Měly by být zakázány "extrémistické" politické strany?
V posledních dvou třech týdnech zažila Velká Británie tři bombové útoky v Londýně, zaměřené na příslušníky etnických menšin a na homosexuály. Přihlásily se k nim britské extrémistické organizace. K poslednímu bombovému útoky došlo v pátek večer 30. dubna v londýnské čtvrti Soho v jednom hostinci, do něhož chodí homosexuálové. 2 lidé byli usmrceni a sedmdesát jich bylo zraněno.
Vyvolalo to diskusi na téma, o němž se občas hovoří i v České republice - měly by být zakázány extrémistické politické strany? V dnešním vydání Britských listů přinášíme k tomu přepis části pravidelného pořadu BBC Radio 4 "Any questions" z pátku 30. dubna večer. Pořad se zabývá každý týden několika aktuálními politickými otázkami. Debaty se vždy účastní - na otázky, pokládané z publika - několik osobností britského veřejného života. Tentokrát to byli "pravicový" filozof Roger Scruton, bývalý šéfredaktor deníku Daily Telegraph a nynější šéfredaktor deníku Evening Standard Max Hastings, bývalý konzervativní premiér Sir Edward Heath a výrazně levicový dlouholetý poslanec Labouristické strany Tony Benn.
Po pořadu Any Questions následuje pořad Any Answers - kdy na výroky osobností, týkající se aktuálních otázek daného týdne, reagují telefonicky posluchači.
V dnešních BL přinášíme dvě ukázky z obou těchto pořadů - prvním tématem - zda zakázat extrémistické strany, protože v zemi páchají extrémisté bombové útoky - v pořadech Any Questions i Any Answers se zabývá tento text, pokračující válkou v Jugoslávii a kritickými názory britské veřejnosti vůči ní jiný text, viz zdejší Obsah.
Měly by být zakázány extrémistické strany?
Část diskuse z pořadu "Any Questions", BBC Radio 4, pátek 30. dubna 1999
(...) Max Hastings: Je pravda, že tyto bombové útoky děsí naši společnost, která je neobyčejně mírumilovná, nejsme prostě zvyklí na to, že by kolem nás měly padat bomby, tak jak si na to zvykli v druhé světové válce Tony Benn a Edward Heath. Nejsme na to zvyklí, a tak to více bolí. Ale naše generace musí projevovat tutéž odvahu vůči jiným hrozbám než jejich generace, a jsem si jist, že to učiníme. Není to konec světa. Bomby umísťuje malá skupina fanatiků, zlovolných lidí, s nimi však může být po zásluze naloženo.
Nick Ross, moderátor: Takže vaše odpověď na tu otázku je, že by extrémistické strany neměly být zakázány?
Max Hastings: Neměly.
Edward Heath: Museli jsme o tom uvažovat, protože v Severním Irsku jsme občas zakazovali určitá hnutí, protože byla nebezpečná. Ale všechny britské vlády však nakonec dospěly k názoru, že pokud jde o Británii, není přípustné, abychom tímto způsobem omezovali svobodu. Myslím, že je to správné. Ale je ještě jiná věc: byli bychom schopni udělat víc, abychom předem zabránili těmto útokům? Mám někdy pocit, že policie jedná obdivuhodně efektivně při zjišťování, kdo bombový útok spáchal, ale nevěnují dostatek času a energie úsilí zjistit, co se děje předtím, než se to stalo. Nechci kritizovat policii, ale myslím, že by bylo záhodno, aby zkontrolovali, zda by nemohli dělat více prevence. Jednou na mě udělala velký dojem jedna věc: Mé styky se Severním Irskem jako premiéra byly přirozeně velmi kontroverzní a bylo mi jednou řečeno, že z Dublinu poslala IRA materiál svým londýnským členům, aby byl použit proti mně. A moji lidé to okamžitě zjistili a začali to hledat, ale vyšlo najevo, že londýnští Irové s tím nechtějí mít nic společného a poslali ty výbušniny zpátky. To ukazuje, že je možné předem zjistit, co se děje v takových skupiných.
