Spojené státy neustále zaměřují další a další jaderné střely
Chovají se Spojené státy agresivně a neodpovědně, protože jsou nyní jedinou světovou supervelmocí, která nemá konkurenci? Bruce C. Blair, který působil po dobu pětadvaceti let jako odborník na strategické operace v americké armádě a po určitou dobu pracoval jako důstojník odpovědný za odpalování řízených střel na velitelství strategické vzdušné obrany, zveřejnil v deníku New York Times dosud utajované skutečnosti, že Spojené státy dál zaměřují své jaderné střely na stále větší množství cílů po celém světě.
V roce 1995 měla Amerika 2500 jaderných střel, zaměřených na potenciálně nepřátelské cíle v zahraničí, v současnosti je to už 3000 jaderných střel. Z toho jich je 2260 zaměřeno na cíle v Rusku, avšak jen 1100 těchto ruských cílů obsahuje jaderné zbraně. Američané zaměřili své jaderné střely i na 500 základen rozkládající se ruské armády, na 500 továren na munici, mnohé z nichž loni žádnou munici vůbec nevyrobily, a na sídlo Vladimíra Putina v Kremlu. Čím víc je střel, tím větší je pravděpodobnost, že některá z nich bude odpálena omylem.
Blair také odhalil, že americké jaderné střely nyní míří i na Čínu, Írán, Irák a Severní Koreu.
O záležitosti hovořil tento týden v americkém Senátu na základě Blairových informací senátor Robert Kerrey, zrovna během týdne, kdy se Clinton setkal s Putinem. Clinton chce Putina přesvědčit, aby Rusko souhlasilo se změnami v dohodě proti užívání řízených střel z roku 1972 a umožnilo Spojeným státům prosazovat "svůj projekt globální nestability" (jak to nazval deník Guardian), totiž celoamerický obranný systém řízených střel.
Kerrey si představoval rozhovor mezi Clintonem a Putinem: "Pane prezidente Putine, jste ochoten modifikovat tu protibalistickou smlouvu? Mimochodem, máme na vás a na celé ruské vedení zaměřeno 160 jaderných zbraní, každou o síle 100 kilotun.
Jiné znepokojení ohledně Spojených států vychází od Theodora A. Postola, profesora na Massachusetts Institute of Technology, který pracoval v Reaganově vládě na projektu "hvězdných válek", strategické protivzdušné obrany, která se mezitím stala kontroverzním protiraketovým deštníkem, zvaným National Missile Defence. Realizace tohoto projektu, který má ubránit Spojené státy před případným jaderným útokem odjinud, tím, že zničí přilétající jaderné střely už ve vzduchu, má stát Američany 60 miliard dolarů, ale hrozí vyvolat rozpory v organizaci NATO, protože tento obranný systém bude sotva chránit i Evropu. Postol poukázal na to, že dosavadní zkoušky spolehlivosti tohoto systému byly provedeny podvodně. Má-li systém řádně fungovat, musí být schopen rozlišit útočné střely, přilétající od nepřítele, od letících atrap. Právě tyto klíčové zkoušky byly zfalšovány. Tak velký je tlak, aby byl vytvořen tento obranný systém, že i výsledky zkoušek musejí být zfalšovány, což se možná nedoví ani prezident, argumentoval Postol. Američtí státní činitelé, uvedl Postol v deníku New York Times, systematicky lhali ohledně schopnosti zbrojního systému, který má údajně ochránit lid Spojených států před jaderným útokem..."
Hugo Young v deníku Guardian vyjadřuje názor, že obě tyto historie dokazují, jak se jediný globální hegemon může lehce stát příliš arogantním a nezodpovědným. Obě tyto odhalení odhrnují oponu nad utajovaným světem, proti němuž je naší nejlepší obrano prezident, který se musí voličům řádně zodpovídat.
