České nectnosti a tiskový zákon. Napsala Juliana:
Jaroslav Kral ma pravdu, ze velkou ceskou necnosti je pohrdani znalostmi. S
ni se jeste snoubi precenovani formalnich dukazu vzdelanosti (dukazem budiz
titulova afera ceskych poslancu) a jsme tam, kde jsme. A vubec neni snaha
situaci systemove nejak resit. Kdyby to nebylo tak smutne, byla by to
fraska. (Kdyz jsem poprve cetla ukazky testu, dostala jsem zachvat smichu
a rikala jsem si: jeste by se mohli zeptat, kdo kdy vyhral Wimbledon.
Nezklamali. Dnes jsem si v CER precetla, ze ke znalostem budouciho pravnika
patri data a mista konani olympiad.)
Ad: Tiskovy zakon. Pravo na odpoved demokracii nevylepsi. Je pravda, ze
prosty clovek nema nyni v diskusi s novinarem sanci. (Myslim, ze z dopisu
ctenaru publikuji noviny jen to, co se jim hodi.) Ale prosty clovek nebude
mit stejne cas behat nekde po soudech (a platit je), takze pravo odpovedi
bude realne vyhrazeno jen mocnym a bohatym. Noviny by to mohly vyresit tak,
ze zavedou rubriky (nebo prilohy pro labuzniky): Vysvetleni pravdivych
informaci. Tam se vsechny clanky politiku soustredi, aby je ctenar nahodou
neprehledl.