Zase ta zeď
Otazka, proc se Romove nechteji prizpusobit, opravdu neni jednoducha.
Existuje vsak
jeste jedna, stejne dulezita otazka, a ta zni: kde je psano, ze se
Romove maji povinnost
prizpusobit. Pokud uznavaji jen hodnoty sve komunity, kdo je presvedci,
aby se
prizpusobovali hodnotam ceskym? Prizpusobuji se snad Cesi hodnotam
nemeckym nebo
treba americkym (a to i v pripadech, kdy se do techto zemi vystehuji?)
Etnicka prislusnost
je slozita vec.
Pane Culiku,
nemusim se hned vystehovat. Staci, kdyz prijedu do
jine zeme jako turista. Samozrejme musim dodrzovat normy te zeme. Kdyz
me v nemeckem obchodnim dome chytnou pri kradezi, budu prislusnym
zpusobem sankcionovan. Mohu samozrejme tvrdit, ze neuznavam hodnoty
nemecke spolecnosti, ze patrim ke komunite ceskych zlodeju, pro ktere je
kradez neco moralne chvalyhodneho. Ale tusim, ze by mi takove nejapne
vymlouvani asi moc nepomohlo.
Romove v CR jsou obcane tohoto statu jako vsichni ostatni a meli by
respektovat pravni predpisy. V ramci teto zakladni obcanske rovnosti by
samozrejme meli mit pravo na udrzovani urcitych skupinovych specifik.
Problem podle meho nazoru spociva v tom, ze mladi Romove uz ani nemaji
zajem o svou kulturu a jazyk. Ale to je skutecne ukol pro Romy, pro
romskou inteligenci. My, gadzove, to za ne resit nemuzeme, muzeme pouze
pomahat, bude-li o to druha strana mit zajem.
Tim nehodlam resit otazku spravnosti/nespravnosti vystavby zdi v Maticni
ulici. Pouze chci pripomenout, ze zed je pouze zed, nikoliv rasisticky
symbol. Je to pokus (pravdepodobne nepromysleny a nesikovny) resit
sousedske spory. Mozna za tim je i pravicovy populismus radnice. Pricin
je vice a jsou navzajem propletene.
Zed v Maticni ulici znam pouze z z TV a z fotografii a obrazku v
novinach. Musim konstatovat, ze v ceskych mestech a obcich jsem videl
mnoho vyssich a hnusnejsich zdi.
Zpravidla chodim do prace pesky, pres park Stromovka. Mam auto, ale
nechci zbytecne zhorsovat kvalitu ovzdusi. Chuze pres park je krome toho
zdrava, okyslicim si pri ni mozek. Jenze park je obehnan, alespon z te
strany, kde bydlim, kombinaci zdi a plotu (cca 1 m vysoka zed z cihel a
dalsich cca 80 cm vysoky kovovy plot). Musim si zajit asi o 150 m k
nejblizsimu vchodu. A to jeste neni vsechno. Pri sve dalsi ceste mijim
male sidliste pro obcany Ruske federace (drive SSSR). To sidliste je od
zbytku sveta oddeleno masivni zdi z liteho betonu, odhadem 220 cm
vysokou. Nad zdi je jeste sest (slovy sest!) rad ostnateho dratu. Do
sidliste se vchazi masivnimi ocelovymi vraty, ktera se oteviraji pouze
na zvlastni kod. Nevim, zda toto uzemi je soucasti velvyslanectvi Ruska
a zda se jako takove tesi vysadam exteritoriality, nebo zda je beznou
soucasti Prahy 7. Pokusim se nekde tuto informaci zjistit. Vim vsak
urcite, ze si nepujdu stezovat do zahranici na svou narodni
diskriminaci. Za zed se proste nedostanu, protoze jsem Cech a ne Rus.
Zed v Maticni je naproti tomu zcela pruchodna. Jsou v ni tri vchody a
krome toho tato zed neni uzavrena. Tvori pouze jednu stranu pomyslneho
obdelniku, takze se da snadno obejit.
