Elitářství a rovnostářství
Panove Culiku a Hausenblasi,
chci zde ucinit jen strucnou poznamku k tematu skoly - elitarstvi - rovnostarstvi...
Jsem zcela na strane pana Hausenblase ve sporu s pane Ulicnym (trochu me desi, ze lide s nazory pana Ulicneho jsou u nas v pozici pedagogicke autority).
Jen bych rada trochu rozebrala pojem elitar/elity. Ja se priznam, ze se radim mezi elitare - ovsem zastavam nazor, ze skutecne elity jdou napric spolecenskymi vrstvami.
Tedy nesouhlasim s obvykle hlasanym pojetim elity jako urcite spolecenske smetanky obvykle zahrnujici pouze prislusniky inteligence (tedy lidi, kterym se podarilo do teto spolecenske vrstvy proniknout) pripadne hornich deseti tisic.
Lide, kteri jsou odpurci rovnych podminek (napr. ve skolstvi) zpravidla argumentuji tim, ze lide si nejsou rovni svymi schopnostmi, vlastnostmi apod. A tudiz je spravedlive a ('prirozene') spolecnost kastovat. Tento zaver mi pripada zcela nesmyslny, protoze prave kdyz prijmeme myslenku, ze lide se lisi schopnostmi atd.. nelze tyto rozdily (objektivne) zjistovat jinak, nez prave tim, ze budou vystaveni rovnym podminkam, kde rozdily vyniknou.
Chci-li zmerit jak je kdo vysoky, resp. je-li nekdo vyssi nez jiny, musim oba postavit na stejnou podlozku, rekneme podlahu a bez bot a merit oba stejnym meritkem.
Bude-li nekdo z nich stat na zidli (lepsich vychozich podminek) nebo na schodech (ostatne spolecenske vrstvy jsou casto prirovnavany ke schodum, ktere jak znamo se metou od shora), neda mi takove mereni spravny vysledek. To jen na okraj, nebudu se poustet do uvah jak moc vzdelana muze byt nejsirsi populace, jak toho dosahnout apod. Drobnost na zaver - opovrhovana Nova davala australsky serial ("Skola zlomenych srdci"), ktery se divacky atraktivni formou zabyval prave pribehy deti a ucitelu stredni skoly pro problemovou mladez. Bylo to docela pekne.
Jenže úkolem dobrého školství není rozdělit lidi na nadané a nenadané, ale vyučovat je tak, aby byl využit potenciál každého člověka plně a efektivně. Jinak je to přece plýtvání.
