Jung zákonitosti společnosti nevysvětlí
Jméno autorky je známo.
Vazeny pane Culiku,
uryvky z C. G. Junga, otistene v patecnich BL, byly docela zajimave, ale
domnivam se, ze jen mensi cast ekonomickeho, socialniho a politickeho
zivota spolecnosti lze vysvetlit psychologickymi zakonitostmi. Kdyby po
prvni svetove valce nebyli Nemci smlouvou ve Versailles ekonomicky srazeni
do prachu, mozna by v jejich dusich nevznikly mysticke touhy po vudcovstvi
psychopaticke osobnosti. (Domnivate se, ze napr. Goering, Himmler, Bormann,
Speer byli zakomplexovani, a proto se stali nacisty?)
Zajimalo by me, s jakou dobou srovnava C. G. Jung vyznam jedince v moderni
dobe:
"Hodnota a vyznam jedince rapidne klesaji a jedinec stale vice ztraci
vyhlidky na to, ze mu bude dopranu sluchu."
Kolik sluchu bylo doprano otrokum faraonu nebo stredovekym rolnikum?
"V dusledku industrializace byly siroke okruhy obyvatelstva vykoreneny a
namestnany do velkych center. Tato nova forma existence se svou masovou
psychologii a socialni zavislosti na vykyvech trhu a mezd zplodila
individuum, ktere bylo vratke, nejiste a snadno ovlivnitelne."
Domnivam se, ze tvrzeni C. G. Junga a casti humanitnich ucencu, ze ve
starych dobach a ve stredoveku mel clovek jistotu, ktera s prichodem
modernity vzala zasve, z cehoz vznikly tragedie soucasnych dejin, odporuje
historickym poznatkum. Pokud se podivate na ruzne zpodobneni "tancu smrti"
na stredovekych obrazech, priserky na gotickych katedralach, poslechnete
si slova "Dies irae" (Az ten hnevu den se schyli, kdy se v popel svet
rozptyli...) nebo "De profundis", uvedomite si, ze v dusich stredovekych
lidi bylo take dost demonu, avsak jistoty pomalu.
Jacques Le Goff uvadi v knize "Kultura stredoveke Evropy", Odeon 1991, str.
308:
"Mentalitu a sensibilitu stredovekych lidi (10. - 13. stoleti), podstatu
jejich chovani urcuje pocit nejistoty. Nejistoty materialni i duchovni, na
kterou je podle cirkve, jak jsme videli, toliko jeden lek: oprit se o
solidaritu skupiny, spolecenstvi, jejichz jsme casti, uvarovat se, aby
tato solidarita byla zrusena ctizadostivosti nebo zchatranim. A pocit
nejistoty zakladni, jiz se koneckoncu nejistota budouciho zivota, ktery
nema nikdo zajisten, a jejz dobre skutky ani dobre chovani nikdy zcela
nezarucuji. Nebezpeci zatraceni je s dablovou pomoci tak velike a vyhlidky
na spasu tak slabe, ze strach nutne vitezi nad nadeji. Frantiskansky
kazatel Bertold z Rezna ve 13. stoleti odhaduje pravdepodobnost zatraceni
pomerem 100000 : 1, a mame-li odhadnout pomer vyvolenych a zavrzenych,
obvykle se to obrazne vyjadruje pomerem skupinky Noemovy a jeho druhu k
lidstvu hromadne zahubenemu potopou. Ano, prave prirodni pohromy jsou pro
stredoveke lidi obrazem, mirou skutecnosti duchovnich a historik muze
pravem prohlasit, ze vynos duchovniho zivota pripadal stredovekemu lidstvu
stejne slaby jako vynos v zemedelstvi. A tak mentalita, sensibilita a
chovani jsou hlavne rizeny potrebou uklidnit se."
Takze nejistoty tu byly vzdy. Myslim, ze proti pocitu soucasne nejistoty by
ani tak nepomohl psychoanalytik, ale poradne zakony. Psychoanalytik poradi
pozitivni mysleni a smireni s nelibou skutecnosti, kvalitni zakony by daly
jistotu, ze i slabym je mereno spravedlive.
