posílám Vám projekt přesně tak, jako ho obdržela RadaČRo. Pokud se rozhodnete pro jeho zveřejnění, neopomeňte, prosím, napsat jména mých poradců. V projektu byla také uvedena.
Pro úplnost dodávám, že mi Rada ČRo ve svém rozhodnutí, oznamujícím mi neúspěch mé koncepce, mj. napsala - cituji: "Protože Vaše práce obsahuje inspirativní podněty, sdělte nám prosím, zda souhlasíte, aby s Vaším dílem bylo seznámeno budoucí nové vedení Českého rozhlasu pro potřeby budoucího vývoje verejnoprávního rozhlasového média."
Koncepce činnosti Českého rozhlasu do roku 2005
Co to je veřejnoprávnost
Pojem veřejnoprávnost je a zřejmě i bude zdrojem diskusí mezi odborníky i laiky.
Předkládám proto svůj pohled na obsah, aplikaci a potenciál naplnění pojmu
veřejnoprávnost v podmínkách České republiky. Předložená formulace
veřejnoprávnosti je pak základem pro koncepci rozvoje Českého rozhlasu do roku 2005.
Veřejnoprávní organizace a veřejnoprávnost
K tomu, aby veřejnoprávní organizace mohla fungovat, nesmí být založena na
vnitřních subjektivních pocitech jejích jednotlivých zaměstnanců, ale na
definovaném pojmu. Musí mít jasně vymezené a veřejně deklarované hranice pro
veřejnoprávnost v oblasti informační, kulturní, zábavné i vzdělávací.
Služba veřejnosti
Vysílání veřejnoprávních médií má být službou veřejnosti a ne nástrojem
vládní či parlamentní moci. Mělo by se odvozovat od pojmu veřejný zájem.
Základní účel veřejnoprávního média je pak tento veřejný zájem naplňovat.
Veřejný zájem
Veřejný zájem chápu jako základní účel činnosti veřejné správy. Právně je
vyjádřen v působnosti a pravomoci všech vykonavatelů veřejné správy, tj.
výpočtem konkrétních věcných úkolů uskutečňovaných na určitém území a
prostředků, které toto uskutečňování umožňují. Do pojmu veřejná správa
zahrnuji nejen státní správu, ale i samosprávu, neziskové organizace, nadace
apod.
Veřejnost a právo
V demokratické společnosti je zdrojem práva nejširší veřejnost. Ta volí
v demokratických volbách své zástupce, ti pak tvoří základní kameny práva -
zákony.
Aplikace veřejnoprávnosti v praxi
Veřejnoprávní vysílání není vysíláním všeho pro všechny. Takovou ambici mé
pojetí veřejnoprávnosti nemá a ani mít, vzhledem k omezenému financování a
počtu kmitočtů, nemůže. Je to vysílání toho nejdůležitějšího z hlediska
definovaného veřejného zájmu, pro všechny, pro orientaci veřejnosti
v současném složitém a globalizujícím se světě.
Důsledné mapování činnosti institucí, které se podílejí na správě věcí
veřejných, sledovat, jak dodržují právní předpisy, jak nakládají s veřejnými
penězi, kriticky analyzovat jejich rozhodnutí. To vše se základní myšlenkou
- vždy zkoumat prioritně to, co je nejdůležitější pro co největší počet
občanů daného teritoria pro orientaci v současném světě, a to z hlediska
jejich základních životních potřeb (bezpečnost, zdraví, životní úroveň).
Seznamování veřejnosti se všemi relevantními názory na danou skutečnost, i
s nekonvenčními názory, podrobovat je kritické analýze. Nové a podnětné
myšlenky musí rozpoznat novinář na základě svého profesionálního úsudku.
Nejde o to, jak věc vidí vládní úředníci, ale obyčejní lidé. Veřejnoprávní
médium musí usilovat o prezentaci problému z hlediska diváka, posluchače,
čtenáře, ne ze strany zdroje.
