Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.
Zde je adresa Britských listů.
Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.
Tady je minulé vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Česká televize: Právní kultura Dušana Chmelíčka. (Aktualizace, pátek 16.6. večer.) O "právní kultuře" ředitele Chmelíčka svědčí, že v pátek odpoledne odvolal Zdeňka Šámala za hrubé porušení pracovních povinností, přestože Šámal o den dřív současně s odmítnutím vykonat Hodačův příkaz požádal o odvolání z funkce. V poněkud prekérní situaci se ocitla Rada ČT: pokud ředitele podpoří, diskredituje se, pokud ne (nebo ho dokonce odvolá), zdiskredituje se také, jen jiným způsobem. Předpověď pro Kavčí hory na příští týden: osm mrtvých brouků... - Nebo možná jen sedm - z osmi členů Rady ČT jen Jana Dědečková promluvila otevřeně, ostatní okamžitě zauali pozici mrtvého brouka. Viz citace z agenturní zprávy:
...O vývoji v redakci zpravodajství má v úterý jednat na svém řádném zasedání Rada ČT. Její členové v pátek většinou nebyli k zastižení, nebo se nechtěli k situaci vyjadřovat. Jedině Jana Dědečková, kterou do rady nominovala ODS, ČTK řekla, že rada ve čtvrtek s dosavadním postupem vedení televize souhlasila. "Byli jsme přítomni... jednání s panem Šámalem," doplnila s tím, že podporu postoje vedení ČT vyjádřila celá rada. Šámal však tvrdí, že s vedením jednal pouze telefonicky, bez přítomnosti členů rady.
Charakteristický detail: ačkoli se zprávy z jednání Rady doposud obvykle objevovaly na Internetu hned následující den po jednání, včerejší ostravské zasedání bylo výjimkou - zápis je zatím nedostupný. I když nelze čekat, že se z něj dozvíme víc než obecné fráze, jaké známe z Jirákových a Kučíkových "zápisů" (tj. Rada vyslechla, jednala a schválila), absence dokumentu na webu je výmluvným indikátorem, že deklarovaná otevřenost Rady ČT zřejmě skončila s prvním skutečně důležitým rozhodnutím, která tato Rada musela učinit.
(T.P.)
Šéfredaktor zpravodajství ČT Zdeněk Šámal odstoupil. A zdá se, že se Jiří Hodač z praxe BBC vůbec nepoučil.
Šámal požádal o neprodlené uvolnění z funkce, údajně z "profesních důvodů". (Podle informací Britských listů byl Zdeněk Šámal nespokojen se jmenováním Jiřího Hodače svým nadřízeným a uvažoval o odchodu z ČT už delší dobu, jenže nynější krizí v ČT zřejmě jeho nespokojenost vyvrcholila.) Šámal podle internetových novin iDnes odmítl zveřejnit v hlavní zpravodajské relaci reakci vedení ČT na článek Mladé fronty Dnes, že se Klaus vměšoval do práce veřejnoprávní televize. Dvoustránkové "komuniké" vedení České televize se mělo vysílat v Událostech bez dalšího komentáře. "Kdyby to byla zpráva, kde dáme prostor všem zúčastněným, tak je to jiné. Ale takhle?" řekl prý Šámal podle dnešní Mladé fronty Dnes. Část redaktorů Šámala podpořila: "Domníváme se, že Události neslouží k prezentaci stanoviska managementu ČT v mediálních sporech. Podle našeho názoru má hlavní zpravodajská redakce především sloužit veřejnosti," píše se v memorandu, které podepsalo asi dvacet redaktorů. ČT žádné informace o nynějším vyvrcholení krize, která ve zpravodajství, jak o tom informují Britské listy, doutnala už dlouho, neodvysílala. - Takže mají Chmelíček a Hodač ve zpravodajství v podstatě revoluci. Lze velmi těžko určit, zda dochází k témuž jevu, k němuž došlo za Ivana Kytky - zda začal Jiří Hodač rušit interní kamarádšoftské vztahy a vyžadovat profesionalitu, a proto mu redakce rebelovala. Situace se komplikuje zjevnými zásahy Václava Klause, popíráním těchto skutečností od vedení ČT a nespornou neprofesionalitou redakce, jejímž je nyní Hodač šéfem, ale i nesporně neobratným, až zkratkovitým odvoláním Romana Proroka. Pokud mají rebelující redaktoři pravdu, že Hodač a Chmelíček chtěli v Událostech odvysílat dvoustránkové komuniké, vyjadřující názor vedení podniku, znamenalo by to,že se Hodač v BBC o ničem nepoučil: BBC referuje pravidelně ve vysílání i o vlastních sporech a kontroverzích a její reportéři k nim běžně zaujímají neutrální, nebo spíše kritické stanovisko.