Posilam uryvek z knihy "Rasa a dejiny" od C. Levi-Strausse (Atlantis, 1999;
puvodni vydani UNESCO, 1952):
"...priklon k zapadnimu zpusobu zivota neni zdaleka tak spontanni, jak by
lide ze Zapadu radi verili. Vede k nemu spise nedostatek jine volby nez
svobodne rozhodnuti. Zapadni civilizace usadila svoje vojaky, svoje
obchodni skladiste, sve plantaze a sve misionare po celem svete; primo nebo
neprimo zasahla do zivota barevnych obyvatel; zvratila od zakladu jejich
tradicni zpusob existence - bud jim vnutila svuj, nebo zavedla podminky,
ktere vyvolaly zhrouceni stavajiciho prostredi, aniz je nahradila necim
jinym. Podrobenym nebo zhroucenym narodum tedy zbylo jenom prijmout
nahradni reseni, ktera jim byla nabidnuta; pokud k tomu nejevily chuti,
zbyvala jim nadeje, ze si tato reseni samy osvoji natolik, aby se jim mohly
rovnocenne postavit."
Autor je proti izolaci jednotlivych kultur, tvrdi, ze k lepsimu rozvoji
lidstva prispiva, kdyz se kultury vzajemne ovlivnuji. Bylo by to hezke, ale
zda se mi, ze to ovlivneni je prilis jednostranne. Na kazdem rohu ohavny
McDonald, v televizi bezi 359. dil prihloupleho americkeho serialu.
Ceho se dotkl fryzsky kral Midas, to se promenilo ve zlato -
jakykoliv pribeh, ktereho se dotkne americky producent, se promeni v
plytky brak.
Je mi uplne jedno, jak dopadne spor mezi Americany a americkym kulturnim
klonem Zeleznym (jeste si pamatuji, jak intenzivne propagoval americke
filmy proti kvotam evropske produkce) - porady budou stale stejne
"kvalitni". Myslim ale, ze spolu nejak dohodnou - vrana vrane oci nevyklove.
Za jedine kladne obohaceni zvnejsku povazuji Internet.
Stroehleinův článek se mu nepovedl
Vcerejsi Stroehlein se mi opet nelibil, ale Jirovec mu (a Vam) uz odpovedel,
takze je zbytecne opakovat argumenty. Ani podobenstvi se mu nepovedlo.
Dopracovala bych ho takto:
Stroehlein: Sousedova zena a deti chodi zmlacene. Chybou by bylo nedelat nic.
Takze az budou hrubiansky soused, jeho zena a deti zavrene v
usedlosti, odkud se nemuzou dostat, zacnu na souseda hazet bomby a nahlas
vyhlasovat, ze to delam proto, aby je prestal trapit. Uspech zarucen.
Soused je bude mlatit jeste vic, ja semtam trefim nejake dite, ale delam to
prece v dobrem umyslu.
PS Fantasticti strategove NATO. Proc rikali predem, co zamysleji udelat
(bombardovat)? Aby se Milosevic stihl pripravit? Jakou sanci na vyhru v
sachach by mel hrac, ktery nejenze nema promysleno nekolik tahu dopredu,
ale jeste roztrubuje, ze ve tretim tahu pujde konem na E5?
Stroehleinuv argument, ze nekteri ctenari kritizuji bombardovani, ale sami
nic lepsiho nenavrhuji (Diplomaticka jednani nejsou lepsi nez nesmyslna
umrti?), mi neco velmi pripomina. "Nesmite videt jen nedostatky, je treba
kritizovat konstruktivne, soudruzi."
Jamie Shea take pouziva podobne logicke obraty jako partajni lektori.
(Nyni: Novinar: Bombardovani rafinerii pusobi ekologickou katastrofu.
Shea: Z mrtvol v Kosovu take stoupa puch. Drive: A: Zavirate disidenty. B:
A vy zase lyncujete cernochy.)