První výročí plotozdi
aneb ohlédnutí za rozdanými deseti miliony
V listopadu 2000 uplyne rok od slavného postavení a rozebrání plotu v Matiční ulici. Její osud charakterizuje nejlépe "obchod", který uzavřela vláda s neštěmickou radnicí. Vláda tehdy vyměnila rozebrání plotu za deset milionů korun a další přísliby. Romští a další aktivisté to vzali jako svoje poloviční vítězství a nadpoloviční potupu, neštěmičtí radní jako zadostiučinění. Občané se na transakci dívali s rozpaky. Někteří z ústeckých Romů i namítali, proč se plot rozebíral, vždyť byl hezký.
Zpráva z tisku
Giňa: V Matiční ulici se po roce nic nezměnilo
ŰSTÍ NAD LABEM 14. října (ČTK) - První výročí stavby a následného zbourání betonového plotu v Matiční ulici si dnes v Űstí nad Labem připomněla desítka aktivistů z grémia romských regionálních představitelů. Podle mluvčího grémia Ondřeje Gini se po roce nic nezměnilo kromě toho, že se z Matiční odstěhovali domkáři a byla zde zřízena služebna policie. "Je zde stejná nezaměstnanost a stejné problémy", řekl Giňa novinářům.
V Matiční ulici by podle něj měl fungovat projekt sociální práce; mělo by být jasné, co udělá město, co stát a co místní obyvatelé. Na otázku ČTK, co by si grémium pod takovým projektem představovalo, Giňa řekl, že nejprve chce mluvit se zdejšími obyvateli a potom s představiteli města a dalšími institucemi.
"Chceme především zjistit, jak se zde teţ lidem žije," řekl Giňa. V Matiční se podle něj sešli zejména ti, kteří před rokem protestovali proti stavbě zdi tím, že zde deset dní setrvávali ve stanech. Kromě romských aktivistů byl na místě jen zhruba stejný počet novinářů. Akci zpovzdálí sledovaly osádky dvou policejních vozů, jinak byl v ulici klid.
S místními obyvateli hovořili romští představitelé mimo jiné mezi obytnými bloky v Matiční na nově vybudovaném dětském hřišti, které je ovšem poseto odpadky. Podobně vypadá celá ulice, přičemž největší skladiště je poblíž neobývaného bloku u železniční trati. Na otázku týkající se udržení pořádku poté, co se odsud odstěhovali domkáři, Giňa argumentoval tím, že "podobně to vypadá na řadě sídlišť".
Podle romského grémia mělo dnešní setkání "připomenout první výročí pádu Űstecké zdi, která byla postavena k segregaci Romů od okolní společnosti" a která stejně jako Lety u Písku zůstane navždy "mementem utrpení romského lidu".
V Matiční ulici nechala loni 13. října postavit místní samospráva betonový plot kvůli stížnostem majitelů rodinných domků na chování obyvatel obecních bytů, v nichž bydlí převážně Romové. Po ostré kritice politiků a ochránců lidských práv, kteří označili plot za projev rasismu, věnovala vláda městu deset milionů korun na řešení situace. Zastupitelé pak 23. listopadu rozhodli o rozebrání plotu a o vykoupení rodinných domků. (konec zprávy ČTK)
Jaká je realita?
A hlavně - jak to vlastně bylo s desetimilionovou transakcí - na to jsme se zeptali neštěmického starosty ing. Pavla Tošovského, shodou okolností rodáka z Matiční ulice, z činžovního domu čp 6. Tehdy ovšem Matiční ulice vypadala naprosto jinak.
"Dodnes slýchám občas povzdechy některých nesprávně informovaných lidí, že jsme peníze, které byly určeny na sociální programy pro Romy, využili k jiným účelům. Že jsme vykoupili nějaké domky a zbytek kdoví kde promrhali", říká starosta.
Ve skutečnosti bylo předem dohodnuto, že s "desetimelounem" naloží obvod podle svých potřeb na investiční, neinvestiční a sociální potřeby, podle toho, jak rozhodnou zastupitelé.