Veřejnoprávnost a její šiřitelé v právním a ekonomickém rámci České
republiky
Ze způsobu kodifikace veřejnoprávnosti v ČR vyplývá, že veřejnoprávní média
mají relativně největší potenciál nezávislosti, a tím i odpovědnosti. Mohou
si dovolit vytvářet program podle vlastní definice, tedy ne podle vkusu
publika, nemusejí se otrocky se řídit poptávkou na nejširším mediálním trhu.
Mohou být nabídkovým médiem.podle předem vytýčených pravidel, předurčených
kontrolním mechanismem rad a způsobem financování. Naplnění takového pojetí
veřejnoprávnosti vyžaduje silná média s výraznými, vzdělanými, vyzrálými a
nezávislými osobnostmi. Takové pojetí také umožňuje částečně eliminovat boj
se soukromými stanicemi. Ten by pak byl zbytečný a nikoho neoslaboval.
Koncepce činnosti Českého rozhlasu do roku 2005
Poděkování:
Za cenné podněty a připomínky děkuji ing. Pavlu Bobošíkovi, ing. Liboru
Vackovi a mgr. Janu Kovaříkovi.
Cíl koncepce
V roce 2005 by měl být Český rozhlas vysoce respektovaným sdělovacím
prostředkem, plně sloužícím veřejnosti. Svou službou by měl konzistentně
pokrývat všechny skupiny populace. Měl by být vzorem pro všechna média po
stránce obsahové, po stránce formální i technické by měl předstihovat
ostatní rozhlasové stanice. Rychlost, pružnost a přesnost Českého rozhlasu
jsou samozřejmostí. Stejně tak je samozřejmostí objektivita, vyváženost,
nestrannost v obsahu i formě zpravodajství a publicistiky a vysoká úroveň
kulturních a vzdělávacích pořadů. Český rozhlas by měl z vlastních zdrojů ve
větším rozsahu než nyní zpravodajsky mapovat dění v sousedních státech a
v zemích EU. Měl by posílit vysílání pro minority a národnostní a etnické
menšiny. Měl by být postaven na nezávislých osobnostech, které se stanou
veřejně uznávanými a jejichž hlas bude mít u posluchačů váhu. Měl by se stát
prestižním místem pro zaměstnance, spolupracovníky i hosty. Měl by být
místem výchovy a vzdělávání žurnalistických talentů. Měl být připraven na
těsnější propojení s Českou televizí.
Analýza současného stavu
Stav, ve kterém se nachází Český rozhlas je vyčerpávajícím způsobem popsán
ve veřejně přístupných dokumentech rady Českého rozhlasu a na internetových
stránkách ČRo. Podnětný je také občasník Sdružení pro rozhlasovou tvorbu
s názvem Svět rozhlasu a periodikum Strategie. Všechny uvedené prameny,
včetně poslechu rozhlasového vysílání, byly cenným informačním zdrojem pro
konzultace a přemýšlení nad koncepcí ČRo.
Strategie naplnění stanoveného cíle
Šíření signálu a vysílací síť
Jelikož v současné době není jasné, kdy a za jakých podmínek bude možné v
České republice zavést digitální rozhlasové vysílání (DAB), navrhuji pro
období do roku 2005 provozovat čtyři celoplošné stanice a osm regionálních
studií na stávajících frekvencích s možností jejich rozšíření. Přitom ale
zároveň zkoumat a prosazovat moderní technologie tak, aby k nim mohl Český
rozhlas přistoupit co nejdříve. V zájmu posluchačů by měl Český rozhlas
vyvinout veškeré úsilí, aby kompetentní orgány (vláda a České
radiokomunikace) tento problém neodsouvaly. Veškeré investice do techniky a
budov by měl Český rozhlas už nyní podřizovat s vědomím, že se Česká
republika digitalizaci sítí dříve nebo později nevyhne.
Stanice Českého rozhlasu
V současné době lze bez problémů na VKV (tedy kvalitně) provozovat po dobu
24 hodin pouze dvě celoplošné rozhlasové stanice a osm regionálních stanic.
