Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.
Inzerujte v Britských listech! Britské listy letos na jaře četla čtenářská obec přibližně 15 000 samostatných počítačů měsíčně. Sledují je nejvlivnější kruhy v ČR. Mimo jiné poskytují BL jedinečnou možnost zahraničním firmám představovat se české vládě prostřednictvím reklamy na BL svými projekty. (Výtěžkem z reklamy v BL bude financována investigativní novinářská práce v České republice.) Zájemci pište sem.
Nové: Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.
Tady je minulé vydání Britských listů.
Adresa Britských listů je zde.
Co je nového v České republice
Tento týden budou Britské listy bez aktuálního zpravodajství, neboť Jan Čulík je na dovolené. BL budou ale pravidelně vycházet celý týden.
Co lidi trápí
Minulý týden jsem vylíčil v Britských listech svou anabázi v Pražské energetice, kdy jsem se neúspěšně pokusil přehlásit platbu elektřiny ve svém pražském bytě ze zemřelé babičky na sebe. Soudě podle reakcí čtenářů (viz páteční BL) ťaly v této věci Britské listy do živého. V dnešním čísle BL přinášíme k záležitosti vyjádření tiskového mluvčího Pražské energetiky a další poznámky.
Ale jde mi o něco jiného, důležitějšího. Z bouřlivé reakce čtenářů, kteří se musejí zjevně s nesmyslnou byrokracií potýkat dnes a denně, je zjevné, že zde je voličsky neobyčejně vděčný námět k práci.
Nynější sociálně demokratická vláda je velmi nepopulární. Dokáže si uvědomit, že by se její popularita zřejmě podstatně zvýšila, kdyby zahájila upřímné, jasné a efektivní úsilí zaměřené na odbourání obrovských byrokratických překážek svazujících český život. Měla by začít tím, že by se poučila, jak se praktikuje styk s veřejností v byrokratických institucích v nejúspěšnějších ekonomikách světa, a pak by to měla v ČR velmi rychle začít zavádět. Rakousko-komunistického úředního šimla, který ochromuje českou společnost zároveň s postkomunistickým chaosem, je nutno zlikvidovat.
Jsem přesvědčen, že by volební preference vlády začaly velmi výrazně stoupat, kdyby bylo okamžitě vidět, že vláda v této věci podniká výrazné a účinné kroky.
Je ovšem tato vláda takové akce schopna?
Zatím se zdá, že ministři dokážou promarnit i sebevýhodnější příležitost ke zlepšení své pověsti.
Podívejme se na ministra zdravotnictví Davida. V české vládě snad není méně populární a více kontroverzní ministr. Blíží se zatmění slunce. Západní vlády zorganizovaly k této věci rozsáhlou informační zdravotní kampaň v jejímž rámci varují své obyvatelstvo, aby do slunce nepohlíželo, protože si může vážně a trvale poškodit zrak. Západní vlády si uvědomují, že je povinností státní správy vykonávat informační a osvětovou činnost.
Pro českého nepopulárního ministra zdravotnictví Davida to byla vynikající, lehká a relativně levná příležitost, jak napravit ve veřejném mínění svou reputaci. Snad by i bývalo stačilo, kdyby dvakrát třikrát vystoupil v televizi a celý problém varovně před kamerou vysvětlil. Nebo kdyby v té věci ministerstvo zdravotnicví financovalo jedinou informační televizní reklamu.
Namísto toho pověří ministr zdravotnictví svého mluvčího, aby se arogantně vyjádřil na kameru televize Nova, že české ministerstvo zdravotnictví "v žádném případě žádnou takovou osvětovou kampaň organizovat nebude."
Není ten ministr zdravotnictví s prominutím poněkud pošetilý?
