Pan Grebeníček
Reaguji na poznámku pana Čulíka k mému článku ohledně pana poslance
Grebeníčka.
Demokracie? Ano, souhlasím.
Justice? Ano, souhlasím.
Presumpce neviny? Ano, souhlasím.
Děti nenesou vinu za činy svých rodičů? Ano, souhlasím.
To vše však platí v demokratické společnosti. Zde je tomu poněkud jinak.
Žijeme v zemi, kde žije milion bývalých komunistů a tři-čtyři miliony jejich
přímých příbuzných. Žije zde několik desítek tisíc nepotrestaných agentů StB
a KGB a statisíce jejich donašečů. Tomu odpovídá i procentuální složení
členů všech politických stran, parlamentu a ostatních státních institucí.
Po revoluci se řada komunistů od partaje distancovala. Bohužel, další velká
jejich skupina však snů o socialistickém ráji nezanechala a snaží se všemi
silami o zvrat poměrů. Demokracie nejen že není vybudována, ale je čím dál
tím víc ohrožována. Za současné hospodářské krize loví komunisté zcela
nepokrytě v kalných vodách. Za této situace musí nutně platit, že každý má
právo hájit sebe, svou rodinu a budoucnost svých dětí všemi prostředky.
Právě v době falešných lustračních osvědčení a rozlézaní se komunistických
mafií mají občané právo se hájit všemi (i nedemokratickými) prostředky, aby
nedopadli jako v roce 1948.
Otec pana Grebeníčka mlátil lidi při výsleších ve věznici v Uherském
Hradišti. Existují očití svědkové a jsou známy oběti. To, že nebyl souzen a
odsouzen je zaviněno současným stavem justice. V ní dosud sedí řada těch,
kteří ty zmlácené odsoudili do kriminálu a proto nemají zájem na
rehabilitaci tehdejších obětí a potrestání tehdejších viníků. Mnoho
postižených již nežije. Lidé to ví. Dělí se pouze na ty, kteří o tom chtějí
mluvit a ty druhé. Za dnešní situace justice je nutná presumpce viny
takových lidí, jako je pan Grebeníček starší. Ať veřejně případ od případu
popíše, jak se v těch letech choval, ať se dovolá svědků, kteří mu dokáží,
že nikoho při výslýchání nemlátil a nikomu neublížil. Když mě dokáže
přesvědčit, já mu uvěřím. Do té doby je pro mě darebák.
Pan Grebeníček mladší vede partaj, která tuto zemi čtyřicet let systematicky
ničila. Deptala, zavírala a věšela její obyvatele. Mnoha lidem zničila
životy i tím, že je okradla o majetky, znemožnila jim svobodně žít a
pracovat. Mnozí nevystudovali školy, které mohli vystudovat. Další byli
nuceni emigrovat, ztratili občanství, příbuzné, známé.
Tím, že pan Grebeníček vede partaj, která nám chce opět zadrátovat hranice
ostnatým drátem, postavit gulagy a vrhnout nás do bídy a nevzdělanosti, tím
se de facto přihlásil k činům svého otce a nese za ně minimálně morální
odpovědnost.
Pan poslanec Grebeníček pobírá plat i z mých daní. Z těchto peněz vyvíjí
činnost proti nám všem. Ve svém důsledku ohrožuje tato činnost mě, mou
rodinu, mé děti. Mě to není jedno a kladu mu proto ty otázky, které jsem mu
položil. Já budu jeden z těch, kteří se alespoň pokusí, aby takoví lidé,
jako on, z parlamentu odešli, protože si myslíme, že tam nemají co
pohledávat.
12.5.1999
Karel V.