Z dostupných informací dále vyplývá, že lze denně 12 hodin využívat VKV
kmitočty regionálních studií k takřka celoplošnému vysílání . Odborníci dále
tvrdí, že se vysílače VKV mnohde překrývají, a že lze vytvořit s pomocí
přidělení několika menších kmitočtů další takřka celoplošnou VKV síť, které
zasáhne zejména velké městské aglomerace. Takovou síť by měl ČRo co nejdříve
vytvořit a začít na ní s plnohodnotným vysíláním pro mladou generaci.
Z ekonomických a technických důvodů navrhuji odstoupit od využívání
středních vln pro stanici Praha. Vysílání stanice Praha navrhuji
z kapacitních, ekonomických a programových důvodů pro dobu 6,00 - 18,00
zrušit. Její program vysílat v modifikované podobě v čase 18,00 až 6,00 na
VKV regionálních studií jako dosud, personální, technické ekonomické
kapacity podle možností využít pro vysílání Čro4. K tomuto radikálnímu
řešení mě vedou následující fakta: ČRo je dnes podle všech průzkumů rádiem
pro střední generaci a seniory, posluchače mezi 12 - 25 lety téměř
neoslovuje. Tento prostor je třeba zaplnit, jinak nebude ČRo plnit svou
funkci veřejné služby. Střední generace a senioři, kterých bude podle všech
demografických údajů přibývat, budou uspokojeni ze zdokonalených formátů
celoplošných a regionálních stanic. Stávající posluchači ČRo tedy o nic
nepřijdou, ale mladí posluchači (a tím i ČRo ) mohou významně získat. Na VKV
by měla nadále vysílat regionální studia.
Na středních vlnách by měl nadále vysílat pouze Čro6, na krátkých vlnách
Čro7.
Sítě, stanice a rozsah denního vysílání
VKV - ČRo 1 - Radiožurnál - 24 hodin
ČRo 2 - To nejlepší z Prahy (pracovní název) - 12 hodin , VKV regionálních
studií
ČRo 3 - Vltava - 24 hodin
ČRo 4 - Rádio pro mladé (pracovní název) - 24 hodin
ČRo 5 - osm regionálních studií - 12 hodin
SV - ČRo 6 - 24 hodin
KV - ČRo 7, rozsah vysílání závisí na výši dotace od objednatele (MZV ČR)
Formát stanic
Formáty stanic by měly být jasně vyprofilované a neměly by se překrývat.
Ambicí stanic, včetně regionálních studií tedy nebude dělat všechno, ale
plnit svůj daný formát v co nejvyšší kvalitě. Formáty se budou profilovat
postupně za přispění sociologů a mediálních odborníků. Základním principem
bude větší kontakt s posluchačem, využívání co nejatraktivnějších formálních
prvků a postavení stanic na osobnostech.
ČRo1 - Radiožurnál
Současnou podobu zpravodajsko-publicistické stanice není třeba výrazně
měnit, ale průběžně zdokonalovat. ČRo musí najít a vychovat osobnosti, které
budou schopny systematicky kriticky analyzovat všechny názory, výroky a
rozhodnutí, týkající se věcí veřejných. Ve spolupráci s Radou ČRo, Fakultou
sociálních věd a ostatními odborníky by měly vzniknout Editoriální zásady,
kterými by se tvůrci programu důsledně řídili, a podle kterých by vybírali a
zpracovávali jednotlivá témata. Základním kritériem pro výběr témat je
důležitost dané informace pro co největší počet občanů z hlediska jejich
bezpečnosti, zdraví a životní úrovně. Rovněž by měly vzniknout Zásady vedení
rozhovoru. Hudební složka by nadále měla zůstat jen nenápadnou kulisou
k toku informací a názorů.
