Totální převrácení pojmů
Článek J. Čulíka o diskusi s Ondřejem Giňou v Pressklubu na stanici Frekvence 1 se sice týkal rozboru novinářské práce v rozhlase, ale je možno ho použít i jako ukázku totálního převrácení pojmů, příčin a následků, kterého se dopouštějí někteří profesionální antirasisté a novináři v souvislosti se soužitím lidí různých kultur, nesprávně označovaných za "rasy". (Rasy jsou jen tři - kavkazoidní, negroidní a mongoloidní. Romové, Češi, Italové, Švédové, židé nebo Arabové a spousta dalších patří k téže kavkazské rase!)
Dokonalou ukázkou takového postupného matení je Matiční ulice a "nejslavnější" kus zdi od dob té berlínské.
Na začátku byly problémy mezi lidmi žijícími na dvou stranách ulice, z nichž jedni obtěžovali svým způsobem života ty druhé. Způsobem života, konkrétně nepořádkem, rozséváním odpadků (a z toho vyplývajícími hygienickými problémy a riziky), nadměrným hlukem a hlukem v nevhodnou (z hlediska těch druhých) dobu.
Radnice se pokoušela přimět rušitele k akceptovatelnému chování standardními způsoby: napomínáním, pokutami apod. Bohužel, lidé, kterých se to týkalo, na standardní a mezi civilizovanými lidmi obvyklé způsoby nereagovali. Když někdo neplatí ani nájemné, těžko z něj vyrazíte pokutu za rušení nočního klidu nebo dělání nepořádku.
Když se tedy obvyklé způsoby ukázaly neúčinnými, přistoupila radnice k nestandardnímu a asi ne právě dokonalému řešení - postavit protihlukovou a protipachovou zeď, jež umožní jedněm chovat se dle svých zvyklostí, aniž by tím otravovali ty druhé. Řešení ne ideální, ale rychle účinné a nejméně bolestivé, protože nenutící nikoho ke změně jeho zvyklostí.
Jenže, malér! Ti otravující jsou většinou Romové, ti otravovaní ne. A tak se do celé věci vložili profesionální Romové a antirasističtí aktivisté. Najednou z "neplatičů nájemného" a bordelářů byli "neplatiči nájemného, převážně Romové", pak "neplatiči nájemného, Romové", a nakonec už jen "Romové". Zeď či plot už najednou neměla dělit bordeláře od nebordelářů, milovníky hluku od milovníků ticha, ale Romy od Neromů - rasistů. Místním Romům se vysvětlilo, že zeď je má urazit, a pokud je neuráží, měli by se nad sebou zamyslet. Pochopitelně je brzy urážet začala.
A najednou je možno z lidí, kteří si stěžují na zcela konkrétní (romské) bordeláře a čuňata, udělat rasisty, kteří přece tvrdí, že všichni Romové jsou bordeláři a čuňata. Učitel, který vypráví o zcela konkrétních (nedobrých) zkušenostech se zcela konkrétními Romy, je interpretován stejně. Možná měl ty konkrétní osoby přímo jmenovat, jenže to by asi narazilo zase na ochranu osobnosti.
Nakonec od konkrétního k obecnému. Tedy k - dle JČ - základnímu problému, zda mají Romové povinnost dodržovat zásady soužití obvyklé v české společnosti. Nemají. Češi také ne. Ani Ukrajinci, Němci, Vietnamci, Hotentoti nebo Marind-Animové (to je jeden donedávna kanibalský kmen). A česká společnost nemá povinnost jim to trpět. Což se netýká jen (některých) Romů a Čechů, ale soužití společností/komunit s různými kulturními tradicemi vůbec.
Kdo nepřijme důležité kulturní zásady nějaké společnosti, nepatří do ní a bude z ní vytěsněn na okraj nebo až za něj. Pokud přitom poruší zákony, bude podle nich a zcela legitimně - trestán. Ve své vlastní společnosti možná bude ctěn. Například patří-li k potřebným a kladně hodnoceným schopnostem olašských Romek dovednost v kradení, pak nejlepší "čorkařka" bude asi ve své komunitě vážená žena. Ale mimo komunitu to bude obyčejná zlodějka.
Ovšem odpověď na otázku položenou JČ je složitější a týká se příliš závažných problémů, aby ji bylo možno zodpovědět v několika větách. Proto se k ní chci vrátit někdy příště. Je to totiž otázka, jejíž důležitost v globalizujícím se světě roste a špatná odpověď se může stát zdrojem mnoha problémů. Je tedy třeba o ní diskutovat.
