úterý 8. srpna O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Výhodná práce pro počítačové odborníky v zahraničí: Globální digitální obchod (Jiří Janeček) Sdělovací prostředky: Česká televize ignoruje problémy Německa (Jaroslav Polák) Britské listy: Oddechový příspěvek do "debaty o debatě" (Miloš Štěpánek) Kateřina Dostálová o televizích v časopisu Profit: "Radní televize neuhlídali" (plus poznámka JČ, co Dostálová zanedbala) Česká republika: Tak jak se vlastně jmenujeme? (Václav Pinkava) Pokračuje diskuse o Temelínu: Jaderná energie je perspektivnější (Milan Cihlář) Nejsem proti jaderné energetice v bezpečném provedení (Oldřich Maděra) Nepříjemné otázky o jaderné energii (Oldřich Maděra, Pavel Góra) Poznámky k energetické politice (Oldřich Maděra a Jan Horyna) Jsem proti "zelené" ideologii (Miloš Zahradník) Ekologie v ČR: Výstava "Živá voda" v Jindřichově Hradci (Děti Země) Ministerstvo dalo Českému krasu šanci (Děti Země) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Já - hříšník

V návaznosti na svoje Krédo musím toto vyznání (Confiteor?) doplnit omluvou, že jsem se (jako nedostatečně informovaný začátečník) v rozporu s hlásanými zásadami dopustil - byť z větší části nepřímo - ukvapených zevšeobecňujících kritik BL, resp. některé moje návrhy opakují to, co je v nich neformálně zavedeno a pro redaktora samozřejmé - jako přiznání vlastní chyby a omluva, např. v souvislosti se zrušeným sloupkem v Literárních novinách, které Jan Čulík na základě připomínky pana Pinkavy přijal (ačkoliv by se i tu našly prohřešky - viz některé argumenty v nepříjemné tahanici s Epicentrem).

Chybí virtuální "rubrika"

Níže se zaměřuji (tak jako pan Jaroslav Sever) pouze na příspěvky věnované formě (nikoliv obsahu) diskuse. I tak dospívám k závěru, že redakce - aniž mám představu o jejích kapacitách a možnostech - jen minimálně využívá hlavní přednosti Internetu: propojování názorů dopisující veřejnosti, které zůstávají v denních vydáních BL převážně roztroušené. Upozornění na nejdůležitější články jsou jen namátková. Rejstřík je pro aktuální sledování průběhu debat nedůsledně uspořádaný. Hypertextové odkazy jsou ponechány převážně jen na přispěvatelích, kteří (nemluvě např. o doplňování klíčových slov a pod).zdaleka nemohou zvládnout úplnou tematickou provázanost, zvláště když některé články nejsou monotematické. Odezvy se vztahují výběrově zpravidla nejvýše k bezprostředně předcházejícímu příspěvku, starší se pozapomínají a tak se neminimalizuje opakování argumentace v kruhu.

Zatímco v papírových a "éterových" médiích dělná debata neprobíhá (údajně i) pro nedostatek místa, v tomto e-zinu není optimální z důvodů opačných: přílišné bohatosti a roztříštěnosti souboru příspěvků.

Právě proto, že se dnes zabývám "pomocným" okrajovým tématem, lze na něm snáze demonstrovat, jak by přednosti Internetu mohly být využity např. ke vzniku jakési "virtuální rubriky". Její "obsah" a snadné "překliknutí" ke každé jeho položce by umožnily snáze zjistit, jak na sebe vystoupení dopisovatelů navazovala, v čem se naopak míjela, které zajímavé myšlenky zapadly, které spory nebyly dovedeny do konce a které mohou být (řečeno dikcí orgánů činných v trestním řízení) odloženy, dokud se neobjeví nové důkazy, ale vždy pohotově k disposici jako dokumentace aktuálního stavu argumentace, našich společných vědomostí. Taková studnice (thesaurus) by byla zvláště přínosná pro nás, kteří nemají internetové napojení kdykoliv pohotově a pro něž i tak omezené "brouzdání" (jakého se níže dopouštím) nemůže být každodenní maličkostí.