Roger Scruton: Je velmi obtížné nesouhlasit s tím, co bylo dosud řečeno. Ale rád bych trochu pozměnil důraz. Otázka byla, zda bychom měli zakázat extrémně pravicové a rasistické skupiny. Za mého mládí - když jsem byl v roce 1968 v Paříži - házeli bomby extrémně levicové a protirasistické skupiny. Jde o umísťování bomb a nikoliv o ideologii, která je za tím. Měli bychom být proti umisťování bomb a nikoliv proti názorům. A když říkáme, že by měly být zakázány určité skupiny, mělo by nám být zcela jasné, co máme na mysli. Naprosto souhlasím s tím, co se stalo po válce v Německu, že byla zakázána nacistická strana a že její vedoucí představitelé byli pohnáni před soud. Ale musíte pamatovat, že tento proces měl být uplatněn také vůči komunistické straně, a tam se to nestalo. V naší kultuře existuje asymetrie viny. Vždycky se útočí na pravici a na rasisty, kteří se stávají terčem rozhořčení, jenže trestné činy páchají všichni, a existují zločinecké skupiny všech politických přesvědčení. Musíme se ozbrojit proti zločinům a proti zlu, ale nikoliv proti ideologii.
Tony Benn: Já jsem poznal tolik lidí, kteří byli v době existence Britského impéria v tolika britských vězeních. Setkal jsem se s panem Gándhím, když mi bylo šest let. Právě vyšel z britského vězení a zase se tam vracel. A někdo, nějaký novinář se ho zeptal, "Co si myslíte o civilizaci v Británii," a pan Gándhí odpověděl: "Myslím, že by to byl velmi dobrý nápad." (Smích.) My jsme potlačovali svobodu tak násilně, když jsme měli impérium, většina lidí, kteří byli vězněni, byli nakonec pozváni k britské královně na recepci do Buckinghamského paláce jako šéfové států, tak si dávejte pozor, když ztotožňujete lidi se zločinností. A když říká Roger Scruton, že všichni komunisti byli automaticky pachatelé bombových atentátů, zastávám názor, že to není správné. Ten názor jsem zastával tehdy a zastávám ho i nyní. Pravda je, že je protizákonné házet na lidi bomby. A když se soustředíme na zákon, když je dokážete najít předem, zatkněte je, pokud to skutečně dělají, potrestejte je, ale tohle přesvědčení, že by to bylo možno udělat tak, že by se za zločinné označily určité skupiny, vždycky jsem byl a jsem přesvědčen, že je to zcela nesprávné.
Any Answers
Nick Clark: Dobré odpoledne. Byl to podivný a znepokojující týden, vyvrcholil výbuchem bomby v Soho těsně před pátečním vysíláním našeho pořadu. Debatéři přesto souhlasili, že řešením není zákaz extrémně pravicových skupin. Co si myslíte vy?
Z Bournemouthu zatelefonoval reverend Ronald Alpier:
Ronald Alpier: Jako anglikánský duchovní musím přiznat s velkou hanbou, že takzvaná všeobecně přijímaná náboženství, to jest judaismus, křesťanství, islám, musejí přijmout určitou odpovědnost za vytvoření atmosféry, zaujaté proti homosexuálům, kterou pak využívají zlovolné skupiny a bigoti k bombovým útokům. Čtyři hlavní varianty křesťanství, katolíci, ortodoxní křesťané, anglikáni, mnoho nekonformistů, stále prohlašují, že praktikující homosexualita je sám o sobě hřích, takový vážný hřích, že to znemožňuje přístup k přijímání a do kněžského stavu. Tento postoj přece vůbec nepodporuje snášenlivost a respekt vůči menšinám.
Nick Clark: To je sice oficiálně postoj církví, ale ve skutečnost ho mnoho církví neuplatňuje v praxi, viďte.
Roland Alpier: Ale oficiální doktrína pomáhá k udržování nenávisti vůči homosexuálům u těch lidí, kteří k tomu mají náklonnost. Doufám, že katolický kardinál Hume i hlava anglikánské církve, arcibiskup z Canterbury, projeví velkou odvahu a prohlásí veřejně, že už nepovažují homosexualitu jako takovou za hřích. A měli by vyjádřit určitou lítost za dosavadní postoj církve.
