Volební zákon pro komunální volby je skutečně špatný
Volební zákon připouští většinový zisk povolební koalici, která získala méně než poloviční
počet
hlasů soupeřící koalice.
Situace, která nastala po volbách v Praze-Klánovicích, může nastat kdekoliv a může být
ještě
o mnoho horší. Jak již bylo v Britských listech zmíněno, (viz též zde), v Klánovicích získala
povolební
koalice DEU a nezávislí 5464 hlasů, zatímco koalice ODS + KDU-ČSL + ČSSD +
KSČM 5318 hlasů.
Přesto koalice DEU a nezávislých kandidátů získala pouze 4 mandáty z 9 a druhá
koalice
získala mandátů 5 a tím i místo starosty. (Jiná věc je, že všichni zastupitelé za DEU a
NK
odstoupili a v Klánovicích tedy proběhnou nové volby).
Lze najít ale i teoretický příklad, který je daleko výraznější: Představme si obec s 453
voliči. Tato obec má 5 zastupitelů (v souladu se zákonem může mít 5-9 zastupitelů).
Představme si, že v obci působí 5 politických subjektů, které třeba již předem deklarují svoji představu o koalicích, pokud získají důvěru voličů - dvě strany by ji chtěli utvořit
spolu a zbylé tři také - budu je nazývat malou a velkou koalicí. Volby v obci dopadnou následovně : obě strany malé koalice získají po 150 hlasech, všechny strany velké
koalice
získají po 51 hlasech. V součtu tedy malá koalice získá 300 hlasů, velká koalice získá
153
hlasů. A přestože strany malé koalice získali takřka dvojnásobek hlasů co velká
koalice,
tato získává většinu v zastupitelstvu a tím i místo starosty!! Skutečně podle zákona
152/1994
Sb. získá velká koalice 3 místa v zastupitelstvu a malá pouze 2.
Ale to není vše - už u obce se 7 zastupiteli může nastat situace, kdy ani dvojnásobek
nemusí stačit!
Čím je to způsobeno?
Je to
špatným (a ve svém důsledku nedemokratickým) algoritmem rozdělování
zastupitelských mandátů.
Ty se rozdělují následujícím způsobem: první mandát se přidělí straně s nejvyšším
počtem
hlasů, počet hlasů této strany se vydělí 3, druhý mandát se přiřadí straně s nejvyšším
počtem hlasů, kdy se u strany, která získala první mandát uvažuje již tento počet
vzdělený 3,
atd. - pokud se té které straně přiřazuje její druhý mandát, dělí se počet hlasů číslem 5,
potom 7, 9, 11 atd.
(viz příklad ).
Tento princip skutečně "konverguje" k optimálnímu rozdělení mandátů
mezi strany
dle výsledku voleb (tj. při (jistěže teoretickém) stejném počtu voličů jako mandátů,
získá
strana přesně tolik mandátů jako získala hlasů). Jenže při relativně malém počtu
mandátů může
nastat až mnou uváděný příklad, kdy ani 66% (u větších obcí ani 70% ) hlasů nemusí stačit k získání nadpoloviční
většiny
v obecním zastupitelstvu. Jen pro dokreslení, aby nevznikl dojem, že tento případ může
nastat
jen teoreticky (mnou uváděný příklad je skutečně v jistém smyslu extrémní, i když ne nejextrémější) - například z osmi
volebních obvodů
v Plzni mohla získat většinu koalice, která získala meně hlasů než opozice, ve čtyřech z
nich!
Na základě výše uvedeného je nutno konstatovat, že velmi důležitý zákon 152/1994 o
volbách do
obecních zastupitelstev je špatný a nedemokratický a z toho důvodu i v rozporu s
Ústavou ČR,
kde je jasně uvedeno, že politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené
svobodným
hlasováním (čl. 6). Je jen škoda a s podivem, že prezident Havel nereflektoval na
žádost DEU,
aby podal návrh na zrušení tohoto zákona (což by byla nejrychlejší cesta k zrušení
tohoto
zákona). Bohužel mě osobně současný zákon o Ústavním soudu
nedovoluje
podat návrh k zrušení zákona k Ústavnímu soudu ČR. Snad se ale najde někdo