Mnozi lide v ceskych mestech a obcich jsou nuceni koukat z oken svych
bytu do nejake nevabne zdi. Jednou je to protihlukova bariera u dalnice,
podruhe vysoky zeleznicni nasep, potreti ohrada skladiste nebo tovarni
zed bez oken.... Zed v Maticni mi pripada jako jeste prijatelna z
hlediska esteticko-architektonickeho. Ma prijemnou zlutohnedou barvu,
sedivou a opryskanou Maticni ulici spise vylepsila.
Zdi nejsou jen u nas. Ve Velke Britanii jsem byl jen kratce, jako
turista. Mnohe se mi tam libilo. Neco ne. Do mnoziny tech druhych veci
patri skutecnost, ze velka cast anglicke venkovske krajiny je ploty a
zdmi rozdelena mezi soukrome majitele. Pro turisty to neni dobra zprava.
U nas mohu klidne chodit po lesich, sbirat houby nebo boruvky.... Les ma
sice sveho vlastnika, ale ja to ani nepoznam, protoze mi to zadna zed
nebo plot nepripomina.
V tom je podstata socialnich problemu. Jedni jsou tak bohati, ze maji
soukromy les, pole nebo pastvinu. Druzi jsou tak chudi, ze tam ani nesmi
vstoupit. A nejde jen o hmotne zdi. Cozpak britsky system elitnich
soukromych skol nevytvari velmi efektivni system trvaleho udrzovani
jednech v podruci druhych? Presto se nedomnivam, ze by vlada CR mela pod
pohruzkou vyobcovani z EU pozadovat po britske vlade zbourani vsech zdi
a plotu ve Spojenem kralovstvi a zruseni elitnich skol, prakticky
nedostupnych pro deti delniku, rolniku a nizsich uredniku.
Omlouvam se, ze jsem se tak rozepsal. Musel jsem se vsak ozvat, protoze
mam dojem, ze v dobre vuli potirat rasismus (v tom jsem vzdy pripraven
pripojit se k vam) jste trochu ztratil smysl pro proporce a napsal vyse
citovany nesmysl o neuznavani ceskych hodnot.
Petr Partyk
Poznámka JČ: Přirovnání situace Roma v České republice, který nechce dodržovat její ("většinové", "české" zákony) se situací českého turisty v Německu není příliš přesvědčivé. Český turista v Německu není ve své zemi a musí tedy tamější zákony a zvyklosti respektovat. Rom v ČR je ve "své" zemi - možná má tedy do určité míry právo argumentovat, že jeho etnická skupina má určitou míru práva na toleranci.
Britské soukromé školy skutečně do jisté míry vytvářejí třídní rozdělení společnosti - většina absolventu dobrých britských soukromých škol studuje pak na elitních školách vysokých a stávají se nezřídka nejvlivnějšími občany v zemi. V nynější době, kdy je britská společnost neobyčejně v pohybu, bych se však neodvážil hovořit o "zotročení" národa elitní vrstvou... Existuje totiž mnoho příležitostí pro lidi z méně majetných vrstev, aby vstoupili do oněch elitních vrstev, a také se to často děje. Britská společnost je v současnosti dost demokratická.
Do určité míry je nutno poopravit i představu o "uzavřeném" anglickém venkově. Je pravda, že kolem soukromých lesů jsou ploty, a je také pravda, že farmáři neradi vidí, že se jim turisté courají po polích a pastvinách, protože je prý poškozují. Mezi turisty a farmáři zuří v tomto ohledu dlouhodobý konflikt. Nicméně je v Británii obrovské množství pěších turistických tras i cyklotras a více než 4000 přírodních rezervací, většinou přístupných veřejnosti. Představa, že v Británii nemůžete nikam do přírody, je scestná. Vydejte se například pěšky po West Highland Way, z Glasgowa na sever do města Fort William na vzdálenost více než sto kilometrů stále dramatičtější a divočejší krajinou.
