Mají vědci nazývat názory jiných lidí blábolem?
Není blábol jako blábol.
Před časem v BL proběhla diskuse o oprávněnosti vědců nazývat
projevy druhých lidí blábolem.
Především je třeba říci, že by mělo být pod úroveň vědce, aby druhé
lidi podobným způsobem osočoval.
Ale pojďme si to ukázat na příkladu. Pan Ptáček napsal: "Vzpomínám
si na případ vysokoškolského kantora dbalého čistoty jazyka, který
vyhazoval studenty od zkoušek za slovo "tranzistor", neboť máme krásné
české slovo polovodič (zatímco dříve zavedené slovo "transformátor" mu
nevadilo). Takových dvojic by se jistě našlo více; vzpomeňme si jen na
rozhlas - rádio." Ten pan profesor musel být opravdu případem, pokud tím
případem není pan Ptáček. Slovo tranzistor totiž nikdy nebylo synonymem ke
slovu polovodič. Dokonce slovo tranzistor, pokud mi je známo, nemělo,
stejně jako slovo transformátor, český ekvivalent, který by se jen sebeméně
v češtině ujal. Od pana profesora (nebo pana Ptáčka?) to byla buď neznalost
nebo ignorantství.
Blábol, a promiňte mi ten výraz, z toho udělal až pan Motl, který
napsal: "Priklad pana Ptacka s tranzistorem ukazuje vyznamove odstiny,
ktere ruzna slova nutne maji a kterymi se ceske vyrazy od prejatych casto
lisi - a diky nimz je tak casto zadouci udrzet jak vyrazy ceske, tak i ty
prejate: dnesni inzenyri nebo fyzici celkem urcite nepovazuji slovo
"tranzistor" za synonymum slova "polovodic". Polovodic je podle dnesni
terminologie material s vodivosti mensi nez kovy, ale vetsi nez izolanty,
ktera muze zaviset na dalsich vnejsich fyzikalnich jevech; v protikladu k
tomu slovo "tranzistor" oznacuje soucastku v polovodicovych obvodech,
obvykle slozenou z emitoru, baze a kolektoru (trojice segmentu p-n-p nebo
n-p-n, kde "n" resp. "p" vyjadruje material s elektronovou resp. derovou
vodivosti). ....." Ano, pan Motl vyjádřil vcelku dobře to, jak jsou použita
v dnešní terminologii slova polovodič a tranzistor, ale pan Motl vzbudil
dojem, že dříve tomu tak nebylo. Tedy, pane Motle, inženýři nikdy!!!
nepovažovali slovo tranzistor za synonymum slova polovodič.
V předchozím příkladu to bylo jednoznačné, dalo by se říci: na sto
procent, protože veškerá slova v tomto případu definovali lidé.
Obtížnější to ale je ve fyzice, kde poznatky i těch nejlepších vědců
stojí na nejistém základu. V této souvislosti musím oponovat názoru pana
Nováka, který napsal: "Pro moderní fyziku je matematika jediným skutečně
použitelným jazykem." Matematika je velice přesná, ale nedokáže popsat
fyziku. O tom se přesvědčili ve středověku, kdy měli k dispozici krásný
matematický model pohybu planet po obloze, ale až teprve Galileo se svým
dalekohledem ukázal Jupiterovy měsíčky, které by do té oblohy musely udělat
díru. Jak bylo škodlivé se spoléhat na matematiku nemusím zdůrazňovat.
Tedy nic proti matematice, ale vědu je třeba prosazovat s rozumem, a
k tomu jistě patří i slušnost - vědomí toho, že ani mé poznání není
nedokonalé, že existuje mnoho otázek, které nedokáži zodpovědět.
Josefa Koutná