Česká televize vydala tiskovou zprávu, v níž popírá, že by chod zpravodajství ovlivňovaly politické strany. Tiskový mluvčí ČT Jiří Tráva v ní uvádí, že odvolání moderátora pořadu V pravé poledne Romana Proroka bylo důsledkem opakovaného selhání v posledním pořadu, kterého se účastnili premiér Miloš Zeman a předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Jak to, že Hodač Proroka odvolal tak náhle a neměl připraveného ani zacvičeného jeho nástupce, Tráva nevysvětluje.
Šámalovy výmluvy a nekompetentnost redakce zpravodajství České televize. Šámal sice protestuje proti pokusu vedení České televize odvysílat dvoustránkové memorandum, ale nijak nevysvětluje a nikdo se ho nezeptal, proč Česká televize o této krizi celou dobu mlčela. To je do nebe volající nekompetentnost, už za niž by měl Šámal být odvolán. Jak to, že o krizi, kterou způsobil tlak Václava Klause, neinformovala Česká televize v Událostech už ten den, v ono pondělí, co byl Prorok z pořadu V pravé poledne odvolán? Tím, že o tom mlčela, selhala v očích veřejnosti a za to nese odpovědnost právě Zdeněk Šámal. - To, že se za Šámala postavilo "v kuřárně" až dvacet redaktorů, kteří na jeho podporu sepsali petici, výmluvně ukazuje, jak to v ČT chodí - jsou to ty kamarádšoftské vztahy, vliv mají v ČT neformální přátelská ujednání, o důležitých věcech se stále rozhoduje na chodbách a v kuřárně. Šámal se zřejmě pokouší proti Hodačovi užít téže praktiky, jaké užil před dvěma lety proti Ivanu Kytkovi: pokouší se redakci rozhasit, aby přestala fungovat, a tím doufá, že Hodač bude muset odejít. Situace vypadá nejasně, ale už se z ní dá identifikovat, že v ČT vznikla mocná reakce místních spiklenců proti novému člověku.
Čtěte o kořenech krize v České televizi v knize ...jak Češi jednají. S novým krizovým vývojem v České televizi se náhle stal nesmírně aktuální druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají, který na prvních cca 200 stranách líčí dramatický vývoj ve zpravodajství ČT za poslední dva roky a obsahuje k tomu mj rozhovory s Janou Bobošíkovou a s Ivanem Kytkou. Kniha je k dostání u všech lepších knihkupců v Praze, popř. v internetovém knihkupectví Kosmas, viz níže.
Tomáš Pecina k tomu poznamenává:
Milý pane Čulíku,
obávám se, že Vaše poznámka je typickým projevem "wishful thinking" - přacího myšlení. Protože si nejste schopen připustit, že Ivan Kytka se v řízení redakce zpravodajství doupouštěl zásadních chyb (a já jsem - přes veškerou úctu ke Kytkovi jako k novináři - přesvědčen, že tomu tak bylo), trápíte se teď spekulacemi, zda je Hodač nepopulární, protože postupuje profesionálně (jako Kytka), či snad z jiného důvodu.
