Jak (nechtěně?) blamovat nadstranického prezidenta

Miloš Štěpánek

O stanovisko k provokativnímu dotazu Jiřího Leschtiny (MfD 31.2.2000) o "mafiánském kapitalismu" (Je v pořádku, že hlava státu mluví v hádankách o temných propletencích ekonomiky, politiky a organizovaného zločinu?) požádal v Otázce pro prezidenta v Literárních novinách č. 16/2000 šéfredaktor Jakub Patočka. I když hlava státu podle ústavy příliš rozsáhlé pravomoci nemá, je součástí moci výkonné a má právo se kdykoliv zúčastnit jednání vlády a tam svými projevy, dotazy a připomínkami uplatňovat svůj vliv. Ve své odpovědi dal prezident Havel přednost minimalizaci svých možností.

Tak na straně 4 s důrazem na omezení své funkce exaktně praví: měli byste se velmi radovat z toho, že máte prezidenta, který ctí právní stát, netrousí kolem sebe písemnými důkazy neprokázaná obvinění, nehraje si na vyšetřovatele, státního zástupce a soudce dohromady, nekašle na princip presumpce neviny a nechová se přesně tak jako ti, které kritizuje. ...Ale (prezident je) poslední, kdo může někoho nahlas jmenovat ... může ...pouze dávat najevo, že o ní (expansivní chobotnici, kterou kdesi nazval mafiánským kapitalismem) ví a že by ti, kteří mají něco dělat, skutečně něco dělat měli A kdo to jsou? No přece kriminalisté, vyšetřovatelé, státní zástupci a soudci... a investigativní novináři. O politice ani muk, vše přísně v nadstranickém duchu.

A bylo by dobře. Týdeník však začíná na straně 1. A to šéfredaktorovým úvodníkem, v jehož závěru čteme: Prezident... sloní intuicí nebo chladnokrevným propočtem zřejmě usoudil, že na většině občanstva, která z rozličných důvodů připustí adekvátnost pojmu "mafiánský kapitalismus" lze zbudovat koalici dostatečně širokou, aby povalila (slyšte, slyšte) oposmlouvu. I když ke vzniku koalic obvykle nestačí jen shoda na adekvátnosti nějakého pojmu, v určitém smyslu takové spekulace nemusí překvapit; zejména ze čtyřkoalice se až únavně ozývá Ceterem autem censeo contracto stabilisationibus esse delendam při všech vhodných i nevhodných příležitostech (viz např. poslanec Kalousek v nedělní Sedmičce proti senátoru Topolánkovi). Do jakého světla však spekulace o budování koalice proti oposmlouvě staví nestranického prezidenta?

Co vlastně úvodník insinuuje? Opravdu u nás nikomu nejde o samotný národní zájem, ale o to, která partaj či koalice má hrát prim? Citovaná část úvodníku patrně poskytuje prezidentovi medvědí službu. Přinejlepším podsouvá prezidentovu vystoupení proti letitým nešvarům transformace (a načasování apelu) prapodivné politikářské motivy. Jako by nešlo o samo prosazení vymahatelnosti práva, o nápravu bezpečnostních poměrů a v ekonomice o chování řádných hospodářů, ale rozbití jednoho uskupení politických sil a vytvoření nového. Přitom proti opoziční smlouvě vystupuje i KSČM a bůhvíjaké mimoparlamentní síly.

Každý opoziční politik má ovšem v popisu práce dštít na každou vládu oheň a síru. Je však prostě nepochopitelné, že ve značné části médií (čtvrtého pilíře demokracie) pokračuje poťouchlá, téměř neskrývaná radost nad málo uspokojivými výsledky posmívané akce Čisté ruce. Opravdu jen proto, že o ní usiluje "socanská" menšinová vláda? Nebo určité složky opozice (i tzv. smluvní) kladnou snaze o nápravu veřejný i skrytý odpor? A není toto "pnutí" i mezi ČSSD a ODS pádný argument proti frázím o koaliční povaze smlouvy o stabilitě a jejích dodatků? Nemluvě o tom, že nejspolehlivějším způsobem upevnění koalice (i kdyby existovala) jsou frontální útoky proti ní. Kdo by chtěl v tomto bodě zatracované smluvní partnerství opravdu rozleptávat, musel by právě akci Čisté ruce vehementně podporovat.

Závěr

Po koncertu lze přece napsat takto rozdílná hodnocení: (1) Toto mladé kvarteto dnes hrálo jako nikdy předtím. (2) Do výkonu Talichova kvarteta měl ovšem výkon daleko. Mají oba kritici různé informace a jsou ve velkém sporu? Zdá se mi, že Miroslav Macek nabídl v nedělní Sedmičce (tuším 2. 4.) podobné, mírně cynické, ale lidsky pochopitelné vysvětlení: Premiér služby haní jako zdůvodnění odvolání ministra - Odcházející ministr nutně chválí svoje peří. Prezident možná ztrácí nástroj vlivu - zdroj informací. To bychom ovšem byli opět daleko od skutečné politiky a zpět v politikaření, ze kterého ne a ne vybřednout.

Miloš Štěpánek, čtvrtek, 13. dubna 2000

Poznámka JČ:Jestliže jde skutečně vyslovením mlhavých poznámek o "mafiánském kapitalismu" Václavu Havlovi o očistu české společnosti a ekonomiky, proč až teď? Proč mu to trvalo tak dlouho? O existenci mafiánského kapitalismu se přece ví v ČR už nejméně od druhé čtvrtiny devadesátých let...