Peníze nepeníze
Na podzim 1999 bylo prioritní především to, že město z těchto peněz vykoupí tři rodinné domky. "Kvůli hysterii kolem plotu to byl požadavek jednoznačný, protože tamní obyvatelé v tak vyhrocené situaci tam nemohou déle zůstat. S novým vládním vyjednávačem Zářeckým, který nastoupil od odvolání Uhla jsme se dohodli, že letitý
bezprostřední sousedský spor se vyřeší, když za vládní peníze starousedlíkům umožníme, aby se z Matiční ulice dostali do snesitelného prostředí," vzpomíná Tošovský.
Na podzim 1999 se ale říkalo, když se schylovalo k dohodě o osudu plotu, že vláda, ani ministerstvo financí, nic o penězích nevědí, "To říkal premiér Zeman paradoxně ve chvíli, kdy jsme byli dohodnuti s náměstkem ministra vnitra Zářeckým, takže se jednalo o informační šum mezi ministerstvem a premiérem nebo prostě někdo nevěděl o čem mluví," komentuje tehdejší premiérovo podivení Tošovský.
Historie onoho obnosu byla značně pohnutá. Jednalo se o peníze nepeníze - původně byly deklarovány jako neinvestiční, ale měly být použity i na investiční akce. Starosta k tomu dodává, že ministerstvo financí muselo peníze poslat z určité kapitoly, kde byly k dispozici. Tuto záležitost vysvětlil v Ústí přizvaný expert z ministerstva financí za přítomnosti přednosty okresního úřadu a vrcholných představitelů města. Bylo výslovně dohodnuto, že magistrát formálně přes okresní úřad požádá o převedení části peněz na investiční účely, aby se například daly využít k vykoupení rodinných domků starousedlíků. Dále bylo dohodnuto, že ministerstvo financí na základě žádosti převede nevyčerpanou část dotace na rok 2000.
Nepříjemné čekání
Okresní úřad dostal žádost o převedení zbylé části dotace (cca 6,3 mil. Kč) na rok 2000 a čekalo se na postupnou cestu písemného vyjádření z ministerstva přes okresní úřad na magistrát a z něho na městský obvod. Úřední transakce trvala poněkud déle, než se mnozí radní domnívali, takže se někteří již obávali, že nebude schválená dohoda realizována.
Ale začátek roku 2000 byl poněkud nervózní, což připouští i Tošovský: "Ministerstvo financí nás neustále ujišťovalo, že kladné vyjádření určitě obdržíme. Dočkali jsme se ale až v polovině června. Do té doby ležely peníze na účtu, ale my jsme z nich nemohli použít (a také jsme nepoužili) ani halíř. V tisku jsme mezitím sledovali několik nařčení, že si s penězi děláme co chceme nebo že dokonce chystáme jejich vytunelování. Prý jsme vládu podvedli, protože místo na sociální záležitosti jsme peníze utratili po svém. Byly to samozřejmě všechno nesmysly. Někteří lidé, jako třeba socioložka Jiřina Šiklová, to snad nemysleli jako výpad proti neštěmické radnici, jenom neměli dostatečné informace o znění dohody se zástupcem státu panem Zářeckým. Ve skutečnosti bylo předběžné rozdělení peněz avizováno už v listopadu na zastupitelstvu města, na kterém byl i Zářecký.
Inventura milionů
Největší položky byly rozděleny takto: Tři rodinné domky v Matiční ulici byly vykoupeny za 3,7 milionu, 3 byly určeny na rekonstrukci sociálních bytů v Křižíkově ulici, je několik set metrů od Matiční - čímž přibude další možnost k řešení sociálních problémů v lokalitě. Další 2 miliony bude stát revitalizace okolí Matiční, kde zbouráním některých ruin a úpravou terénu bude zlepšeno životní prostředí pro všechny obyvatele lokality. 400 tisíc dostala Městská policie na rekonstrukci dětského dopravního hřiště, které je poměrně blízko Matiční ulice. Podle starosty bude hřiště výhodné pro osvětu nejen dětí z okolí, ale v podstatě pro děti z celého Ústí. Kromě toho 200 tisíc dostalo občanské sdružení Drak na primární prevenci v drogové oblasti se zaměřením na působení na základních školách v obvodu a 200 tisíc dostala společnost při ČT Člověk v tísni pro práci v lokalitě Matiční ulice.
