|
Jsme rasisty ?Ladislav Doležal, Český rozhlas 1, RadiožurnálO víkendu, typickém okurkovém parnu přinesla média několik informací s romskou tématikou. Kromě toho, že se stále spekuluje o zavedení vízové povinnosti pro cesty do Británie, obdržela ČTK dopis neštěmického starosty Pavla Tošenovského, kterým reagoval na list vládního zmocněnce pro lidská práva Petra Uhla. Téma - jak jinak, plot v Matiční ulici. Stručně shrnuto starosta požádala Petr Uhla, aby se Matiční ulicí přestal mediálně zabývat.Pokusme se ale na tento problém podívat očima člověka, kterému takový plot brání v pohledu do zrcadla. Ten obraz totiž není vůbec radostný. A je úplně jedno, zda keramická zeď v Matiční ulici už stojí, či nikoliv. Prostě proto, že ten plot nás dávno dělí. Není o Neštěmicích, ale o nás. O naší toleranci, našich limitech, o rasismu a řekněme upřímně, také hodně o neschopnosti. V tomto kontextu nejsou neštěmičtí o nic větší rasisté než kdokoli z nás. Ale tak už si konečně přiznejme, že tahle země má pro "mírnou" rasovou segregaci slabost. Ústí není jediný případ, vzpomeňme na Mariánské Hory v Ostravě, kde chtěli Romům vybírat na letenky, nebo pražský čtvrtý obvod, kde starosta navrhoval "vysídlení" nepřizpůsobivých. A dodejme, že žádný z českých politiků, ať na komunální nebo parlamentní úrovni, na svůj otevřený nebo skrytý rasismus, nikdy politicky nedoplatil. A ještě něco - slyšeli jste někoho z nich na téma romské otázky přiznat - nevíme si rady. I když nerad chodím k mocným strýčkům pro rozumy, něco bychom se od Američanů mohli naučit. Totiž jak dovedou kampaň. Můžeme si o řadě jejich hnutí myslet cokoli, o efektivitě takové kampaně ale pochybovat nelze. Oni tuhle technologii propagandy dovedli tak daleko, že bych asi ve Spojených státech žít nemohl, ale bydlet se tam jistě dá. U nás naopak žiji rád, ale bydlí se tu mizerně.
Vysílá se v pondělí 9. srpna 1999 ráno.
Poznámka JČ: Vlastně je to poznámka mé třináctileté dcery, právě se navrátivší z českého letního tábora: "Hele, táto, tahle země je asi daleko míň osvícená. Byli jsme se koupat na krásném koupališti v Plzni. Přišli tam nějací Indové, a když skočili do vody, jeden kluk z našeho oddílu se ošklíbal: 'Fuj. Já už se tady nechci koupat.' Ono je tady ale daleko míň Indů a lidi z jiných zemí než v Británii." |