Upřesnění k článkům o krajích
Mam par poznamek k clankum o krajich, ktere se ted vyrojily.
1/ Pan Pecina se v rozhovoru s Andrew Stroehleinem myli, kdyz mluvi o
vyssich uzemne-spravnich celcich. Jde o celkem castou chybu. Ve
skutecnosti jde podle Ustavy o vyssi uzemni SAMOSPRAVNE celky. Mnohdy jde
o nevinnou chybu, jako v tomto pripade. Jindy je ale pouzivani terminu
'uzemne-spravni' utokem na myslenku regionalni samospravy. Rekne se
'uzemne-spravni', a posluchac si predstavi mnozici se byrokraty za jeho
tezce vydelane penize. Termin 'uzemni samospravny' ovsem imlikuje, ze tu
bude jakesi krajske zastupitelstvo, a ja jako volic pak doufam, ze o
zajmech meho kraje se bude rozhodovat na pude VOLENEHO krajskeho organu,
ktery navic bude kontrolovat praci uredniku.
Usneseni Tosovskeho vlady z brezna 1998 tuto koncepci respektovalo, ale
jak vime, Tosovskeho vlada nemela dlouheho trvani. Avsak soucasny navrh na
reformu verejne spravy z dilny Ministerstva vnitra navrhuje zrizeni
samostatnych krajskych uradu s cele s hejtmanem jmenovanym vladou, vedle
voleneho krajskeho zastupitelstva. Obavam se, ze tento navrh je skvelym
receptem na to, jak vytvorit z krajskych zastupitelstev bezmocna telesa,
ktera budou rozhodovat o nepodstatnych vecech. Tim skutecne mocnym by se
tak stal krajsky hejtman zodpovidajici se vlade, nikoliv obcanum kraje.
Stejne jako v pripade 'pozdniho' vytvoreni Senatu by toto reseni sice
prispelo k naplneni Ustavy, ktera mluvi o krajske samosprave, ale slo by
spise o formalni naplneni.
Uznavam ovsem, ze sam termin 'vyssi uzemni samospravne celky' je dlouhy a
obtizne zapamatovatelny, a na prvni pohled napovida, ze myslenka
samospravnych kraju nepochazi zdola, ale byla vymyslena jakymsi
technokatem kdesi nahore. Ten termin je primo hrozny, a signalizuje mi
nebezpeci, ze kraje, at uz bude usporadani jejich organu jakekoliv,
nebudou zachranou ceske demokracie, ale ze spis prejmou jeji veskere
neduhy vcetne byrokratizace a nadmerne stranickosti.
2/ K clanku pana Janskeho bych chtel rici toto: Neexistuje clenska zeme
Evropske Unie, ktera by se vytvareni samospravnych regionalnich ci
mistnich organu ridila statistickymi potrebami EU. Vzdy rozhoduje domaci
poptavka po urcitem usporadani, a prizpusobeni se EU je az druhotne.
Jedinou vyjimkou je snad Polsko, jehoz nova vojevodstvi odpovidaji
statistickym pozadavkum EU. Klast na prvni misto pozadavky EU by jen
prohloubilo technokraticky charakter kraju, ktere by se staly masinami na
prijem evropskych penez. Nemusely by vubec mit volenou reprezentaci, tak
jako vytvorilo administrativni regiony pro potreby EU Recko ci Irsko.
Soucasne usporadani sice nuti napriklad hradecky, pardubicky a liberecky
kraj, aby utvarely spolecny organ pro stanovovani rozvojovych priorit a
nasledny prijem a monitorovani evropskych fondu, ale aspon budou diskuse
zastupitelu jednotlivych kraju transparentni. Domivam se, ze maji-li byt
kraje prinosem pro decentralizaci rozdovani, musi mit volene
reprezentace, a jejich pocet by mel odpovidat domacimu politickemu
konsensu. Osm velkych kraju bylo proste nepopularnich.
Vít Novotný
Vít Novotný je český postgraduální student na Strathclyde University v Glasgow, kde píše doktorskou práci o územních samosprávných celcích v ČR