Osud tří domků
Jak skončily rodinné domky, jejichž obyvatelé si stěžovali od roku 1994 na vzrůstající hluk a agresivitu obyvatel protějších domů, kde byly sociální byty (zvané holobyty)? Jeden koupil za symbolických 100 tisíc jistý podnikatel, druhý domek je pronajat Policii ČR a třetí bude prodán společnosti Člověk v tísni.
"Sto tisíc za první domek byla jediná nabídka, kterou jsme dostali a tak jsme podnikateli domek prodali. Chtěl zakoupit i poslední domek, ale ten jsme nakonec na zastupitelstvu prodali za 165 000 Kč výše zmíněné organizaci. Rozhodli o tom zastupitelé takřka jednomyslně. Aby se městský obvod vyhnul spekulaci, prodej podmínil tím, že předkupní právo na domky má město. Policie má domek jako stanici v pronájmu.
Člověku v tísni jsme prodali domek, protože se organizace při terénní práci v lokalitě osvědčila. Její působení je pozitivní. Původně chtěli kus prostoru na půdě v jednom z činžovních domů jako klubovnu, ale domek je pro jejich účely vhodnější," vzpomíná Tošovský.
Člověk v tísni
Česká televize se od počátku kauzy Matiční vyznačovala tendenčním zpravodajstvím a dvakrát se musela ČT omluvit za neobjektivně připravené pořady koncipované proti městu.
ČT 1 v pořadu "Tady a teď!", který byl vysílán den před jednáním vlády o Matiční ulici, tzn. 25.5. 1999 uvedla pořad o Matiční ulici, který pobouřil zástupce města Ústí n. L. natolik, že na 27. 5. svolal primátor města tiskovou konferenci, ve které pořad ostře odsoudil a následně žádal ředitele ČT o omluvu. Pořad byl pojat tendenčně a záběry z Matiční ulice byly střídány se záběry z koncentračních táborů.
V druhé polovině července v dopisu primátorovi ředitel České televize Puchalský uvádí, že osobně spatřuje pochybení autorů reportáže v obrazově zpracovaném spojení holocaustu a zamýšlené stavby plotu.
V dopise primátorovi uvedl, že k prověření stížnosti města Ústí na uvedený pořad si nechal shromáždit nezbytné podklady a věc postoupil Etickému panelu České televize, poradnímu orgánu ředitele ČT.
V písemném usnesení Etického panelu ČT k diskutovanému pořadu je uvedeno, že reportáž byla postavena na záměrně provokujícím srovnání případu Matiční ulice s nacistickými vyhlazovacími koncentračními tábory a tuto paralelu vedla nejen ve verbální, ale také v obrazově ilustrativní podobě.
Volba obrazového doprovodu reportáže pak dle usnesení byla zaměřena na věcně nepodložené vyvolání negativních emocí, se zjevným cílem jednostranně působit na vytváření názoru diváků. Podle Etického panelu ČT je způsob argumentace použitý v reportáži v zásadním rozporu nejen s profesní etikou reportéra veřejnoprávní televize, ale i s etikou novináře obecně.
Na celé záležitosti je pikantní, že k vysílání pořadu došlo den před projednáváním vlády, zda plot v Matiční ulici je hříchem proti lidskosti.
Již v září 1998 Rada dostala k posouzení pořad Romale. Programový odbor Úřadu rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání dal za pravdu domkářům z ústecké Matiční ulice, kteří si v srpnu stěžovali na pořad Romale odvysílaný na ČT 2 o připravované výstavbě plotozdi mezi nimi a neplatiči nájemného, převážně Romy.
Domkáři pořad označili za neobjektivní a nepravdivý, protože v pořadu například nezaznělo, že někteří obyvatelé obecních domů přiváželi z Německa odpad, vybrali z něj, co se dalo prodat, a zbytek pohodili kolem domů.