ČRo2 - To nejlepší z Prahy (pracovní název)
Vzhledem k tomu, že by stanice vysílala denně od 18,00 do 6,00 a navazovala
na vysílání regionálních studií (viz. níže), navrhuji ve spolupráci se
sociology, psychology a mediálními odborníky vytvořit nový speciální “noční"
formát, který by syntetizoval nejlepší pořady vyráběné současnou stanicí
Praha a zároveň umožňoval sahat do rozhlasového archivu. ČRo 2 by začínat
vysíláním pro děti a posléze by měl být nočním společníkem všem, kteří
nemohou nebo nechtějí spát, a všem, kdo jsou sami. Tomu by měl přizpůsobit
nejen obsah, ale i formu promlouvání k posluchači. Citlivě by měly být do
ČRo2 zakomponovány pravidelné pořady pro minority. Noční ČRo 2 by se měl
zaměřit na zábavu a poučení. Zpravodajství by čerpal z Radiožurnálu.
ČRo3 - Vltava
ČRo3 se musí stát integrující kulturní institucí, reflektovat celou šíři
kulturního dění a být aktivním účastníkem kulturních událostí. Musí být
dynamickou programovou alternativou v rámci Českého rozhlasu, přinášet
kvalitní umělecké zážitky, rozsáhlé kulturní informace kultivovanou zábavu a
uvolnění a neustále hledat nové formy rozhlasového výrazu. Posluchač by si
měl být jist, že žádné jiné médium mu nemůže nabídnout tak kompletní a
rozsáhlý přehled o tom, co se odehrává v domácí i světové kultuře.
Kulturní stanice v sobě skrývá vzácný potenciál - má možnost vhodnou
kombinací zvukových prvků nastartovat posluchačovu představivost. Tuto
schopnost by měla využít při tvorbě pořadů nejen pro dospělé, ale zejména
pro určitou část dětské populace, které by na ČRo 3 měly mít stálé, byť ne
příliš rozsáhlé, místo.
Pro to, aby se ČRo 3 stal kulturní stanicí evropského typu, musí zásadně
změnit svůj výraz a skladbu. Z vysílání by měla zmizet upjatost,
didaktičnost a emocionální sterilita. Měly by rovněž zmizet rozsáhlé
jednolité programové plochy. Ty by měly být nahrazeny častějším střídáním
žánrů a vytvářením kompozic z různých programových prvků. Rytmus ČRo 3 by
mělo také spoluvytvářet zpravodajství, které musí mít specifickou
“vltavskou" podobu (např. krátké headlines hlavních politických a
ekonomických událostí, doplněné obšírnějšími informacemi z kultury. Změn
musí doznat i kulturně vzdělávací publicistika. Vysílání kulturní rozhlasové
stanice musí také obohatit pravidelný zájem o začínající mladé tvůrce. ČRo 3
musí vytvářet prostor pro adepty umělecké tvorby a hledání nových forem
uměleckého vyjádření. Pro budoucnost rozhlasové stanice jako
nezpochybnitelné kulturní instituce je podpora mladých talentů jeden
z nejdůležitějších předpokladů. Tak, jako je prioritou Radižurnálu
informovat, mělo by být prioritou Vltavy posluchače kultivovaně bavit a
umožnit mu relaxovat.
ČRo 4 - Rádio pro mladé (pracovní název)
ČRo 4 by mělo oslovit posluchače ve věkovém rozmezí 12-25 let. Úspěšné mladé
rádio musí být především rádiem hudebním. Jeho hudební formát musí stanovit
odborníci a musí být důsledně dodržován. Hudební formát musí být současný,
akcentující kvalitní hity v poměru domácí a cizí tvorby cca 1:2. Formát musí
být podpořen dokonalým zvukem, kterého současná úspěšná komerční rádia
dosahují komprimováním výstupního signálu přes speciální zařízení. Nesmírně
důležité je vybavení stanice zvukovou grafikou na špičkové úrovni a v plném
rozsahu všech identifikačních, znělkových a personálních prvků. Takto
formátované rádio může samo o sobě zaujmout, ale na rozděleném trhu, který
v tomto segmentu ovládají kvalitní komerční stanice, prostě neprorazí. Proto
se musí výrazně odlišit. A to prostřednictvím mluveného slova. Standard
zpravodajství na ČRo 4 by měl být kvalitativně blízko Radiožurnálu, ovšem
při mnohem civilnějším projevu zprávařů. Moderátoři a publicisté této
stanice pak musejí dokázat zdánlivě nemožné. Sdělovat mladým posluchačům
nejen věci, které je zajímají, ale věci, které by je zajímat měly. Musejí to
přitom dělat tak, aby posluchač raději nepřeladil na konkurenční stanici a
aby zůstal zachován veřejnoprávní smysl stanice. Zárukou úspěchu stanice
v éteru nebude její technické vybavení, ale obsazení klíčových pozic
šéfredaktora, dramaturgů a moderátorů. Je to výzva pro dynamické a kreativní
mladé tvůrce.
