úterý 8. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Výhodná práce pro počítačové odborníky v zahraničí:
  • Globální digitální obchod (Jiří Janeček) Sdělovací prostředky:
  • Česká televize ignoruje problémy Německa (Jaroslav Polák) Britské listy:
  • Oddechový příspěvek do "debaty o debatě" (Miloš Štěpánek) Kateřina Dostálová o televizích v časopisu Profit:
  • "Radní televize neuhlídali" (plus poznámka JČ, co Dostálová zanedbala) Česká republika:
  • Tak jak se vlastně jmenujeme? (Václav Pinkava) Pokračuje diskuse o Temelínu:
  • Jaderná energie je perspektivnější (Milan Cihlář)
  • Nejsem proti jaderné energetice v bezpečném provedení (Oldřich Maděra)
  • Nepříjemné otázky o jaderné energii (Oldřich Maděra, Pavel Góra)
  • Poznámky k energetické politice (Oldřich Maděra a Jan Horyna)
  • Jsem proti "zelené" ideologii (Miloš Zahradník) Ekologie v ČR:
  • Výstava "Živá voda" v Jindřichově Hradci (Děti Země)
  • Ministerstvo dalo Českému krasu šanci (Děti Země)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Co je nového v České republice

  • Poezie pro cestující. Co takhle vystavit v pražském metru tuhle báseň?

    Přes štěstí vidění
    tak slepý
    přes dar slyšení
    tak hluchý

    Ve větru list v lásce sám
    v tenatech pták v dešti zpěv
    v růži červ v naději klam
    v hrdle pláč v slovech krev

    Přes štěstí vidění
    tak slepý
    přes dar slyšení
    tak hluchý

    (František Halas)

  • Bohumil Klepetko chce v  redakci zpravodajství ČT "zlepšovat kvalitu českého jazyka".. To je dobře, ale co víc? Zavést "kariérní postup", jak chce Jiří Hodač. A další rysy jeho (nezveřejněného) projektu (existuje?) jsou "tajné", "nebude je vytrubovat". Funkci šéfa zpravodajství ČT přijal na naléhání kolegů z redakce zpravodajství (naléhali v kuřárně?), a to hlavně proto, že "předtím" byli ve zpravodajství ČT "různí revolucionáři" a Klepetko se obával, kdo by mohl přijít, kdyby on sám funkci vedoucího zpravodajství nepřijal a situaci tak nezachránil. Vystupovat na obrazovce a zároveň být šéfem zpravodajství je náročné, ale on to zvládá a je dobré, když podřízení vidí, že šéf taky něco dělá. - To jsou v podstatě veškeré informace, které jsme se dověděli z  měkkého rozhovoru, který se vysílal včera po poledni v Radiožurnálu, kde Klepetka interviewovali hned dva - nepřipravení a nepříliš informovaní - reportéři ČRo. Formát, který byl pro rozhovor zvolen (dva novináři interviewují jednu osobu) bývá v ČR užíván pro tzv. "významné lidi" a byl, jak se zdá, poněkud neobratným pokusem učinit z Klepetka "osobnost". (Kdo všechno je v ČR dnes nazýván "osobnost"!!) K tématům, jimž se reportéři ČR v rozhovoru s Klepetkem vyhnuli, patřily například tyto ožehavé a aktuální otázky, které Radiožurnál Klepetkovi nepoložil:
  • Jaký je právní základ odvolání Ondřeje Gini z funkce moderátora Událostí? Bude-li vyřešení jeho případu trvat rok či déle, bude Giňa i nadále za plný plat na dovolené? Proč byl odvolán Giňa za pouhé podezření a např. za  komunismu zdiskreditovaná moderátorka Augustová nikomu nevadí? (Odpověď: Augustová nemá snědou kůži?)
  • Co si Klepetko myslí o odvolání Zdeňka Šámala? Byla v této věci Česká televize v právu? Neměl se Šámal sám pokusit zpracovat aféru s Prorokem nezávislým způsobem z různých stran a zahrnout do takové reportáže i citace z prohlášení vedení ČT? Bylo správné odvolat Romana Proroka z  funkce moderátora pořadu V pravé poledne? Jak hodnotí nepovedený pokus nahradit Proroka Zelenkou a když to nefungovalo, náhlé rozhodnutí pořad V pravé poledne zrušit?
  • Kromě kultivace jazyka, z jakých profesionálních zásad bude vycházet klepetkovská redakce zpravodajství ČT?