Nick Clark: Jeremy Zeed z Harrow, Middlesex.
Jeremy Zeed: Plně podporuju ministra vnitra, když odmítl zakázat rasistické skupiny, protože jinak získají aureolu pronásledování a odejdou do ilegality. Jako se to stalo za americké prohibice. Ale nejde o rasovou otázku, protože v pátek bombardovali bělochy. Jinými slovy, je to otázka fašismu, a to je něco úplně jiného. Musíme dát fašistům mezi námi najevo, že je nebudeme tolerovat.
Nick Clark: To je asi lehčí říci, než v té věci jednat, ne?
Jeremy Zeed: Ne, já v té věci pravidelně jednám. Kandidoval jsem loni v komunálních volbách a zaútočil jsem na National Front (britská fašistická strana), protože měli dva kandidáty, argumentovali, "cizinci nám berou pracovní příležitost" a podobnými nesmysly, a tak mi počárali sprejem dům, vložila se do toho policie, noviny, a tak měl nechali na pokoji, protože se jim vždycky postavím velmi energicky.
Jsem žid, což neznamená, že bych měl komplex ohledně holocaustu a tak. Ale chápu, že lidi si nemohou dovolit být fašisty ani rasisty. Buď tady budeme umírat, nebo žít. Radši bych žil. Představa, že někdo má být uebermensch, nadčlověk, a někdo untermensch, druhořadý člověk, je nepřijatelná. Máme ale problém s multikulturalismem, který nám vnucuje, že všichni musíme přijmout všechny ostatní, aniž bychom měli vlastní kulturu. A to je velký problém. Vznikla tady kultura, kde je přijatelné všechno, jen ne, když je člověk běloch, patří do středního stavu a je Angličan. To se nyní považuje za rasismus. To je špatné. Chápu, že někteří lidé na to budou reagovat. Ale reagovat násilím, to je nepřijatelné.
Nick Clark: Phil Edwards z Manchesteru:
Phil Edwards: Když mluvíme o svobodě projevu. Postupně se v Británii omezuje svoboda projevu, od té doby, co byly schváleny první zákony proti rasismu v roce 1967. Kdosi řekl, že cenou za svobodu je věčná ostražitost. Etničtí Britové nemají ostražitost. Za posledních pár let byly zákony proti rasismu pozměněny a nyní byla zveřejněna MacPhersonova zpráva, které se využívá jako nástroje k ponižování bílých lidí v Británii a nazývá je všechny institucionalizovanými rasisty. A pak existuje politicko korektní metoda nazývání lidí fašisty, a tak. Já jsem členem British National Party (extrémně nacionalistická britská politická strana) a neuznávám termín "fašismus" a neuznávám termín "rasismus".
Nick Clark: Máme-li být schopni pokračovat logicky v této diskusi, distancujete se od včerejšího bombového útoku?
Phil Edwards: Samozřejmě, protože co to má co společného s námi?
Nick Clark: Neřekl jsem, že to má s vámi něco společného.
Phil Edwards: Proč bych se od toho neměl distancovat? Jsem normální občan, který respektuje zákon a jako každý jiný občan se od toho distancuju. Myslím, že byste měl vědět, že i BNP se od toho distancovala.
Nick Clark: BNP odmítá násilí, viďte.
Phil Edwards: BNP nikdy nepoužívá násilí. Ve sdělovacích prostředcích byl o BNP vytvořen stereotyp, protože kdykoliv se někde na veřejnosti objeví British National Party, dostaví se tam hordy lidí z tzv. "Anti-Nazi League", celá řada pošetilých levicových aktivistů, kteří proti BNP používají násilí. Jako v komunálních volbách 6. května, máme tam kandidáty a -
Nick Clark: Ne, nemluvme o komunálních volbách, o tom nesmím mluvit. Mám otázku. Všichni účastnici debaty v pořadu Any questions souhlasili, že extrémně pravicové skupiny by neměly být zakázány. Ministr vnitra to dnes dopoledne potvrdil. Není to pro vás důkazem, že společnost, v níž žijete, funguje tak, jak si myslíte, že by měla fungovat?