Platím-li už mezi přispěvateli Britských listů za "nervózního, dotěrného buřiče" (či jak to půvabně napsal pan Izák), mohu si dovolit upravit skutečnost Occamovou břitvou a vyslovit následující hypotézu:
1. Jiří Hodač je velmi špatný manažer a chybná Chmelíčkova volba. Svědčí o tom skutečnost, že do ČT nepřišel "z BBC", jak tvrdí, ale ve skutečnost BBC opustil již o několik měsíců dřív, poté, co jeho pracovní místo bylo zrušeno pro nadbytečnost (je známo, že Jiří Hodač se odmítl zúčastnit konkursu, po jehož úspěšném absolvování by jedině mohl v práci pro britskou stanici pokračovat, a kromě toho měl i v BBC pověst velmi neefektivního manažera). Neúspěch vést nepočetný kolektiv BBC musel téměř jistě vést k neúspěchu při řízení daleko početnějšího kolektivu redakce zpravodajství.
2. Není nic trapnějšího, než šéf, který nadává na neschopnost a tupost svých podřízených, místo aby ty neschopné a tupé neprodleně vyměnil. Této chyby se dopustil Kytka a doplatil na ni (byť to bylo za mocného přispění stranických špiček). Ale trapný a respekt nezasluhující je i šéf, který posílá tak závažná rozhodnutí jako změnu osoby moderátora neosobní elektronickou poštou. Pokud Hodač skutečně takto s lidmi v redakci jednal a nedokázal Prorokovi vysvětlit svoje rozhodnutí z očí do očí, nemůže čekat, že ho budou jeho podřízení respektovat.
3. Klausův pokus zastrašit Dušana Chmelíčka není ani první, ani poslední snahou ovlivňovat dění v České televizi. Chmelíček je ovšem nesebevědomý a nepříliš zkušený mladý muž, který byl na své místo natolik citově vázán, že místo aby Václava Klause (stejně jako kohokoli jiného) poslal do háje, zareagoval nepřiměřeně a přivodil své televizi malér, ze kterého se ČT bude jen těžko dostávat. V Klausově kanceláři nemohli čekat lepší výsledek a ještě teď si tam musejí mnout ruce.
4. Pracovníci redakce zpravodajství si zaslouží lepšího šéfa než Jiřího Hodače a televizní diváci si zaslouží lepšího ředitele televize než Dušana Chmelíčka. Očekávám proto, že ještě před prázdninami, nejpozději v září, nás čekají další dvě resignace. Hodač, přes stranické kolečko, o kterém tak tak naivně hovoří v Mladé frontě, selhal jako šéf a nepřežije, a Chmelíček byl Klausem a Jaklem elegantně zombifikován. Ano, i zombie může vést určitou dobu televizi (v této podobě ji ostatně dost dlouho řídit Jakub Puchalský), jen bych nerad, v zájmu diváků i pracovníků ČT, kdyby to trvalo příliš dlouho.
5. Lidé v redakci zpravodajství si konečně zaslouží slušného a schopného šéfa, který v zavede jasná pravidla a začne honorovat výsledky, ne servilitu. Z této pozice pak bude moci celá televize tlačit i na legislativní úpravy, které by jí zaručily nezávislost (indexace televizního poplatku, způsob jmenování Rady ČT, transparentnost jejího jednání). Jinak skutečně hrozí, že celá ČT skončí do tří let v privatizaci.
Z IPB "mizí všechno cenné". Podle německého deníku Handelsblatt přesunují manažeři IPB hodnotné dceřiné společnosti do IPB Group Holdingu, který vlastní právnická společnost Burns Schwartz. Pokud stát banku IPB převezme a bude ji chtít prodat strategickému partnerovi, její cena může být po ztrátě cenných podílů dosti malá.
Dagmar Havlová (prezidentova švagrová) uspořádala setkání monarchistů.
Po obnově českého království v čele s panovníkem volají signatáři výzvy Na prahu nového milénia, kteří se na popud monarchistky a švagrové českého prezidenta Dagmar Havlové sešli v paláci Lucerna. Panovník bude podle nich zárukou toho, že se česká společnost nepodvolí diktátu ekonomických sil, nýbrž že bude ctít i nadčasové hodnoty a cítit odpovědnost za přírodní i kulturní dědictví světa.
V Praze bude v září "bezpečnostní zóna".
Bezpečnostní zóna vznikne v Praze v době zářijového zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky . Budou do ní mít přístup občané, kteří se prokáží občanským průkazem a řeknou policistovi, kam, za kým a proč jdou.