    Atd. - Po šesti týdnech pobytu v České republice mám z českých sdělovacích prostředků velmi nepříjemný dojem. Konvenčnost a omezenost jejich pohledu je ochromující. Zvlášť v tomto rozhovoru jsem měl pocit, že se moderátoři, interviewující Klepetka, vědomě vyhýbali jakékoliv smysluplnější otázce, ale podobný pocit mě přepadal častokrát např. při šťavnění o "našem vstupu do EU", kdy se vyjadřovali "zavedení komentátoři" k "aktuální problematice" v Radiožurnálu způsobem, kdy se šedá hmota mozková nepohne. Tento pocit mě ovšem nad českými sdělovacími prostředky a jejich konvenčními "debatami" (je to žvanění, nechci urážet, ale co mám dělat, když originální myšlenka po dlouhé minuty nezableskne) přepadal velmi často. Česká veřejnost i politikové si zaslouží daleko kvalitnější službu. (JČ)

    V upoutávce na příští číslo Literárních novin, která vyšla v pondělním Respektu, stojí:

    "V čísle 33 LtN [...] mimo jiné najdete: Obranu angažovaného novinářství od Jaromíra Štětiny, který přemýšlí nad situacemi, v nichž musel volit mezi nestranností válečného reportéra a pomocí lidem v krajní nouzi."

    Doufejme, že Literární noviny budou respektovat ustanovení tiskového zákona o právu na odpověď o zveřejní ve stejném čísle i nezkrácenou reakci Jana Čulíka na Patočkův "editorial". Jinak bychom se těžko ubránili pocitu, že LtN, podle svého sloganu "noviny, které se dají obrátit vzhůru nohama", obracejí vzhůru nohama i základní zásadu novinářské objektivity, vyjádřenou latinským Audiatur et altera pars - Budiž vyslechnuta i druhá strana. (TP.)

    Poznámka JČ: Vždycky mě docela osobně mrzí, když se dovím o člověku, jehož jsem si vážil, nebo jemuž chci dát "benefit of the doubt", že dělá další chyby. Bývalo přece praxí komunistického Rudého práva, že když byl v zahraničí zveřejněn např. dokument Charty 77, komunistický deník o něm neinformoval, ale zato zveřejnil polemiku proti němu. Jistě, situace je dnes jiná. Nechci se zatím vyjadřovat k článku Jaromíra Štětiny v Literárních novinách, který jsem neměl možnost číst, k vyjádření mi ho redakce nezaslala, domnívám se však, že kdyby snad Jakub Patočka byl schopen v diskusi o tom, zda je přípustný žurnalistický aktivismus, zaujmout objektivní stanovisko, počkal by a zveřejnil texty Jaromíra Štětiny a Jana Čulíka v témže čísle Literárních novin vedle sebe. Zatím vychází v Literárkách už třetí týden třetí (až čtvrtý) text, zpochybňující argumentaci Jana Čulíka, aniž by zatím vyšlo v těchže novinách k této věci Čulíkovo jediné slovo. (Jakási paní minulý týden kritizovala Jana Čulíka v Literárkách za "ješitnost", že není ve Štětinově případě ochoten přiznat chybu, ale kritizovala i Patočku za to, že Čulíka z Literárek vyhostil.) Trochu tento poměr 1:3 (či 1:4) zpochybňuje nestrannost tohoto týdeníku. Do určité míry je to ovšem zaviněno i Janem Čulíkem samotným: Na dopis zaslaný do Literárních novin reagoval po několika dnech Jakub Patočka e-mailem, že je překvapen, že se dožaduji zveřejnění odpovědi podle tiskového zákona. Sám se domnívá, že text, který jsem do Literárek poslal, není příliš kvalitně napsaný, proto ho chce zkrátit maximálně na dvě stránky a vedle toho chce zveřejnit vlastní odpověď. Měl jsem si tedy vybrat, zda akceptuji toto zkrácení, anebo zda chci jednat rovnou s právníkem Literárních novin. Napsal jsem Jakubu Patočkovi, že se s nikým nechci přít a že text samozřejmě může zkrátit, avšak chci, aby ve zkrácené verzi zůstaly citace ze Štětinových článků o Javlinském i argumentace o tom, proč organizace Člověk v tísni nemůže zároveň vyvíjet aktivistickou činnost a nezávisle o tom psát. Rád bych také, uvedl jsem, dostal krátce právo na odpověď na Patočkovu reakci na můj text. Napsal jsem to minulou středu, potíž ovšem bylo, upozornil jsem, že jsem pak byl mimo internet až do neděle 6.8. Proto jsem se s Jakubem Patočkou dohodl, že publikaci mého textu odložíme až na další týden. Nevěděl jsem ovšem, že mezitím má vyjít v Literárních novinách obhajobný článek od Jaromíra Štětiny na podporu novinářského aktivismu, zřejmě reakce na můj původní kritický argument, který čtenáři Literárních novin dosud vůbec neviděli.