Phil Edwards: No, všechno není úplně špatné, ale věc je ta, že oni užívají velmi chytré kamufláže. Používají mnoho technik k tomu, aby nám vnucovali multikulturalismus a rasovou rozrůzněnost. Dělají to sdělovací prostředky velmi nenápadným a vlivným způsobem. Myslím, že si toho lidi ani nevšimnou.
Nick Clark: Co k tomu má Jeremy Zeed?
Jeremy Zeed. Musím do určité míry souhlasit s tím, co říká tento mluvčí. V Británii existoval skutečný mediální cirkus ohledně rasové vraždy Stephena Lawrence. Nesmyslně se hovořilo o institucionálním rasismu, dělal se obětní beránek z policie, pak dojde k bombovému útoku a najednou je policie fantastická. Extrémní pravice a extrémní levice se setkávají uprostřed. Jsou velmi podobní. Chtějí zlikvidovat opozici.
Nick Clark: Co tedy navrhujete?
Jeremy Zeed: Většina multikulturalismu by měla být zrušena a lidem by se mělo dovolit, aby normálně žili svým životem. Vůči černošské komunitě je ten multikulturalismus arogantní.
Chris Padget z jihovýchodního Londýna: Já bych chtěl udělat paralelu s bombardováním v Jugoslávii. Stoprocentně jsem proti tomu. Jestliže je nesprávné bombardovat lidi v Soho, je stejně nesprávné zbaběle bombardovat lidi v Jugoslávii.
Nick Clark: Argumentujete, že stát tím, že provádí v Jugoslávii bombardování, omezuje svou schopnost bojovat proti takovýmto útokům v Británii?
Chris Padget: Ne, je to věc principu a je to taky praktická věc. Zjevně nebudeme vyjednávat s lidmi, kteří umísťují bomby. To je nesprávné. Proč by měli Jugoslávci vyjednávat s námi, kteří je bombardují?
Nick Clark: Přál byste si, aby byly extrémně pravicové skupiny zakázány?
Chris Padget: Nevidím v tom žádný smysl.
Nick Clark: Ještě krátce k Philu Edwardsovi. Proč je British National Party tak rozhněvaná, vzhledem k tomu, že ji nikdo nechce zakazovat?
Phil Edwards: Naše strana, British National Party, chce jen ochraňovat tradiční britskou kulturní totožnost. Říkáte, že nás nikdo nezakazuje, ale pro nás je velmi obtížné získat prostor ve sdělovacích prostředcích. Média nás jen zesměšňují, říkají nám, že jsme fašisti, což nejsme. Novináři nedovolí tzv. extrémně pravicovým stranám prostor ve sdělovacích prostředcích. Prý v tom smyslu existuje direktiva britského národního odborového svazu novinářů. Upřímně řečeno, jsem velmi překvapen, že je mi nyní dovoleno promluvit ve vysílání Radio Four. Musíme se scházet tajně, protože, nemůžeme organizovat veřejné schůze - -
Nick Clark: Ale zakázáni nejste. Smíte kandidovat ve volbách - -
Phil Edwards: Když uspořádáme veřejnou politickou schůzi, tak jak to dělají jiné strany, dostaví se - my jim říkáme "rudoši na objednávku" a rozbíjejí naše schůze.
Nick Clark: Musím vám ale namítnout opačný názor, že si to působíte sami, argumentují vaši odpůrci, protože váš jazyk a vaše politická ideologie vyvolává nenávist.
Phil Edwards: Co je nenávistné na snaze zachovat vlastní tradiční kulturu a totožnost.
Nick Clark: Na tom není nic špatného, pokud připustíte, aby ti, kdo mají jinou kulturní totožnost, si uchovali ji.
Phil Edwards: Ale naše rodná britská kultura je postupně ničena. Je tolik věcí, které nemůžeme dělat, oslavovat svátek anglického patrona svatého Jiřího, bílé děti ve škole jsou odstrkovány na okraj společnosti - -
Nick Clark: Phile Edwardsi, tím skončíme. Dostal jste slušný prostor, děkuji vám. Nyní k otázce o Kosovu...