Ruský archivář odhalil nejvýznamnější britskou špiónku pro KGB
Deník Times v sobotu prozradil totožnost sedmaosmdesátileté penzistky Melity Norwoodové, která žije ve čtvrti Bexleyheath v jižním Londýně, jako údajně jednu z nejvýznamnějších britských špiónek, která v době studené války pracovala pro KGB a prý umožnila Rusům získat jaderné zbraně o rok až dva dříve.
Informace o Norwoodové zprostředkoval britské rozvědce bývalý knihovník v ústředí KGB Vasilij Mitrochin v roce 1992. Od té doby je pečlivě ověřoval univerzitní profesor Christopher Andrew, odborník na britskou a ruskou výzvědnou službu na University of Cambridge. Postupně nyní vyjdou najevo informace o dalších někdejších agentech KGB.
"Byla to chvíle, které se obávala šedesát let," napsal deník Observer v neděli a pokračoval: "Jako pozůstatek z nějakého starého týdeníku ze čtyřicátých let vyšla před shromážděné novináře ze svého domku v Bexleyheath tato sedmaosmdesátiletá prababička, označovaná nyní za největšího zrádce v britské historii, v 'rozumné' šedivé tvídové sukni a květované blůze."
"Je mi 87 let a bohužel už moje paměť není tím, čím bývala," začala Norwoodová. "To, co jsem dělala, nebylo pro peníze, ale abych pomohla zabránit porážce nového zřízení, které, s velkým úsilím, poskytlo obyčejným lidem potraviny a jízdné za ceny, které si mohli dovolit, dále vzdělání a zdravotnictví. Došla jsem k závěru, že to, k čemu jsem měla přístup, by mohlo být užitečné pro Rusko, aby předstihlo Británii, Ameriku a Německo. Celkem vzato nesouhlasím s tím, aby člověk prováděl špionáž proti vlastní zemi."
Norwoodová byla v sobotu odhalena jako nejvýznamnější britská agentka KGB. Uvedla, že jenom pracovala v kanceláři výzkumné organizace British Non-Ferrous Metals Association a že nemá technický talent. Její manžel nesouhlasil s její činností. Přesto však Norwoodová ničeho nelituje.
Důchodkyně, které dali její ruští řídící důstojnící krycí jméno Hola, předávala státní tajemství Sovětskému svazu po dobu 40 let. Pomohlo to zrychlit ruský jaderný program po druhé světové válce o dva až tři roky.
Očekávají se další odhalení. Další špiónem, pracujícím pro KGB, byl John Symonds, londýnský policista, který páchal opakovaně zločin křivé přísahy, bral úplatky a posílal lidi do vězení na základě falešných důkazů. Když byl v roce 1969 odhalen, stal se agentem CIA.
Není dosud jasné, zda bude Melita Norwoodová postavena před soud.
Kdo je Mitrochin
Vasilij Mitrochin pracoval jako hlavní archivář prvního hlavního direktorátu KGB. Jeho úkolem bylo katalogizovat a uskladňovat nejcennější informace, získané prostřednictvím zahraničních operací KGB. Pečlivě zaznamenávané složky obsahovaly jména a totožnost důstojníků KGB, jejich agentů a informátorů. Archivovaly se také "styčné zprávy" od špíónů KGB po celém světě. Deset let, až do svého odchodu do důchodu, skrýval Mitrochin, nenápadný knihovník, své tajemství.
Téměř denně vyjímal Mitrochin nejdůležitější dokumenty z archívu a ručně je opisoval na kusy papíru. Ručně psané dokumenty schovával v botech, v kalhotách či v ponožkách a odnášel je do svého bytu v Moskvě. Tam své ručně psané záznamy pečlivě přepsal na stroji. Skladoval je v kufrech po bytě a v kartónech od mléka na zahradě.
"Měl pozoruhodný přístup k pozoruhodným dokumentům," konstatoval o víkendu jeden čelný bezpečnostní činitel britské vlády. "Týká se to operaci sovětské rozvědky po celém světě po dobu několika desetiletí až do poloviny osmdesátých let."
Po odchodu do důchodu tichý archivář čekal. V roce 1992, sedm let po odchodu z KGB, se vydal na cestu do Litevska a vzal si s sebou tisíce stránek svých dokumentů. Na americkém velvyslanectví v Rize požádal o politický asyl.
Avšak je neuvěřitelné, že činitelé CIA na velvyslanectví o něho neprojevili zájem. Mitrochin nebyl špión, jen archivář. Dokumenty, které měl s sebou, nebyly originály a mohly být zfalšovány. Mitrochina Američané odmítli.
Tak se vydal na britské velvyslanectví. Tam si uvědomila, jak velký význam může Mitrochin mít, jedna činitelka MI6. Po celé řadě podrobných výslechů a konzultací s ústředím byl Mitrochin oficiálně přijat jako agent MI6. Byl odvezen do Británie, kde mu byl poskytnut bezpečný úkryt, nová totožnost a slušný důchod.
MI6 nyní stála před úkolem, jak získat ostatní dokumentaci, ukrytou v Mitrochinově domě a na jeho zahradě v Moskvě. Bylo také nutné dokumenty ověřit.
Během několika týdnů po Mitrochinově emigraci vyslala britská rozvědka do Moskvy mladého agenta MI6, kterého ruská protišpionáž neznala. Vydal se do archivářova domu, vykopal na zahradě ukryté dokumenty a odnesl je postupně na britské velvyslanectví. Odtamtud byly dopraveny do Británie v šesti velkých kufrech.
Mitrochinův archív naprosto ohromil šéfy západních špionážních služeb. Tajné materiály sahaly až do třicátých let. Mitrochin měl velmi podrobné informace o fungování KGB a dokázal vybrat ty nejdůležitější dokumenty. Bylo to obrovské množství materiálu. Vytváří velmi podrobný obraz toho, co KGB během let dělala.
Mitrochin nezprostředkoval svůj archív Západu ani pro peníze, ani nebyl vydírán. Jeho motivem bylo zhnusení nad tím, jak se zkorumpovaný sovětský režim choval vůči vlastním lidem. "Byl rozčarován tím, co se dělalo jménem komunismu," uvedl jeden činitel britské rozvědky.
