Trojmezná
Vazeny pane Vlasine,
precetl jsem si Vas clanek v Britskych listech o sumavskem "pralese". Bohuzel z vlastni zkusenosti musim konstatovat, ze nazyvat les v oblasti Trojmezne pralesem je silne nadnesene. Pokud u nas lze o "pralese" vubec hovorit.
Pred nekolika lety jsem prochazel celou hranicni a hrebenovou (lze-li tento pojem aplikovat, potom prave v oblasti Smrcin) cast Sumavy. V ramci toho jsem stravil noc i na hrebeni kousek od onoho trojmezniho bodu Cechy - Německo - Rakousko a pamatuji si, ze jsem tam nasel mj. i klecove porosty, dokonce i na ceske strane, a ze ty porosty mely kupodivu rovne ci pravouhle hranice, tedy neco, co v prirode casto nevidite.
Na zaklade toho jsem pochopil, ze dnesni porost na Sumave, a to i v teto casti, je silne ovlivnen pusobenim cloveka a jeho prirodni charakter je jiz mnoho let narusen. Proti takovemu primemu pozorovani neobstoji ani citace tech nejuctivanejsich prirucek.
Samozrejme, pokud nekdo nazyva pralesem i to torzo puvodniho lesa pod Boubinem, potom je pralesem i oblast Trojmezna. Ale snad se shodneme, ze oznaceni lesa pod Boubinem za prales je veci spise komercni nez obrazem skutecnosti.
Ono je to s puvodni prirodou v tak kulturni krajine jako nase skutecne slozite. Ve vsech lesich vladnou lesni hospodari, kteri se snazi z lesa vytezit, co se da, a vubec se nesnazi udrzet puvodni charakter. Konecne, ne vzdy bych jim to vycital.
Skutecne se radeji prochazim lesem mezi vysokymi stromy, nez bych se prodiral hustymi krovinami, ktere tvorily puvodni porost prakticky v celych Cechach. Nazev Krivoklat pry pochazi z neprostupnych krovitych houstin v okoli, a vubec nevycitam mistnim lesnikum, ze tam dnes roste vysoky les.
Samozrejme, pokud se takovy les promeni ve smrkovou monokulturu s chudym druhovym slozenim bylinneho podkladu, potom se mi to uz nelibi.
V Cechach uz mnoho set let zijeme v kulturni krajine, ktera se stale vice vzdaluje prirode. A pokud ma smysl neco udrzovat pro pozdejsi generace, tak asi ne povodni stav krajiny (v tom tezko muze zit soucasna populace), ale vhodnou formu kulturni krajiny. Samozrejme, podle moznosti se zachovanim biologicke diverzity, ale asi ne v puvodni forme.
Pojem puvodniho typu smrku je asi iluzi. Vzdyt smrkovy pyl se prenasi na stovky kilometru a k udrzeni geneticke identity porostu nestaci ani rezervace velikosti Sumavy i se vsemi predhurimi. V oblasti Smrcin pribihalo drancovani cele oblasti prinejmensim spolu s prodluzovanim Schwarzenberskeho kanalu - prostredku pro promenu puvodniho lesa v palivove drivi pro Viden.
A soucasne s tim byl puvodni charakter porostu nahrazovan plantazi produkujici co nejvice tohoto kyzeneho produktu. Odtud i ona pravouhla hranice klece: kde to slo, byla klec nahrazena smrkem, a to ne v souhlase s prirodou, ale podle clovekem nakreslenych planu. Samozrejme, na holem kameni ci kamenitych polich to neslo, proto se to nepovedlo vsude.
Jako kazdy monokulturni les, byl i les na Smrcinach napadan kalamitami, at uz snehem, vetrem ci kurovcem. Prectete si neco od Klostermanna, ten zazil prave ty kalamity, ktere formovaly soucasny les na Smrcinach. A protoze kalamita byla rozsahla a na cele Sumave, brali sazenice k novemu zalesneni odkudkoliv, proto geneticka identita soucasnych porostu na Smrcinach je problematicka.