Zatímco člen vládní Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity Karel Holomek mohl v tomto pořadu uvést, že nepořádek způsobila radnice, která nezajistila nádoby na odpadky, starosta nedostal prostor ani k tomu, aby mohl říct, kolik tun odpadu radnice od domů odvezla.
"Pořad jsme detailně analyzovali a závěry naznačují, že se skutečně mohlo jednat o odvysílání neobjektivně a nevyváženě zpracovaného pořadu, a proto bude celá záležitost postoupena k posouzení členům Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání," uvedla v odpovědi domkářům vedoucí programového odboru úřadu Miroslava Škaloudová.
ČT1 se činila i po stavbě plotu. Např. nějací dva hudebníci hráli v samostatné skeči za plotem, jeden na kytaru, druhý na harmoniku a dokazovali tak, že plot není protihlukový, protože nástroje jsou slyšet i na druhé straně plotu...
Proto zprvu radní mohli považovat přítomnost Člověka v tísni, organizace, která spolupracuje s ČT a ČT ji podporuje, za pokračování tehdejší "vládní kampaně" prostřednictvím veřejnoprávní ČT. Zkušenosti nakonec ukázaly, že pracovník Člověka v tísni v terénních podmínkách má v lokalitě pozitivní význam. První vlašťovka normálnosti v Matiční...
Policejní stanice
Vzpomínám si, že o policejní stanici se ve fázi výkupu domků mluvilo spíše kuloárově ve stylu: nekrmit, nedráždit. Velcí aktivisté brali jako potupu svého snažení, že byly domky vykoupeny za vládní peníze a tím se po všech proklamacích proti plotu přidali vládní úředníci na stranu kritizovaných domkářů a neštěmické radnice, která chtěla plotem domkáře od činžovních domů kvůli hluku a konfliktním střetů poněkud vzdálit. Vládní úředníci nakonec schválili placený útěk domkařů! Policejní stanice v Matiční - to by byl vrchol! Nakonec by policie ještě lidi v tzv. holobytech hlídala!
"Aktivisté vidí především symboly, ne reálnou situaci. Policejní stanice je především
míněna jako ochrana slušných obyvatel a v lokalitě Nový svět kolem Matiční ulice je potřeba, protože se nejedná jen o obyvatele zde, ale problémoví bydlící jsou i v dalších ulicích na Novém světě. O maximální možnou přítomnost policie jsme žádali již delší dobu. I městskou policii, která v jistých obdobích nakonec do místa trvale na dvacet čtyři hodiny vyčlenila dvoučlennou pochůzkovou hlídku, někdy dokonce ve třech strážnících a se psem. Domek jsme proto upravili pro potřeby policie a v srpnu byl policii předán," uvedl Tošovský.
Po lidech ruiny
Potřeby lidí jsou řešeny, ke slovu přicházejí ruiny. Další finanční prostředky z vládní desetimilionové dotace jsou určeny na demolici domu v Matiční č.2 a k demolici domu ve Svádovské ulici č.19. Osud domu v Matiční se naplnil proto, že po mediální kampani si zde nikdo činžovní dům nekoupí ani za symbolickou cenu a dům chátral dál.
Bod zlomu
Že nakonec dospěla situace v Matiční ulici do stádia, kdy obvod dostal finanční prostředky na řešení tamní situace a hysterie kolem plotu se vytratila z mediálního Olympu, na tom má, podle Tošovského, lví podíl náměstek ministra vnitra Zářecký:
"Po té, co byl parlamentem Uhl odvolán jako vyjednávač v Matiční pro neschopnost, nastoupil pragmatický Zářecký. Jeho cílem nebylo donutit za každou cenu město zbourat plot, ale najít takové řešení situace, které bude lepší než jednoduché opatření s plotem. Nakonec jsme se shodli, že je třeba odstranit zdroj letitého napětí. Proto jsme se dohodli, že starousedlíkům stát zaplatí za odkup domků, aby mohli z Matiční uniknout, protože příčinou konfliktu bylo nevhodné chování obyvatel činžovních domů naproti rodinným domkům. Zároveň zbývající peníze do deseti milionů použijeme k celkovému zlepšení situace v oblasti Nového světa, kde je Matiční jen jednou malou uličkou."
