Dvojí občanství a dvojí logika
Zajímalo by mě, jestli už česká vláda také vrátila nějaký zabavený majetek cizincům. Domnívám se totiž, že ano. V tom případě mám ale veliký problém. Protože Čechoameričané jsou vlastně cizinci, pak by ho ovšem měli také dostat zpět. Protože ho však zpět nedostanou , mohu spolehlivě říci, že cizinci teda asi nejsou. Takže jsou přece jen uznáváni jako Češi, ale nemohou dostat občanství, protože by pak měli podle platného zákona právo dostat svůj majetek zpět. Získání občanství je ale vlastně také uznání, že jsou Češi, že ano?
Závěr: ač uznáváni za Čechy a ne za cizince, nemohou právě proto dostat české občanství. Nebo přímo po lopatě: ač uznáváni za Čechy, nemohou být proto uznáni za Čechy. Že je to nesmysl? Určitě ne pro některé hlavy v Praze a okolí.
Ale to není vše, posuďte sami: podle návrhu nového zákona to vypadá, že se jim vrátí (některým) občanství, ale už ne majetek. Pak by to ale znamenalo jen jedno: totiž že cizinci mohou dostat svůj majetek zpět, ale ti praví Češi-občani ne. I když by to bylo přímo proti dosud existujícímu zákonu. Záhada hlavolamu teda vesele pokračuje dál.
Jakýsi oficielní činitel prohlásil, že vrácením majetku by se způsobilo mnoho nových nespravedlivostí, hlavně u těch, kteří ho teď vlastní. Asi si neuvědomil, že tím vlastně přiznává, že nespravedlnost byla způsobena už dříve a že tudíž je - logicky - povinností vlády to napravit. A také navíc to potvrzuje, že ti noví to teda vlastní nespravedlivě, tedy neprávem. Inu, ta prokletá logika se svými dedukcemi, ta někdy někomu chybí. Leckdo to přehlédne, zvláště když to vypadá, že vrahem je vlastně zahradník, pardon emigrant.
Dále se tvrdí, že by to moc stálo. Když si to rozebereme, jsou dvě možnosti:
a) Noví vlastníci za to zaplatili plnou a poctivou cenu. Zaplatili ji zřejmě státu a ten jim ji zase vrátí. Nešlo by tedy o finanční ztrátu, ani u kupujícího, ani u státu, který vybral peníze za to, co mu nepatřilo. Případné ztráty za vylepšení majetku by současným majitelům hradil vinník, tedy stát - ale to už je jeho problém.
b) Noví vlastníci zaplatili cenu pod hodnotou, nebo to dostali zadarmo. Vrátí se jim tedy jen to, co za to zaplatili. Opět, žádná finanční ztráta, ani pro majitele, ani pro stát, ktery opět vráti novým majitelům jen to, co za to dostal. Případné ztráty za vylepšení majetku by částečně hradil stát, částečně ti, kteří na transakci tolik vydělali.
První kategorie asi nebude příliš veliká, jinak by se tomu vrácení noví majitelé zase tolik nebránili. Ti z té druhé kategorie ovšem ztratí to, co nebylo jejich, ale jak říká české (pozor, ne americké!) přísloví: Lehce nabyl, lehce pozbyl. Pochopitelně, vynechal jsem ty případy, které jsou někde mezi, například domy přeměněné na školky a podobně. Tam by to ovšem musel hradit stát, protože vina je na něm, že to tak rychle znovu přerozdělil - jak se také oficielně v tisku přiznává. Zapomíná se jen dodat, že opět špatně a nespravedlivě.
Napravovat chybu chybou ovšem není řešením, nemluvě už o svádění viny na ty, co byli jednou okradeni a podruhé ošizeni. Že to přerozdělení bylo vlastně nelegální - myslím podle mezinárodního práva, ne podle komunistických a postkomunistických zákonů - je nasnadě. Bylo by ovšem dobré vědět, kdo tenhle zmatek v údajně demokratickém státě zavinil a proč!
Ale možná, že se žádným cizincům nikdy nic nevrátilo a celá ta moje úvaha je založena na mylných předpokladech. Jenže co do toho pletu cizince, ne? Tady se přece jedná jen o Čechy.
