Německo - energie
Stavět jaderné elektrárny bylo v Německu moderní v sedmdesátých letech za vlády Helmutha Schmidta. Helmuth Kohl v letech osmdesátých již další neplánoval a Gerhard Schröder včera oznámil horizont, ve kterém se v Německu s jadernou energetikou skončí. Pro atomové elektrárny byla stanovena lhůta životnosti dvaatřicet let, takže ta nejnovější z roku osmdesát devět se bude zavírat v roce dva tisíce dvacet jedna.
Jedná se o politický i ekonomický kompromis. Tvrdá jednání německé vlády s energetickými firmami trvala rok a půl, a nakonec i Zelení slevili ze svého radikalizmu - připustili například, že okamžitému uzavření těch nejstarších elektráren brání vyčerpané kapacity dosavadních skladišť atomového odpadu.
Dnes fungujících devatenáct jaderných elektráren v Německu kryje deset procent energetické spotřeby Spolkové republiky a produkuje třetinu elektrické energie.
Lze tedy důvodně předpokládat, že jak vláda, tak výrobci elektřiny při svém rozhodování určitě používali kalkulačky a zjistili, že jejich elektřina z jádra nebude schopná konkurovat levným dovozům.
Německé rozhodnutí zbavit se jaderných elektráren by pro nás mělo být inspirací: Nikoli pouze v debatě o atomových elektrárnách, ale především v tom, abychom nepočítali s tím, jak Evropa fungovala před třiceti lety, ale raději s tím jak bude fungovat v třiceti letech příštích.
Jestliže naše ministerstvo průmyslu a obchodu na včerejší rozhodnutí německé vlády reagovalo ústy své mluvčí výrokem, že "každá země má svou politiku", je to samozřejmě pravda.
Z toho, že máme svou politiku ovšem vůbec nevyplývá, že je dobrá. Stavba Temelína je výrazem víry našich vládních ekonomů, že před námi jsou padesátá léta. Moc pravděpodobné to ale není.
Vysílá se ráno v pátek 16. června 2000.