Regionální studia
Význam regionálních studií bude spolu s postupnou decentralizací státní
správy (vytvoření vyšších územních samosprávních celků) vzrůstat. Proto je
třeba této cenné regionální síti věnovat zvýšenou pozornost, jak
ekonomickou, tak personální. Studia by měla důsledně mapovat dění v regionu
stejným způsobem, jako mapuje celostátní dění Radiožurnál. Časem by měla být
schopná obdobné objektivní kritické analýzy komunálních událostí a názorů
jako ČRo 1. Všech osm studií by se mělo držet jednotného vysílacího
schématu, ve kterém bude převažovat proudové vysílání. Schéma by pak měla
studia naplňovat obsahem, zohledňujícím situaci v regionu, jeho kulturní
tradice, věkové složení a zájmy obyvatel. Studia by také měla mít jednotný
zvukový layout, tak, aby regionální stanice ČRo byla bezpečně pro posluchače
kdekoliv na území české republiky identifikovatelná. Regionální zpravodajové
by přispívali do celostátních vysílacích stanic. Kulturní a vzdělávací
tvorbou, čerpající z regionálních zdrojů, by rovněž obohacovala celostátní
vysílání a sama sebe navzájem v rámci regionální výměny. Regionální studia
budou hrát klíčovou roli při tvorbě a vysílání pravidelných pořadů pro
národnostní a etnické menšiny.
Čro6/RSE
Současnou podobu a zaměření stanice není třeba téměř měnit, jen s ohledem na
nové trendy v novinářské a rozhlasové praxi průběžně zdokonalovat. Stanice
by měla své vysílání prodloužit na 24 hodin, ČRo by se měl pokusit o
zkvalitnění šíření signálu.
Organizace, řízení a hospodaření Českého rozhlasu
V roce 2005 by měl mít Český rozhlas pevnou organizační strukturu s přesně
stanovenými pravomocemi a zodpovědnostmi, pracovními náplněmi, karierními
postupy a vnitřním řádem. V souvislosti s dokončením nové budovy v Římské
ulici, prodejem “archivního" zámečku, možná prodejem budovy na Pankráci a
dobudováním regionálních studií se otevírá prostor pro důkladnou inventuru
majetku a personální audit. Z dostupných informací pro mne vyplývá, že Český
rozhlas bude muset zeštíhlet, šetřit, přehodnotit strukturu výdajů se
zaměřením na zaplacení špičkových odborníků, na dobudování sítě zahraničních
zpravodajů a na technický rozvoj. Rovněž bude muset v rámci prodeje
reklamního času a zákonem povolených obchodních aktivit zvýšit své příjmy.
V současné ekonomické situaci nevidím příliš velký prostor pro kontinuální
valorizaci koncesionářského poplatku. Jednou z možností, jak bez většího
zatížení kapes koncesionářů zkvalitnit službu veřejnosti je užší propojení
veřejnoprávních médií. Takové řešení by muselo být předmětem hluboké
analýzy, široké diskuse a odborného i politického konsensu. Domnívám se, že
pro koncesionáře by užší propojení veřejnoprávních médií bylo užitečné. Bylo
by levnější a na mediální scéně by tak došlo (pokud by nastala shoda na
definici veřejnoprávnosti) k jasnému vymezení role veřejnoprávních a
komerčních sdělovacích prostředků.