Bývalý ministr zahraničí a bývalý místopředseda ODS Josef Zieleniec chce zpátky do politiky. Zieleniec kandiduje do Senátu jako nezávislý za čtyřkoalici Unie svobody, KDU-ČSL, ODA a DEU ve volebním obvodu Prahy 4.
Šikana v českých školách. "Co říkáte tomuhle," napsal jeden čtenář. "Jako by to někteří učitelé brali vážně!" - Viz http://uxkdt.pedf.cuni.cz/~uclisty/ul98_99/ul09/podporuj.htm
Šikanování ve škole se ututlalo. Napsal nám jeden šokovaný čtenář, který byl svědkem úspěšného vyšetření policií vážného případu šikanování žáka v jedné české škole. Násilník se k šikanování přiznal. (Je starší patnácti let.) Trest však zřejmě následovat nebude a obět šikany se stala okamžitě terčem dost vážné fyzické i jiné perzekuce od dalších spolužáků. Rodiče pachatelů šikany neprojevili zájem to, o jejich ratolesti ve škole provádějí. Třídní učitelka oběti označila oběť šikany za lháře. Jednala, podle slov čtenáře, jako v odstrašujících případech, citovaných v knize Michala Koláře "Skrytý svět šikanování ve školách", kterou zřemě ve svém drastickém článku o šikaně v českých školách dobře využil Jindřich Ginter, avšak bohužel necitoval. Rodiče pronásledovaného žáka odmítli nabídku, že případ zveřejníme a učiníme další kroky a rozhodli se žáka tiše převést na jinou školu. Tomáš Pecina k tomu poznamenává:
Tady nejde "udělat někomu průšvih" jako na Západě. Postavil byste proti sobě
veřejné mínění. To je ta velká revoluce, která ještě ani nezačala. Kdyby se
místní pollsteři přestali starat a podporu svých klientských politických
stran a začali se ptát na důležité věci, dozvěděli bychom se např., kolik
lidí je proti Petru Uhlovi za to, že se zastával (i když snad netakticky)
Romů.
Jindřich Ginter k tomu podotýká: Pokud budou mít lidé problémy, mohou mi napsat a já jim poskytnu kontakt na
pana Koláře, šéfku školní inspekce případně i policejní odborníky, kteří
opravdu mají zájem věc řešit. Po zmapování případu se to dá samozřejmě i
zveřejnit. Kolář mi už několikrát volal, že má bohužel další brutální kauzy,
kdy došlo i k vážnému zranění páteře.
Spojeni na Koláře: pražský telefon - 44 46 15 51-9, linka 295 (Střední odborné učiliště Zelený pruh-má tam kancelář).
Spojení na Stejskala z ministerstva školství: 571 93 791
šéfka České školní inspekce Marie Kalábová: 51 02 31 00
Jsou to lidé, kteří se podle mě upřímně snaží s tím něco udělat.
Jak má vypadat rozhovor s generálním ředitelem české firmy? Podotýká Tomáš Pecina: Jeden takový otiskly Lidové noviny zde - z typografické úpravy ani z místa publikace v deníku přitom nevyplývá, že by se snad mělo jednat o placenou inzerci.
Ten rozhovor je jedním slovem nenapodobitelný, od první věty ("Okouzlující bezprostřednost Eda Kingmana je obohacená nečekanou kombinací humoru a vřelosti") po závěrečný výčet chodů, které pan ředitel na setkání s redaktorkou pojedl.
Napadá mě: jakpak by se asi líbil takový partner k rozhovoru panu Chmelíčkovi a strážkyni jeho mediálního obrazu paní Sedláčkové? Skoro bych řekl, že Lidové noviny na seznamu korektních publikací jsou.
Mám pravdu, paní Sedláčková?
Veřejnoprávní Česká televize má zajímavý seznam korektních tiskovin, jimž jedině umožňuje rozhovor se svým panem generálním ředitelem. Britské listy mezi nimi nejsou.
Úřad vlády mlčí; to, že existuje jakýsi zákon o přístupu k informacím je mu jedno? V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od povinné vojenské služby, když podle oficiálního životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor Rouček je Britským listům - také podle zákona o přístupu k informacím - dlužen odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu vlády Jindřich Marek.
Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)