Jan Čulík
Pozoruhodný rozhovor s Jaromírem Jágrem. Barevná příloha Lidových novin otiskla v pátek dlouhý tradičně koncipovaný rozhovor s hokejistou Jágrem (pasívně z magnetofonového pásku opisované otázky a odpovědi), v němž tento sportovec projevuje některé dosti charakteristické vlastnosti mnohých příslušníků mladé české postkomunistické generace, totiž vysoké sebevědomí a - jak bychom to řekli diplomaticky - nepříliš intenzívní rozmyslnost. (Jágrovi je 27 let, při pádu komunismu mu tedy bylo sedmnáct). Od vrcholových sportovců se většinou neočekávají zrovna výjimečné intelektuální výkony, protože musejí pořád sportovat a na rozvoj myšlení nemají moc čas, když tak silně pěstují tělo. A Jaromír Jágr svými výroky okouzluje: "V současnosti jsem uvnitř hrozně sebevědomej, vole. Věřím sám sobě. Já si myslím, že jsem chytrej. Nechci, aby to znělo sebevědomě, ale můj jediný problém spočívá v tom, že nemám informace, nemám vzdělání. To je tím, že jsem nebyl v Čechách" (??) "Čím víc člověk ví, tím víc se může cítit sebevědomě. Nikdo vás nemůže chytit. Mít informace, to je obrana vůči lidem, kteří se vás snaží nějak napadnout nebo zničit." - To je zajímavé, Jágr "nebyl v Čechách", a přesto vyjadřuje přesně postkomunistický etos: život je boj hrdlořezů, prosazujících své individuální ambice na úkor všeho ostatního. Vzdělání a vědomosti jsou k tomu, aby člověk překonal potenciálně nepřátelské vlastní prostředí. Zajímavý filozofický koncept. Lidové noviny postavily Jágrův intelekt do ostrého světla. Jenže se obávám, že pozoruhodná kvalita rozhovoru je neúmyslná: Soudě podle jejích předchozích novinářských úspěchů (jiné rozhovory podobné úrovně, otištěné v LN), Renata Kalenská asi neví, jak komicky ten článek působí. Mnoho lidí jistě bude brát "světovou hvězdu" hokeje vážně.
LN, píše Kalenská, si domluvily s Jágrem rozhovor na určitou dobu, on se nedostavil. O dvě hodiny později vyslechly v telefonu "velmi udiveného Jágrova manažera: 'A proč jste nečekali déle? Na Jaromíra tady novináři čekají tři čtyři hodiny. Když se rozhodne, že si jde zacvičit, tak prostě čekají...' Zřejmě jsme něco udělali špatně, dovozuje Kalenská. Dívko, kde máš hrdost?
Nevím, ale trochu si myslím, že by západní novináři dali tak nezměrnou aroganci Jágrova manažera Jagrovi v článku, který by o něm publikovali, velmi sežrat. (Myslím, že asi reportéra deníku Financial Times nebo Wall Street Journal by Jágr čtyři hodiny čekat nenechal, to by bylo příliš velké riziko. Jemu však může být jedno, co se o něm píše v provinčních Čechách mezinárodně nesrozumitelným jazykem.)
Divím se, že se Lidové noviny po dvouhodinovém čekání obtěžovaly rozhovor s Jágrem tisknout. Učinily mu tím ovšem medvědí službu. Pro nás může být povzbuzující známá věc, že peníze nejsou všechno, můžete vlastnit třeba i relativně drahá americká auta (jak ukazují Lidové noviny) a přesto si musíte dávat velký pozor, když otevřete pusu.
Lhaní Britských listů a televize Nova. Jeden pražský odborník nás upozornil na chybnou informaci v pátečních BL, když jsme původně napsali, že Železný nevlastní obchodní značku TV Nova (informaci jsme převzali z nepřímé formulace v nedávném rozhovoru s Železným v Prague Business Journal, jak známo, Železný argumentuje tak, že všechny jeho výroky mohou být nakonec interpretovány jakkoliv). - Přesně je to prý nyní takto: CET 21 smí užívat obchodní značku TV Nova na televizní obrazovce, ale ne mimo ni, a ČNTS smí užívat obchodní značku TV Nova mimo obrazovku. Znamená to prý tedy, že objeví-li se reportér Železného televize na obrazovce v ruce s mikrofonem se znakem TV Nova, je to v pořádku, vezme-li však reportér CET 21 do ruky v reálu na ulici či jinde před kamerou takový mikrofon se znakem TV Nova, porušuje zákon. - Za nepřesnost se čtenářům omlouváme.
Impuls 99 kritizuje v angličtině v aktuálním čísle časopisu Central Europe Review v článku nazvaném No Pulse 99 Jan Čulík.
Přehled stránek s vědeckou tematikou na českém webu shrnul Pavel Vachtl v článku, který vyšel v PC Worldu 7/99.
Kritika novinářské práce o válce o Kosovo. Napsal
("FAIR is the national media watch group that offers well-documented
criticism of media bias and censorship. We
seek to invigorate the First Amendment by advocating for greater
diversity in the press. We scrutinize media practices that marginalize
public interest, minority and dissenting viewpoints.")
