Jsou čeští novináři vrazi?
Vážený pane Čulíku,
v BL jsem cca před týdnem už podruhé narazil na samozřejmě pronesené tvrzení, že "Zemanovy útoky na novináře jsou motivovány tím, že novináři málem dohnali jeho syna k sebevraždě". Asi byste měl rozvést své "dozvídáme se"; z vaší formulace by čtenář s krátkou pamětí nebo v zahraničí sotva vyvodil, že napřed byl pokus o sebevraždu z povýtce osobních (milostných) důvodů a teprve pak se z něj Lidové noviny pokusily vytřískat politický kapitál - jistěže, hrubě neeticky, však za to také byly ze všech stran kritizovány a vbrzku se musely omluvit.
Podnikl jsem malou rešerši na internetu: zadáním "Zeman AND syn AND sebevr*" do vyhledávače Trafika jsem dostal přehled, v němž je i původní článek (ne už následné ohlasy bohužel, link po převedení do BL nefunguje, JČ) a znovuvynoření tématu v polovině července (chcete-li, můžete vyvozovat dalekosáhlé závěry z toho, že o něm napsaly pouze dvoje noviny a pouze v podobě noticky převzaté z ČTK - původní agenturní zprávu se mi bohužel najít nepodařilo).
V podobě, o níž jsem se zmínil výše, situaci sumarizuje článek Michala Růžičky v MfD ze 17. 7.
Nicméně teď se celá věc začíná komplikovat: v rozhovoru v Radiofóru z 19. 5. , zřejmě poprvé a bez většího ohlasu, Zeman prohlásil speciálně o LN "já po jisté události s tímto špinavým deníkem, který podstatně přispěl k tomu, že můj syn se podruhé pokusil o sebevraždu (...) nerad komunikuji".
3. července opět v Radiofóru v diskusi s tématem "Napjatý vztah mezi novináři a premiérem" to Zeman rozvedl a vztáhl už na VŠECHNY novináře: "Já vůči novinářům nemohu být nezaujatý a nemohu být vůči nim nezaujatý z jednoho prostého důvodu: Asi před třemi lety můj syn se pokusil z nešťastné lásky o demonstrativní sebevraždu. Protože byla tehdy, to bylo někdy před rokem 96, volební kampaň, tak novináři z Lidových novin o tom napsali velice sviňský článek.
A můj syn mně tehdy poslal dopis: Táto, já jsem tu sebevraždu nemyslel vážně, ale když jsem si tenhle článek přečetl, tak ji udělám. A zmizel z domova a já ho dva dny neviděl."
Teprve na tento rozhovor odkazuje článek v Týdnu z 19.7. A podle všeho totožné prohlášení, jež poté parafrázovala ČTK, zopakoval Zeman 14. 7. na tiskové konferenci s V. Havlem.
Pravda je, že i mě zaráží, že v MfD část o následcích onoho inkriminovaného článku vypustili; nicméně i kdyby se skutečnost přesně shodovala se Zemanovým podáním (čímž nemyslím jen jeho předchozí historii "ekonomického přístupu k pravdě" - poznamenávám také, že po prvním rozhlasovém rozhovoru už Zeman explicitně neříká, zda se syn o sebevraždu doopravdy pokusil znovu - ale prostě to, že účastníci rodinných tragédií je z pochopitelných důvodů nevidí objektivně), nemohu to přijmout jako ospravedlňování paušálních útoků na média vůbec.
Jan Vaněk [jr.]
P. S. Ještě pár drobnějších poznámek:
Povšiml jsem při prohlížení archívu BL za léto čehosi, čemu říkám mentalita Kritické přílohy Revolver revue. Soudím, že v kritice českých novin mísíte podstatné s podružným; asi byste se měl soustředit na zásadnější koncepční nedostatky a neplýtvat místem, svým časem i pozorností čtenářů na výtky proti užívání "výplňových" slovíček, které by se podle mého názoru daly stejně tak najít i ve Vašich textech. (Mimochodem, vedete-li kampaň proti sedmému pádu "je pravdou", neměla by z BL vymizet i vazba "faktem je"? Anebo je pravda jen jedna a neměnná, zatímco fakty časově omezené?)
Máte po ruce zdroj informace o počtu knižních titulů vycházejících v Británii? Zdá se mi neuvěřitelně velký; mám pocit, že jsem kdysi viděl údaj pro USA, který byl několikrát menší.
A konečně, články v novinách Metro včetně toho Maňákova jsou k nalezení na www.metro.cz; ve vyhledávači lze snadno najít rozhořčenou dopisovou odezvu, kterou dosud vyvolává.
Poznámka JČ: Informace o tom, že v Británii vychází cca 100 000 originálních titulů ročně, jsem vzal po paměti z jakési podrobnější analýzy, kterou jsem v polovině devadesátých let dělal pro Svobodnou Evropu. Jeremy Paxman píše ve své knize The English, že jsou Angličané verbálním projevem naprosto posedlí - suplují jím mimo jiné i praktickou neexistenci britského výtvarného umění. Právě proto jsou prý britské sdělovací prostředky tak vynikající kvality a anglická literatura je světová. Ale možná jsem přestřelil: přiznám se, že si teď nepamatuju, zda šlo o údaj, že v Británii skutečně vychází 100 000 nových titulů ročně, anebo zda je v hlavních knihkupectvích aktuálně k dispozici 100 000 nových titulů. Ověřím a vrátím se k tomu, ale ne teď.
Co se týče výroků Miloše Zemana o novinářích. Není omluvitelné, když si politik nepodloženě pouští ústa na špacír. Zeman to dělá pořád a ochromuje to jeho důvěryhodnost. Čeští novináři ovšem špatní jsou a povyk, který proti Zemanovi na jeho kritiku novinářů spustili je neeticky účelový.
Vzhledem k tomu, co Lidové noviny Zemanově rodině udělaly, je pro mě pochopitelné, že Zeman zanevřel na celou novinářskou obec. Zkuste se vcítit do jeho kůže, kdybyste čtrnáct dní nevěděli o osudu svého syna. Přesto neobhajuji jeho nehorázná tvrzení, avšak argumentuji, že jsou lidsky pochopitelná. Slušné noviny to měly napsat.
