Maratón v Los Angeles
Los Angeles neni jen rozsahlym mestem se prachspatnou verejnou dopravou,
kde bez auta
toho za den celkem jen malo zaridite...
LA je i mestem zavodniku - bezcu... Obyvatele
LA behaji... Nekteri rano, jeste za tmy,
sami, nekdy s pejsky, nez jdou do prace...
Jini, podobne, za plneho dne... A jeste dalsi
po praci, vecer, samotni neb ve skupinkach,
na ulicich, v parcich, na mistnich silnicich,
anebo - na jednom miste, ve svych sportovnich
klubech....
Pise se 14. brezna 1999, odbyva se XIV.
loasangelesky Marathon, posledni v tomto tisicileti, jak podotkl jeden
televizni komentator... Zucastnilo se ho na dvacet tisic
bezcu a zavodniku... Jmena a casy vitezu najdete
v zitrejsich novinach, a mne timto zustava
mila povinost referovat o necem jinem...
O trochu jinych strankach LA Marathonu....
LA Marathon totiz neni ani tak sportovni
udalost, v niz by se po 26.2 mil dlouhe trati
prohaneli pouze sportovci-profesionalove,
zatimco obycejni obyvatele mesta LA by jim
z chodniku mavali a fandili jako kdysi my
v detstvi zavodnikum na bicyklove trase
Praha-Berlin-Varsava.... LA Marathon je vlastne
jiz dnes prumyslem.... Otevreny kazdemu,
kdo se prihlasi...
Dostanete tricko,
registracni cislo, zvlastni elektronicky
chip, ktery privazete na tkanicku of tenisky,
a ktery zaruci, ze vas na startovni care
registracni elektronicke zarizeni zaznamena
a zanese vas cas startu i finise do konecneho
seznamu tech, kdo dokazali dobehnout az do
konce... Jste-li muzskeho pohlavi, muzete dostat
i zvlastni ochranou nalepku na prsni bradavky...
Pri behu trvajicim 26.2 mile byste si totiz
tuto citlivou cast mohli rozedrit o sebejemnejsi
tricko do krve...
Jak nas historie uci, prvni bezec zavodu
zvaneho Marathon, po dobehnuti odevzdal
vojenskou zpravu a namiste zemrel...
Lekarska veda kdysi ucila, ze maximalni
vzdalenost, kterou lidsky organismus staci
bez uhony na zdravi ci zivote absolvovat
stylem, ktery by vice slusel stepni antilope
nez krali tvorstva, je prave nejakych tech
osmnact, devatenact mil....
Trenovani marathonovci dosvedcuji, ze osmnact
ci devatenact mil lze lehce ubehnout ciste
na fyzicke zasoby energie lidske schranky...
Od toho bodu dal, nekdy se tomu rika "zed",
ti, kdo dobehnou, bezi na rezervy psychicke
energie...
Debra McMahon, jedna z dvaceti tisic bezcu
dnesniho LA-M, trenuje pro tuto vyrocni
udalost nekolika zpusoby. Denne chodi, beha,
neb tanci... Proc to delate? pta se ji
reporter.... Kdyz ubehnu osmnact mil,
odpovida, narazim na zed... Ztratim pojem
o fyzickem svete, a konfrontuji sama sebe
s psychickym zazemim sve osobnosti...
Bezet dal znamena utkat se se vsemi demony
vyzyvajicimi mne abych podlehla unave a
vzdala to... Ale kdyz pokracuji dal, kdyz se
dokazu premoci, je to nejuzasnejsi pocit
na svete... Je to jako... Buh... Dotykam se
Boha..... A pokazde, kdyz to dokazu, potom
placu...
Mnohoprouda reka hlav ozbrojenych barevnymi
cepickami proti kalifornskemu slunci se
vali z centra mesta na zapad, a pres
Jefferson Park, Hancock Park a Hollywood se
posleze po jedenadvacate mili vraci zpet
do downtown LA...
V klicovych mistech, vzdy po tolika a tolika
milich, jsou u trasy postavena podia...
Stridaji se na nich rockove, jazzove,
latinsko-americke a jine kapely a soubory...
Soubor postizenych deti hraje na zvonecky
pisen: This land is your land, this land
is my land, from California, to New York
Island.....
V zastupu bezi Charlie Chaplin, skupina
Elvisu, jednonohy muz, jeho jedina koncetina
je obuta do koleckove brusle, a odrazi se
berlemi.... Vetsina koleckaru je davno v cili...
Muz s ditetem ve vozicku pred sebou ubehl
Marathon za tri a pul hodiny... Uz to delam
po osme, rika, tohle je treti dite...
Jsem vytrenovany z dob, kdyz jsem to behaval
s temi pred nim...
Hlavni vitezove, muz a zena, v cili dostavaji
sek, auticko Honda, a gratuluji jim nejen
zastupci Hondy a starosta Los Angeles Riordan,
ale i vsichni divaci u finisove cary...
A jako kdysi olympijsti vitezove ve starem
Recku, i oni dostavaji na hlavy vavrinove
vence...
