K příspěvku Karla Dolejšího "Pan Teplý ani jeho mluvčí nemají pravdu", BL 13.4.2000
Pan Pospíšil není mým mluvčím ani agentem ani fámulem ani zbrojnošem. My se vůbec neznáme, on souhlasil s mými názory v mém původním článku (BL 22.3.) a napsal svůj komentář k replice paní Burdychové. Jsem mu moc vděčen za citát o tradičním úskoku dle Schopenhauerovy Eristické dialektiky (Hůla, 1994) "Tvrzení odpůrce se rozšíří přes jeho přirozené hranice, vylíčí se obecně, jak jen možno, bere se ve smyslu co možná nejširším a přepíná se...".
Pan Dolejší se totiž v tomto ohledu ve svém komentáři překonával: hned v první větě píše, že pan Pospíšil... cituje názory pana Teplého o méněcennosti Afričanů. Potíž je v tom, že já jsem ve svém článku nikde nepsal o méněcennosti Afričanů , pan Pospíšil to tedy nemohl citovat, ale pan Dolejší nám k této diskusní delikatese přidal otřepaný výrok Winstona Churchilla a krátké poučení o statistikách. Ale v mém článku žádná statistika není! Pan Dolejší pak pokračuje...údaje uvedené panem Teplým prostřednictvím pana Pospíšila nejsou tak triviálním příkladem... ale já obvykle uveřejňuji své údaje sám, nikoliv prostřednictvím jiných osob a pan Pospíšil ode mne žádné údaje nepřevzal! Už první odstavec tedy zasluhuje zápis do Guinessovy knihy rekordů.
Další odstavec se týká tzv. měřících nástrojů v sociálních vědách, což s mým článkem už vůbec nesouvisí. Nicméně jsem se dozvěděl, že kdyby pan Teplý vyplňoval pro Mensu neadaptovaný test pro Japonce, nejspíš by se nestačil divit, jak je hloupý.... a kousek dále , že (Romové) prostě neovládají kód, v němž by je pan Teplý chtěl testovat a ještě dále , že ...pan Teplý by se mohl podívat do svých statistik a zjistit, že nadaní studenti z chudších rodin atd... To jde, jak říkají Holanďané (doslova přeloženo) "nad mojí čepici" . Přesto se pokusím stručně reagovat.
Pro Mensu bych nikdy formulář nevyplňoval, ani kdyby byl pro jižní Čechy. Je to elitářský klub, který zájmy nadprůměrně nadaných lidí už svou pouhou existencí spíš poškozuje. Jak to s těmi lidmi s vysokým IQ dopadá, pěkně vystihl pan Pinkava v BL 13.4. Sdílím jeho názor, protože jsem také kdysi býval nadané dítě.
Romy jsem testovat nechtěl a nějaké statistiky o nadaných dětech nemám. Máme však dvě ratolesti, které excelovaly jak v matematice, tak v jazycích, přesto, že se doma mluvilo a mluví česky. To trochu odporuje názoru pana Dolejšího a asi také statistikám, ale nedá se s tím moc dělat.
Závěrem bych panu Dolejšímu shrnul, o čem jsem já vlastně psal:
O nebezpečí ze stále rychle rostoucího počtu obyvatel na zeměkouli způsobeného pokračující populační explosí v některých rozvojových zemích a o ilusích, že by Evropa mohla bez risika doplňovat z oněch zemí své lidské zdroje v desítkách či stovkách milionů lidí, jako by šlo o dovoz kokosových ořechů nebo pomerančů.
J.T. 13.4.2000
|