    Patočkovo tvrzení o tom, že je můj dopis do Literárních novin špatně napsaný, mi vrtalo hlavou, a tak jsem se posléze obrátil na nezávislého arbitra: historika dr. Jiřího Vančuru, člena redakční rady Literárních novin, skutečného gentlemana v české intelektuálské obci. O věci jsem s ním jednal už dříve a tentokrát jsem ho požádal o to, aby můj dopis do Literárních novin zredigoval jako člověk, který je nad věcí. Je ten text skutečně podle jeho názoru špatně napsaný, ptal jsem se. Včera jsme se textem znovu probírali: dr. Vančura přiznal, že se z něho nedá vyškrtnout v podstatě nic. Nakonec doporučil, abych z textu vyhodil asi tři věty, které podle jeho názoru mohly na české čtenářstvo působit trochu příliš osobně, a tedy nepřesvědčivě a kontraproduktivně, kdybych však na jejich uchování v textu trval, respektoval by to.Věty jsem vyškrtl, článek snad vyjde v Literárních novinách příští týden. Bude to ovšem argumentace co do počtu článků v poměru 1: 3 (či 4), pokud k tomu Jakub Patočka zveřejní ještě vlastní reakci, 1:4 (či 5) (JČ)

  • V pátečním vydání Práva stojí za pozornost komentář poslance ODS Jana Zahradila k problematice česko-německých vztahů. Zahradilův text, dosti primitivním způsobem apelující na nacionalistické cítění čtenáře a navazující na komunisty využívané stereotypy v pohledu na tuto tematiku, nenechává na pochybách, jaké voliče se nyní ODS snaží oslovit. Ale pozor na matematiku, pane poslanče: příliv zhrzených Sládkových voličů nemusí stačit, aby vyvážil odliv voličů přemýšlejících. (TP)

  • Orlando finto pazzo. Ceska Haendelova spolecnost, Pamatkovy ustav strednich Cech v Praze a Italsky kulturni institut v Praze si Vas dovoluji pozvat na novodobou svetovou premieru opery Antonia Vivaldiho

    Orlando finto pazzo

    (Roland aneb Predstirané silenstvi; Benatky 1714)

    Scenicke provedeni

    Zamecke divadlo v Mnichove Hradisti, okres Mlada Boleslav

    Pátek 8. zari, sobota 9. zari, nedele 10. zari, pondeli 11. zari 2000

    Zacatek vzdy v 16.00 hodin

    Ucinkuje barokni soubor Cappella Accademica Praha (na dobove nastroje) za rizeni Ondreje Macka. Zpivano v italskem jazyce.

    Predstaveni se konaji v  ramci kampane Rady Evropy "Evropa - spolecne dedictvi" ve spolupraci s Istituto Italiano Antonio Vivaldi (Benatky)

    Rezervace vstupenek od 1. cervence 2000 na zamku v Mnichove Hradisti, telefon: 0329-773098 (8.00-16.00 hod. krome pondeli); fax: 0329-772198; e-mail: mhradiste@pusc.cz

    S ohledem na omezenou kapacitu divadla je rezervace vstupenek nutna V cene vstupenky je zahrnuta mimoradna prohlidka zamku od 15.00 hodin

    Na predstavení dne 10. zari 2000 bude z Prahy vypraven mimoradny autobus s odjezdem ve 13.00 hodin od Masarykova nadrazi v Praze z ulice Na Florenci (stanice metra "Namesti Republiky"). Informace na  telefonnich cislech 02-66712203 (vecer) nebo 02-20197350 (pracovni dny, 9.00-15.00 hod.)

  • Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá, že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se přímo podílel na správním řízení v rámci udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra Železného), je v Britských listech na tomto místě.

  • Úřad vlády mlčí; to, že existuje jakýsi zákon o  přístupu k informacím je mu jedno? V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od povinné vojenské služby, když podle oficiálního životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor Rouček je Britským listům - také podle zákona o přístupu k  informacím - dlužen odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu vlády Jindřich Marek.

  • Druhý výbor z  Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

  • Proč píší Jaromír Štětina a Petra Procházková takto zaujaté články ve prospěch Grigorije Javlinského? Je k dispozici finanční audit "agentury Epicentrum" Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové, aby bylo zjevné, jak je financována? Britské listy požádaly Jaromíra Štětinu o rozhovor, aby tyto skutečnosti objasnil. Jaromír Štětina rozhovor odmítl, protože jsou Britské listy "neseriozní", a namísto toho hodlá Jana Čulíka žalovat. Ochota podrobit se nezávislému kritickému zkoumání Britských listů v rozhovoru s nimi však autoritu interviewované osoby posiluje, neochota ji naopak oslabuje.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|