Genetické lékařství: pro některé lidi léky nebudou
Jedna z největších světových farmaceutických společností plánuje revoluci v lékařství. Pacienti budou předem geneticky testováni a bude-li zjištěno, že v důsledku jejich individuálního genetického ustrojení na ně příslušný lék nezabere, budou z léčení vyloučeni. Tato praxe bude mít zjevně rozsáhlé etické i finanční důsledky.
Firma Glaxo Wellcome plánuje, že do dvou let uvede na trh nový lék Ziagen, licencovaný medikament na infekci HIV. Lék se bude prodávat společně s "čipy DNA", malými bloky na jedno použití, na něž se kápne vzorek pacientovy krve a čip vydá informaci, zda je genetické ustrojení pacienta takové, že u něho lék zabere nebo ne.
Zdá se, že v důsledku tohoto nového systému budou lékaři moci bezpečněji a efektivněji předepisovat léky. Vzniká svět, kde budou pacienti předem vědět, že předepsaný lék je vyléčí a že nebude mít žádné nežádoucí vedlejší účinky.
Avšak firma Glaxo chce využít tohoto systému ke zkrácení testovacího období nových léků. Znepokojení také zřejmě vznikne ohledně ceny nových čipů DNA a také ohledně etické otázky, kdo získá přístup k důvěrným genetickým informacím o pacientech.
Někteří nemocní se dostanou do obtížné situace - budou vědět, že na jejich nemoc existuje lék, ale že jim jej lékař nepředepíše, protože bylo zkoumáním jejich genetického ustrojení zjištěno, že jim to nepomůže.
V článku v časopise britských lékařů Lancet napsal minulý týden Allen Roses, šéf oddělení genetického výzkumu u firmy Glaxo, že je technologie pro léčiva pro individuální použití téměř hotova a je načase, aby se začaly v tomto smyslu měnit zákony.
Roses argumentuje, že individuální zjišťování genetického profilu pacientů před aplikací léku povede k podstatnému snížení nákladů na zdravotnictví. Genetickým profilováním lze také zjistit, u kterých pacientů vyvolají léky nepříjemné vedlejší účinky.
Za normálních okolností musejí nové léky projít alespoň třemi etapami zkoušek na lidech, než dostanou vládní licenci. Zkoumá se, zda je nový lék bezpečný, zda funguje a zda funguje lépe než dosavadní lék.
Glaxo si v budoucnosti představuje testování léků jinak. V druhé a ve třetí etapě by byli eliminováni pacienti, jimž lék nemůže pomoci, čímž by se zkoušky zrychlily. Nový lék by pak byl uveden na trh pro ty pacienty, kteří by souhlasili s preventivním genetickým profilováním.
Podle průzkumů ze Spojených států by prý tam lidé byli ochotni zaplatit více za léky, kdyby věděli, že je určitě vyléčí. Vládne ale obava, že drobné rozdíly mezi etnickými skupinami v tom, jak pacienti reagují na léky, by mohly vést k tomu, že budou léky vyráběny tak, aby odpovídaly nejběžnějším genetickým profilům v nejbohatších zemích, na úkor lidí, žijících, řekněme, v severovýchodní Africe.