médií

Autorovo jméno i adresa je známa, ale mrzí mě, že se lidé nechtějí podepsat ani pod takto nevinný, i když důležitý, text. JČ

Na prvni strane Lidovych novin na sebe upoutava clanek Vaclava Klause vetou: "Netvrdim, ze jsem Buh". Nejsem cestinar (ani Buh), ale rozdil mezi vetami "Nejsem Buh" a "Netvrdim, ze jsem Buh" snad naznacuje, ze nam autor zitra sdeli neco o sve skromnosti. Pripusti snad dokonce, ze  ani on sam si neni jisty, jestli je srovnatelny s Bohem. Jine srovnani by pro cloveka, ktery umi anglicky a vystudoval vysokou ekonomickou, bylo jiste neadekvatni.

O co jde? V tistenych i v elektronickych mediich se rozjizdi kampan "Vaclav Klaus for President". Myslenka, ktera by nam jeste pred nekolika tydny pripadala tak absurdni, ze by se ji nezabyvali ani odpurci bozskeho Mikulase, se pomalu zacina brat vazne.

Nasi predci to meli lepsi. Znali sve sousedy i starostu z denniho zivota a, kdyz mistni klepna pomlouvala hodneho souseda nebo chvalila packala, nemelo to vetsinou valneho uspechu. Dnes nam informace o "starsich obce" zprostredkovavaji media. Bohuzel maji tak kouzelnou moc, ze na prani vytvareji virtualni obraz, ktery nemusi mit s realitou nic spolecneho. Lide jej zacnou prijimat. Z pocatku snad jako neprijemnou moznost, ale casem treba dojdou k zaveru, ze "nekdo to delat musi, ne?".

Ten clovek, o ktereho ted jde, nebyl za sveho dlouheho pusobeni v politice schopen komunikovat s velkymi skupinami spoluobcanu jinak nez arogantnimi odsudky. Ma hypertrofovane sebevedomi s naprosto oslabenou zpetnou vazbou. Do pristiho tisicileti by nas mel vest clovek, ktery nechape zaklady informacnich technologii, ma preziravy postoj k prirodnim vedam a v oblasti spolecenske proslul tvrzenimi o nerozpoznatelnosti spinavych penez a o tom, ze penize jsou na prvnim miste.

Snad on sam svou povestnou skromnosti a rozvaznosti znemozni pokracovani novinarske manipulace, ktera by mela vynest do nejvyssiho uradu bankovniho urednika s velmi omezenym uhlem pohledu a nevalnymi uspechy v ekonomice. My potrebujeme cloveka, ktery je schopen nekonfliktne komunikovat s obcany i mezinarodnimi strukturami ve prospech nasi spolecnosti. Potrebujeme cloveka, ktery vi, ze jeho moc i znalosti jsou omezene, a nestydi si vyzadat radu tam, kde nestaci. Rozhodne nepotrebujeme narcisistu, ktery se musi vyporadavat se skutecnosti, ze neni Buh.