Příklad rubriky "Forma diskuse"

Ve svých dvou článcích - provokujících k "diskusi o diskusi" (viz odkaz v odstavci 2) - jsem se dovolával (A) anonymního Jaroslava Hradeckého (Pravda spočívá v diskurzu o jejím hledání z 25. 5), (B) Lubomíra Ptáčka (Umíme polemizovat 29.6) a také dvou statí Milana Šmída (z 26.5 a 7. 7), v tomto případě s odbočkami k obecnější problematice (internetové) žurnalistiky

Článku (B) reaguje - bez využití hypertextového odkazu - na články Václava Pinkavy (C) O kálení do vlastního hnízda z 27. 6 a Jiřího Janečka (D) Nač máme Ústav pro jazyk český z 28. 6. K obsahu těchto příspěvků se vracím níže (v poznámce 1). Do rubriky dále nesporně patří další (provokativní) článek Václava Pinkavy (E) O umění argumentace. Ten vyšel rovněž 29.6 jako(B), na který se odvolávají pozdější tři články ze 7. 7.: Opět lingvisticky orientovaný Jiřího Janečka (F) Umíme polemizovat o jazyce českém (s pointou komentovanou rovněž v  poznámce 1) a  Václava Pinkavy (G) Nezáleží jen na slušnosti.

Velmi se mi líbí jak ve třetím z nich (H) Umění slušné polemiky zakročil pan Ivan Sosna nejen vůči těmto spíše mělkým sporům. Hlavně však oceňuji, jak předložil veřejnosti k posouzení kritiku (patrně) spolučlenů Syndikátu novinářů z pořadu Sněží (zpracovanou a rozeslanou již v srpnu 1999), která zůstala bez jejich odpovědi. I když mám k jeho textu drobnější výhrady (viz poznámka 2), oceňuji, že vytvořil předpoklad pro povznesení diskusí na vyšší "smysluplnější" a zásadovější úroveň.

Obecněji

(a) Zdaleka si nejsem jist, že jsem si povšiml všech příspěvků v BL k danému tématu byť jen za takto krátkou dobu. Redakce e-zinu má předpoklady konat důsledněji. (b) Nicméně jsem snad naznačil, jak by mohla "virtuální rubrika" vypadat, jak specializovaným zájemcům přístup k okruhu inforamcí ulehčit. Její příprava ve "věcných" oborech a tematech by ovšem byla analyticky náročnější. (c) Poznámky v post scriptu naznačují, jak by se z  kompletace a konfronta daly čerpat další diskusní podněty.

Jsem si vědom, že návrh na "diskusi o rezultativnosti diskuse" je pravděpodobně hnidopišsky procedurální. Opak by byl vzhledem k mé životní zkušenosti podivný - právník se dvě dekády živil metodikou účetnictví a jeho automatizací, s exkursy do překládání (s jeho řeholními návyky). Teorií internetového žurnalismu, a žurnalismu vůbec jsem však zůstal nedotčen. Hledání cesty z "blbé nálady" naší společnosti (kterou chápu jako nedostatek společenské smlouvy pro dokončení transformace) však snad moje snažení ospravedlňuje.

Miloš Štěpánek, V.N.P

Podobně jako bývá hodnostářům propůjčován titul V.I.P,

ucházím se o právo používat podobný:

(Vetchý Neinformovaný Podvraťák-outsider)

Připomeňme, že panu. Pinkavovi (a dříve) Izákovivadilo praní špinavého prádla (nebo zdvořileji řečeno: nevyvážený přístup ke zviditelňování záporných aspektů českých poměrů). Sebevědomým občanům může být srdečně jedno, jak moc se v cizině zajímají o naše domácí starosti, jakož i zda někdo z našinců považuje za užitečné (a navíc na to má čas a prostředky) tyto starosti do příslušných jazyků překládat.

Musím se přiznat, že při první četbě výrazu "překladu našich problémů do angličtiny" mne ani nenapadlo brát ho doslovně. Měl jsem dojem, že kritizováno je příliš časté a jednostranné porovnávání našich poměrů právě se Spojeným královstvím (jak však jsou Britské listy přirozeně, už podle názvu orientovány). To je ovšem určitá jednostrannost, která se přiházívá nejen redaktorovi Čulíkovi a snad nejčastějšímu přispěvateli T. Pecinovi. Ale k anglické orientaci inklinuje i pan Pinkava a Sosna (a k anglofilům se hlásím i já).

Pan Janeček se podvakrát rozčilovat"nač si platíme Ústav pro jazyk český, když nemůže nic nařídit". Trochu jsem zalitoval, že si neztěžuje na Meteorologický ústav, když ten nemůže zařídit, aby o naší dovolené nepršelo

Musím se přiznat, že v diskusi posledních měsíců o žurnalistice (navíc převážně televizní) v Britských listech mi nevadilo soustředění (které kritizuje pan Sosna) na její politickou vrstvu. Naopak, je to spíš můj živel než samotná novinařina. Uznávám však, že jeho výhrady ke zužování tématu (navíc ještě na otázky korupce) jsou oprávněné.

Je mi však jedno - jak praví, tuším, čínské přísloví - zda se zvíře jmenuje kočka, jen když chytá myši