"Slavná" Klekánice mě moc nepřesvědčila
Publicistický pořad, jemuž předcházela
nezaplatitelná reklama díky neodvysílání v původním termínu,
následné medializaci a vehementnímu protitlaku Sazky, mě
navzdory očekávání moc nenadchl. Pokud jsem jako neekonom dokázal
pochopit podstatu věci, své povinnosti dané loterijním zákonem
Sazka plní a funguje ke spokojenosti svých akcionářů. Je přitom
vysoce zisková a se ziskem zachází způsobem, který prý
neodpovídá fungování jiných srovnatelných? loterií, který
vypadá marnotratně, ba se možná jeví podezřele, do kterého
však kromě akcionářů a Ministerstva financí nikomu nic moc
není.
Skutečnost, že by Sazka na sport mohla dávat víc (ale proč
by to dělala, jestliže si své povinnosti plní), pocit, že
hlavní osoby jsou přeplacené a zástupci akcionářů
lukrativním členstvím v orgánech společnosti zkorumpovaní,
mi nepřipadá jako dost pádný důvod ke zpochybňování
hospodaření soukromé společnosti. Nemusí mi vonět, že někdo
hodně vydělává a podle mých měřítek rozhazuje, jenže když
si na to vydělá, je to přece jeho věc. Určitě nám nebude
sympatický Hušák figurující v Cibulkových seznamech a tuším
poslední svazácký předseda Ulčák, ale jejich angažovanosti
v Sazce, resp. ve firmách okolí ní, nic nebrání. Jejich právo
podnikat v mezích zákona je naopak - ač třeba se skřípěním
zubů - nezpochybnitelné.
Neměl být (méně vděčným) předmětem reportáže spíš
loterijní zákon a možnost jeho změny?
Celá kauza je ovšem rozehraná jako pěkné drama: lobbování,
cenzura, oboustranná nařčení, trestní oznámení, angažovanost
Syndikátu, Just proti redakčnímu týmu (LN 10/10) a bůhvíco
ještě vznikne. Mám ale pocit, že kdyby byla odvysílání pořadu
nepředcházela tak intenzivní palba, prošel by bez zvláštní
pozornosti.
Nelze vyloučit, že to nakonec celé splaskne jako velká
bublina. Nebyla by ostatně první. Pak bychom se už jen mohli
ptát: bylo dobře, že novinářští investigativci šťourali,
nebo se jen pár snaživců pokoušelo o efektní úlovek? Pro
sebe zatím odpověď nemám. Obecné téma vyváženosti kritických
reportáží ale zůstává.
Poznámka TP: Vytýkal jsem ve své
V zásadě jde o to, že "tunel do Sazky" se
liší od obvyklých způsobů české cesty privatizace, protože tyto aktivity neprovádějí velcí
akcionáři v neprospěch malých ani management za zády akcionářů, ale Sazka zčásti uplácí,
zčásti ohlupuje statutární zástupce svých akcionářů, sportovních a tělovýchovných svazů. Takto ovlivněný
zástupce pak nehájí zájmy své organizace, ale stává se nastrčenou figurkou, kterou Sazka
přeplatila a podle libosti jí manipuluje.
Vezměme příklad poslance Ladislava Šustra, jehož loajalita je rozdělena
mezi tři subjekty: jako poslanec za KDU-ČSL by měl ve Sněmovně hájit zájmy občanů, jako funkcionář
tělovýchovné jednoty Orel zastupuje její zájmy v dozorčí radě Sazky a jako člen této dozorčí
rady pobírá tantiémy, které jsou v poměru k jeho poslaneckému platu skoro dvojnásobné.
Bude-li L. Šustr tlačit na to, aby Sazka hospodařila lépe a jeho svaz dostával větší dividendu,
on sám může přijít o místo v dozorčí radě. Totéž by se mu mohlo stát, kdyby býval podpořil
kterýkoli jiný než Sazce stranící návrh loterijního zákona.
Důležité je vědět i to, že A. Hušák není zdaleka jedinou osobou, u níž přichází v úvahu trestní odpovědnost: spoluvinu na rozkrádání peněz ze Sazky nesou sami představitelé sportovních svazů a tělovýchovných jednot, jimž z důvodů, které jsem právě vysvětlil, podivné hospodaření Sazky velice vyhovuje.