Mate pravdu, ze smyslem Narodnich parku je chranit puvodni ekosystem. Respektuji napr. americke parky, ktere dokonce ani nehasi lesni pozary, pokud vznikly prirodni cestou, i ty jsou soucasti ekosystemu a napomahaji napr. pri vytvareni druhoveho slozeni lesa (napr. mlade sekvoje maji sanci narust zejmena po pozaru).
U nich je to realnejsi, tam zacalo intenzivni vyuzivani teto krajiny pred stovkou ci maximalne dvema stovkami let. Ale je to realne u nas? Vzdyt ten vysoky smrkovy porost, ktery u Plesneho jezera chranite, neni puvodnim ekosystemem; na Sumave byly puvodni nizsi mnohodruhove lesy, kroviny a klecove porosty, proto se tam udrzely bylinne druhy jako je horec panonsky. Pokud vubec jsme schopni to zjistit, podrobnejsi udaje starsi dvou set let asi neexistuji.
Pisete, ze rezervace na Trojmezne je stara od roku 1933 a pred tim 100 let se tam nezasahovalo. Bohuzel, smrkovy porost je starsi nez odpovida roku 1933. A o zasazich si muzete precist treba u toho Klostermanna. Vase argumenty proto prilis nesedi. Dukazem je mj. onen Schwarzenbersky kanal, konecne Schwarzenberk lezi kousek od Plesne na jizni strane Sumavy.
Nechci byt advokatem onech drevorubcu; cela Sumava je poznamenana mj. necitlivym pristupem lesnich delniku, zejmena zcela nevhodnym pouzivanim tezke mechanizace na choulostive poloraselinove a mokre pude.
Nechci se jednoznacne zastavat onech lesnich inzenyru, kteri si vyvoj lesa bez lidskych zasahu nedovedou predstavit. Na druhe strane jsem videl stav Bavorskeho lesa ponechaneho prirode, a ani to mne nenadchlo. Ale musim bohuzel konstatovat, ze mnoho Vasich argumentu neodpovida realite Sumavy.
Pred 2. svetovou valkou zila Sumava a jeji obyvatelstvo v relativnim souladu, hory slouzily tez turistum a navstevnikum, aniz by dochazelo k hrubemu poskozeni. Nebylo problemem navstevovat s ceske strany nejvyssi vrcholy lezici v Nemecku, nebylo problemem navstevovat horske chaty na obou stranach, platily tam penize vsech sousedicich statu. Takovy stav i dnes bych povazoval za idealni.
Po valce byla Sumava nasilne vysidlena, castecne jako hranicni pasmo, castecne jako vojenske prostory. V cele ohlasti vladli fizlove, rezim zcela nerealny. Kdyz hranicni pasmo ztratilo vyznam, stari vladci nepristupnych lesu, kde meli vyhradni pravo na lov, sber plodu a cokoliv jineho, se snazili si moc na Sumave udrzet. A protoze stare duvody nebylo mozno uplatnit, uzavreli Sumavu pod zaminkou ochrany prirody.
Pochopte, ze mym idealem Sumavy je ona situace situace pred valkou, kdy Sumava, jeji obyvatele a navstevnici zili v urcite harmonii, ne policejni system, ktery je idealem nekterych "ochranaru". Chapu, ze plne to nejde, situace se zmenila, navstevniku pribylo, zmenil se o pohled na ochranu prirody. To konecne odrazi i situace v bavorke casti Sumavy - Narodni park Bavorsky les.
Stejne mi vadi, kdyz choulostive sumavske pesiny nici tanky, tezka lesni mechanizace nebo treba horska kola.
Vadi mi navstevnici, kteri v rezervaci na ochranu tetrevu nechaji volne pobihat sve psi milacky.
Presto kdyz prave na Sumave se stale vnucuje onen skalni model ochrany prirody, kdy si casto "ochranari" vybijeji sve policajtske sklony a ne ochranu prirody, tak mi to moc vadi. Konecne, jako vsude jinde.
Jiří Soler
