Podle J.Čulíka z Briských listů tento návrh"projevuje neznalost dosavadní sítě zákonů a ustanovení, na jejichž základě fungují soukromí vysilatelé i veřejnoprávní Česká televize."

Mediální komisi vedl k tomuto usnesení naopak zděšení ze sítě, do níž se regionální a lokální televizní vysílání dostalo.

Vytváření mediální legislativy na počátku 90.let zcela jistě bylo vedeno snahou vytvořit u nás fungují model, ve kterém budou vedle sebe existovat stanice veřejnoprávní i komerční. Teze vyústily do projektu vytvoření tzv. duálního systému, tedy existence dvou veřejnoprávních a dvou komerčních celoplošných kanálů. Při velmi omezeném počtu kmitočtů bylo pokrytí Prima TV (původně Premiéry) vytvořeno na principu sdílených kmitočtů. Regionálním a lokální komerčním subjektům měly být přiděleny kmitočty, jejichž sdílení pak definovaly licenční podmínky.

"33) Držitel licence bude strukturovat svoje programové schéma tak, aby v případě udělení licencí k regionálnímu a lokálnímu televiznímu vysílání mohl poskytnout určené vysílací časy pro programy držitelů licencí k regionálnímu a lokálnímu televiznímu vysílání:

34) Jako denní vysílací čas vyhrazený pro programy držitelů k regionální a lokálnímu televiznímu vysílání se určuje následující časový interval 15.00-18.00 hod. V  tomto časovém intervalu bude vysílán program držitelů licencí k lokálnímu a regionálnímu televiznímu vysílání, a to v délce nejvýše dvou hodin. Přesné časové zařazení v tomto intervalu bude stanoveno smlouvou mezi držitelem licence FTV Premiéra s..r.o. a držiteli licencí k regionálnímu a lokálnímu televiznímu vysílání:"

Na základě žádosti provozovatelů byla možnost vysílání regionálních vstupů rozšířena o l hod. v době mezi 7.00-8.00.

Co však přinesla praxe:

1) bylo uděleno 12 regionálních a téměř 50 lokálních licencí

2) každý mohl vysílat v rámci stanovených pásem libovolný program v libovolné délce. Jeden vysílal dvě hodiny sport, jiný půl hodiny klipů. Z pohledu diváka Primy pak nezřídka docházelo k tomu, že mu uprostřed detektivky, vysílané na celoplošné televizi, vstoupila regionální dechovka, kterou v nestřeženém okamžiku vystřídala reportáž ze svatby starostovy dcerky jako oprávněný vstup lokálního provozovatele

3) vysílání jednotlivých provozovatelů není možné z technických důvodů monitorovat ze sídla RRTV

4) úroveň dramaturgie i technická kvalita zpracování má velmi různou úroveň

5) lokální televize velmi často nevysílají nic jiného než tzv. videotext , tj. elektronickou podobu písemných materiálů

6) lokální provozovatelé, licencovaní jako komerční subjekt, jsou téměř všude placené z příspěvků obcí, t.j z prostředků veřejných. (Zvláštní je že právě ti, kdo varují před provázáním veřejnoprávního subjektu s komerčním, tuto skutečnost ignorují: právě tady dochází přímo k provázání peněžních zdrojů  komerčních a veřejných)

7) regionální studia většinou nejsou schopna financovat provoz a vysílání (jen poplatky za šíření signálu tvoří 10-20 procent rozpočtu - výše poplatků je dána množstvím tras a vysílačů) z regionální reklamy a prodeje příspěvků Prima TV.Nezřídka se tak - dofinancovávají" porušováním zákona o reklamě

Jestliže právní norma není funkční, je zapotřebí ji změnit. Proto se začalo uvažovat, jak zachovat obecní informační systém a přitom vyloučit porušování zákona či přerozdělování veřejných prostředků do soukromých podniků.

Ukazuje se, že obecní informační servis mohou mnohem lépe než lokální televize zajistit místní tisk a rozhlas, případně teletext. Pokud se za obrazovou informaci pokládá vysílání VHS se záznamem svatby starostovy dcerky, jde o mrhání národním bohatstvím, t.j. kmitočty.

V případě regionálních provozovatelů lze jít cestou postupného přecho du od soukromého broadcastera na soukromého producenta. Pokud by tyto nové subjekty neměly zajištěn zdroj příjmů, byl by tento přechod nepřiměřeně krutý.

A odtud myšlenka užší, tedy smluvně vázané spolupráce s ČT.

Kolega Chmelíček proto v Britských listech z 18.2. oprávněně zpochybňuje možnost spolupráce veřejnoprávní instituce s regionálním soukromým broadcasterem. Varianta Mediální komise však podmiňuje takovou spolupráci přechodem regionálních provozovatelů na statut nezávislých producentů. Pak by si samozřejmě Česká televize ponechala pravomoci editora.

Mohla by přispět k profesionalizaci regionálního zpravodajství po stránce dramaturgické i technické. Výchovná a vzdělávací funkce nebývají často atributy komerčních subjektů.

To, že by začlenění regionálního zpravodajství na ČT2 "znamenalo faktickou destrukci záměrně a dlouhodobě utvářeného charakteru ČT2 a oslabení služby, kterou Česká televize poskytuje veřejnosti", pokládám z hlediska regionu za urážlivé.

Opravdu se ČT domnívá, že regionální zpravodajství představuje destrukci programu?

A to, že by požadavek na začlenění regionálního zpravodajství do programové nabídky ČT2 měl být interpretován jako "zákonem nepodložený zásah do pravomocí k řízení České televize", je nefér z hlediska každého koncesionáře.

Čemu už vůbec nerozumím, je dojemná snaha zabodovat argumentem, že by taková "změna přinesla naprosto nepřiměřené zvýšení vlivu veřejnoprávní televize na informovanost obyvatel jednotlivých regionů ČR." Být ředitelem takové instituce nemohu si přát víc než nabízet divákům objektivní a vyvážené zpravodajství místo technicky či redaktorsky nekvalitního bulváru.

Program ČT2 lze podle mého nejlépe ochránit tak, že vedení televize nedopustí jeho komercionalizaci - k té bohužel "nenápadně"dochází. Naštěstí si toho už všimli i poslanci ze Stálé komise pro sdělovací prostředky a Českou televizi v loňském roce v tomto smyslu kritizovali.

Proklamované tvrzení "ČT2 je nejlépe vyprofilovaným kanálem v Evropě" stačí porovnat s vysílacím schématem. Opravdu jsou východněmecké "vinetouovky" kulturním počinem? Kam se vytratila přehlednost schématu ČT2?

Není divu, že legislativci z RRTV hledají způsob, jak změnit nevyhovující normy. S podivem je ovšem to, že až teď.

Ve zprávě SKPSP se nemluví o začlenění komerčních broadcasterů do veřejnoprávní stanice. Spolupráci s nezávislými producenty naopak ve statutu veřejnoprávní instituce má. Nikdy jsem neslyšela, že by Vachler Company nebo Febio představovaly ohrožení principu veřejnoprávnosti ČT.

Pokud někdo z novinářů spekuluje o načasování "causa regiony" v souvislosti s kritikou České televize či výměnným obchodem naznačovaným CME, pokládám za nutné připomenout, že se tímto bodem zabývala mediální komise už na výjezdní poradě vloni na jaře v Harrachově. Vypracováním variant řešení budoucnosti regionálního a lokálního televizního vysílání pověřila pracovní skupinu vedenou J.Vlachem v červnu roku 1999.

Kateřina Fričová

Generální ředitelka

Prima Plus a.s.