Co je nového v České republice

To by mne zajimalo, kdyz pan Mathe minil uvest prvni digitalni vysilani do provozu v r. 1998, co mu v tom zabranilo. V te dobe snad jeste v CT byl, pripadne musely byt pripravy v takovem rozsahu, ze novemu rediteli stacilo doslova jen "stisknout knoflik", napsal Jan Lipšanský.

Zaujala me poznamka pan Justa v Katovne, ze na v zadne zapadni TV nejsou kvoty pro zastoupeni polit. stran v debatach. Ja ale mam pocit, ze v BBC neco takoveho je. Nevite, jestli je to pravda?

Odpověď Jana Čulíka: V předpisech pro provoz BBC (Producers' Guidelines) je výslovně uvedeno, že BBC musí dát v debatách prostor všem podstatným názorům a všem zúčastněným stranám. Sdělovací prostředky se snaží v Británii projevovat svou objektivnost tím, že v pořadech poskytují dosti rovnoměrné zastoupení všem politickým stranám. V pravidelném týdenním televizním pořadu Question Time, kde dává otázky panelu osobností sociologicky vybrané publikum (aby nebyly otázky zaujaté) vystupují většinou zástupci tří britských hlavních politických stran a jedna nepolitická osobnost. Sekretariáty britských politických stran počítají minuty v rozhlasových a televizních studiích stejně bedlivě jako v ČR, takže by pro hlavní elektronické sdělovací prostředky bylo sebevražedné, kdyby nerespektovaly politickou vyváženost pořadů. Když založila v roce 1982 Margaret Thatcherová komerční kulturní celostátní okruh Channel Four (o tom více v prvním článku dnešních Britských listů), úkolem Channel Four bylo právě narušovat existující politický konsenzus, podle něhož musel být každý rozhlasový či televizní pořad politicky vyvážen a musely v něm být slyšeny všechny strany. Channel Four měl naopak ve své chartě, aby vysílal kontroverzní pořady obsahující nové myšlenky, které nutně nebudou v daném programu zpochybněny z opačného hlediska. Myslím, že Vladimír Just není o této problematice přesně informován: v každém případě je jasné, že vysílá-li se Katovna a přítomní debatéři v ní např. tvrdě zkritizují knihu Johna Keana o Václavu Havlovi, aniž by byl dán prostor opačnému názoru, je to naprostý amatérismus v novinářské práci, jejímž úkolem je neustále zpochybňovat vše, co je řečeno. Channel Four si mohl v zájmu různorodosti dovolit luxus toto nečinit, neboť v Británii existuje množství jiných sdělovacích prostředků, které to systematicky činí. V ČR je - zejména mezi intelektuály - ovšem situace jiná: mnoho z nich trpí černobílým politickým viděním a mají tendenci se sešikovat do obrany, zejména, pokud hrozí příchod necenzurovaných a svobodných myšlenek zvnějšku.

Vazeny pane Culiku,

v clanku o chripkovem viru asi doslo k zamene terminu "geneticky kod" a "genom". Prekladate, ze vedci chteji z mrtvych horniku urcit geneticky kod chripkoveho viru.

Geneticky kod urcuje, jaky triplet nukleotidu koduje urcitou aminokyselinu pri synteze bilkovin. Je az na male vyjimky (napr. nektere kodony mitochondrii, Candida a Mycoplasma) u vsech zivych tvoru stejny. Tedy napr. triplety (kodony) UGU  nebo UGC budou vzdycky kodovat cystein. U zivocichu i u rostlin. 

Takze vedci spis budou chtit znat genom (soubor vsech genu) chripkoveho viru a zjistit, ktere z nich urcuji vetsi virulenci.

Jak Češi myslí: Výbor z Britských listů. Výbor z Britských listů Jak Češi myslí (Milénium Publishing, Chomutov, 1999, 480 stran, 290 Kč, ISBN 80-86201-147) je k dostání v internetovém knihkupectvi Eliška, (knihy.cz, informace o knize je na tomto místě), v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, telefon/fax 02 232 07 33, případně přímo v nakladatelství Milénium na adrese avc@unl.pvtnet.cz, kde si knihu můžete objednat e-mailem i prostřednictvím úvěrové karty. Určitý počet výtisků by nyní měl být k dispozici znovu v internetovém knihkupectví Kosmas. (Bližší informace o obsahu knihy vyšly v BL na tomto místě.) - Pokud víte o dalších knihkupectvích, kde je kniha v prodeji, anebo o knihkupectvích, kde si myslíte, že by měla být v prodeji, dejte nám vědět.

Výběr textů z posledních dní: