Ústav pro jazyk český aneb Dům plný myslitelů
V Nedělním ránu byla příjemná dáma dr. Naďa Svozilová. Šokovala informací pro mě novou, že v České republice existuje Ústav pro jazyk český. Vzápětí mě dostala ještě jednou, když řekla, že se v Ústavu i přemýšlí. Konečně jsem spatřil na vlastní oči někoho, kdo přemýšlel tak, až zavedl do běžné mluvy sekundu místo vteřiny. Konečně jsem zahlédl reprezentantku hmotnosti. V Ústavu se jistě hodně napřemýšleli, než vymysleli místo starého dobrého Kolik vážíte? kouzelně novofyzikální Jakou máte hmotnost? A určitě má Ústav známé na nejvyšších místech, aby podobné perly protlačil do rádia a televize, knih a novin, škol a úřadů, zkrátka aby zušlechtil celý národ. Gratuluju. Ne, že bych chtěl Ústavu mluvit do jeho přemýšlení. Ale přece jen malou prosbu bych měl. Až si zase jednou, Ústave, sednete a uděláte kafe a začnete přemýšlet, o čem budete přemýšlet v příštím tisíciletí, tedy potom, až dopřemýšlíte tu babičkovskou češtinu, jestli byste nemohli vymyslet název státu, ve kterém žijeme. Pokud jste tímto úkolem pověřili svého tajného detašovaného pracovníka dr. Železného, který převlečen za ředitele TV NOVA pořád hlásí tu geniální básničku
Čechy, Morava a Slezsko
to je naše Česko,
tak vám musím sdělit, že se mu to moc nepovedlo, že se mi Česko nelíbí.
Původně jsem se nad názvem republiky zamyslel sám a vymyslel Českomoravsko. Slezsko promine, ale nemají vykolíkovanou hranici, tak jsem je přidal k Moravě. (Kdyby neprominulo, tak dobře, dáme Českomoravskoslezsko.) Ale, když jsem se v neděli dověděl, že máme Ústav - dům plný myslitelů, nebudu se vám plést do řemesla. Přestávám myslet a svěřuji se do rukou odborníků.
S pozdravem
Zdar vašemu přemýšlení!
Petr Jánský