Prvni zenou ve finisi byla Irina Bogacevova,
z Kazachstanu. Sympaticke blondynce je 37 let.
V Zacharovove mela silnou konkurenci. Ale
dokazala ji predbehnout a zvysovat naskok
az do finise...Mezi vitezi v soutezi muzu-
koleckaru se umistily, za sebou: USA, Svycarsko,
Mexiko.
V hlavni soutezi, zensky zebricek, obsadily
prva mista zeme: Kazachstan, Rusko, Kenya,
Rumunsko a Japonsko...
Ale mezi zavodniky nenachazime jen kuriozity
jako rimskeho legionare, nebo muze, za nimz
ve stalem tempu vytrvale kluse jezevcik...
Najdeme tam i herecku France Nuyen, ktera
svou ucasti zajisti od sponsoru financni
castku pro svoji charitativni organizaci,
organizaci pomahajici opustenym ci ohrozenym
detem... Narodila jsem se za valky a vyrostla
uprosted nasili... Rika France... Vim, jake to
je, kdyz se dite nema na koho obratit...
Toto je muj prispevek k ulehceni nelehkych
osudu jinych... Jak dlouho to pobezite,
pta se reporter. Nevim, mozna tyden, smeje
se krehce vyhlizejici France... Ale dobehnu,
uvidite....
Reporter na obrazovce rozmlouva s Harrym
Shebazianem: Stal jste pred deseti lety
u zrodu STUDENTS RUN FOR LA.... Kolik studentu
se letos ucastni? Neco mezi 1600 az 1700...
rika Harry. A proc to delaji?
Nase motto, rika Harry, je " Clovek nikdy
nevi, co vlastne muze dokazat, pokud to
nezkusi... Rikame studentum, ze zde nejsme
proto, abychom lamali nejake rekordy. Ale
tim, ze trenujeme marathon, se ucime prekonavat
sami sebe. Stejne vlastnosti dnes mladez
potrebuje k tomu, aby se nenechala odradit
prekazkami v zivote, ve studiu... Studenti,
kteri s nami trenuji, jsou z 95% uspesni
nejen ve studiu a pokracuji dale na univerzitach, byvaji posleze uspesni i
v zivote.
Je to skvely pocit oslavit letos jiz desetileti
tohoto programu pro mladez Los Angeles....."
Kolem kamery prebehne muz... Na rozdil
od vetsiny zavodniku nema Adidasky ani jinou
podobnou obuv.... Ma ponozky a sandaly...
Jak v tom, proboha, muzete ubehnout marathon?
zni dotaz..
Mel jsem potize s nohama, zni odpoved.
Jedna spolecnost mi nabidla sandaly.. Tohle
uz je sedesaty marathon v teto obuvi... smeje
se zavodnik...
Den losangeleskehoskeho marathonu se pomalu
chyli ke konci... Do finise dobihaji stale
dalsi a dalsi ucastnici. A u finise stale
a stale stoji divaci, lekari, pohotovost,
i zcela obycejni zvedavci.
Proc vy jste tady, pta se nekterych z nich
reporter. "It's energy, man, it's energy..."
odpovida teenager v barevne cepicce...
"Vis co to je, ubehnout 26.2 mile, a je jedno,
jak dlouho na te trati jsi...."
Ve finisi chytaji dalsiho ubozaka do deky
a kladou ho nebo ji na nositka.....
Divam se na to s pohnutim... Ne vsichni
jsou zde a dobihaji pod nadlidskem usili
jen pro rekordy... Mnoho z nich je zde proto,
ze Honda, hlavni sponsor LA Marathonu,
jejich usili oceni financnim prinosem pro
dobrocinne fondy toho ci onoho druhu...
(I my, Cesi, mame v LA sve dealership teto
kategorie: Milan's Honda...I jim patri
dik za sponsorstvi...)
A vyvstavaji mi na mysli slova Alberta
Einsteina, ano, i tato slova zde dnes nekdo citoval:
"Only life lived in service to others is
worth living..."
Jeste ve chvilich, kdy se vetsina Los Angeles
bude ukladat v pozdnich nocnich hodinach
ke spanku, budou na finisovou caru pred
hlavni Los-Angeles-skou knihovnou dobihat
vselijak zubozeni vytrvalci... Necht se
jejich fyzicke odreniny rychle a dobre zahoji...
Je nedele 14. brezna 1999. XIV.Marathon
primorskeho mesta Los Angeles pomalu konci...
Nashledanou na pocatku noveho tisicileti...
P.S. Na jednom z minulych LA marathonu se
v Los Angeles setkali on a ona, on odnekud
z Kaledonie, ona tusim z Rumunska...
Dnes ziji v jednom stredoamerickem state
a maji zazadano o americka obcanstvi........
P.S. II. Zajimalo by mne, jak dopadla Alena
Peterkova, ale Internet vyhazuje jeji jmeno
jako "nezname." Drzim ji palce... Preji ji,
aby dobehla... Moc, moc ji to preju...........
Bezela pod vlajkou, ktera mne, a mnohym
v LA a v USA jako ja, je dodnes, prese vsechno,
draha....