Neberte divákům jitrnici ani Olovo!
Chce snad Rada ČT zasahovat do televizního programu?
Lidové noviny 30. října 2000, Petruška Šustrová
Dne 24. října proběhlo jednání Rady České televize, která mimo jiné sepsala generálnímu řediteli ČT Dušanu Chmelíčkovi dopis; s tím se zájemci mohou seznámit na internetové stránce Rady ČT. V dopise jde především o pořad ČT Naostro, který moderuje pan Šíma. Musím říci, že mne některé názory, které členové rady zastávají jednomyslně, přímo ohromily. Tak například: "Kauza Olovo a vnitrostranické bitvy nejsou z hlediska diváka veřejnoprávní televize podstatné a odpovídají spíše komerčním sdělovacím prostředkům." To přece není pravda: kauza Olovo je ostudná a velice názorná ukázka toho, k jak hanebným metodám se v naší zemi dokáže uchýlit politika. Nedovedu pochopit, proč si členové Rady ČT myslí, že to pro diváka veřejnoprávní televize není podstatné. Nejsou snad voliči? Nemají snad právo na informace o těch, kdo se ve volbách ucházejí o jejich přízeň? Nebo další perla: "jediné, čím se je moderátor schopen `blýsknout´ (...), je chytání daného politika za slovíčko, například, že před lety řekl nebo říkal něco jiného než nyní." Domnívají se snad členové rady, že je nepodstatné, usvědčí-li novinář politika z nedodržení slova nebo z nepravdy? To by přece znamenalo, že pokládají za normální, neplní-li člověk sliby ani dané slovo nebo docela prostě lže. Nechce se mi věřit, že by členové Rady ČT, kteří mají zastupovat zájmy veřejnosti, na toto přistoupili.
Sněží
Ale - zastupují členové Rady ČT opravdu zájmy veřejnosti? Nebo jsou spíš "vyslanci" politických stran a hájí zájmy stran a nikoli zájem televizních diváků? Ve zprávě o jednání rady, kterou se zabývám, se mimo jiné dočteme, že členka rady J. Dědečková "požádala o detailní rozpoložkování pořadů Katovna, Sněží a Nedej se! a to: na jednotlivé účetní doklady podle jednotlivých dílů cyklu či seriálu". Odpustím pro tuto chvíli členům Rady ČT, že klidně použijí příšerného slova "rozpoložkování", byť mám za to, že by měli mít (aspoň pro veřejnost) kultivovanější slovník. Raději připomenu, že si poslanec za ODS (která paní Dědečkovou do rady kandidovala) Ivan Langer již před nějakou dobou vyžádal seznam všech, kdo v pořadu Sněží diskutovali o nejrůznějších problémech. "Sněží", je autorský diskusní pořad, který řídí novinář Martin Schulz, někdejší exulant a zaměstnanec Rádia Svobodná Evropa. Není žádné tajemství, že pan Schulz není nadšen politikou ODS ani ČSSD, ba ani opoziční smlouvou. Nemá tedy ODS zájem ho odstranit z obrazovky? Pořady "Katovna" a "Nedej se!" jsou, stejně jako "Sněží" pořady se silným autorským pohledem svých tvůrců. A je to pohled, který těm, kdo se rádi označují na "standardní politiky", není zrovna milý. Zdůrazňuje se v nich občanský princip a právo na kritiku, občas velmi tvrdou. Tyto pořady mají svou diváckou obec, možná nepříliš velkou, leč vyhraněnou. Co bude následovat, až ČT pro paní Dědečkovou zmíněné pořady "rozpoložkuje"?
Rada v roli kritika
Ale hlavně: proč se vlastně Rada zabývá jednotlivými pořady nebo dokonce tématy, jimiž se v nich moderátor zabývá? Předseda Rady ČT pan Mareš tvrdí, že radě tento úkol ukládá zákon. A co praví zákon? V osmém paragrafu pod písmenem e) Radě ČT ukládá "rozhodovat o stížnostech týkajících se ředitele". Nikoli tedy pitvat, na co se moderátor Šíma má či nemá ptát, nikoli hodnotit "erudici" či "rozhled" kteréhokoli moderátora. To je práce jeho nařízených. Úkolem Rady ČT prostě není řídit televizi, zákon její povinnosti stanoví zcela jinak. Co má "erudice" pana Šímy (docela by mne zajímalo, podle čeho ji členové rady posuzují) společného se "stížností týkající se ředitele"? Rada tedy vykročila k postu nejvyššího kritika televizních pořadů. A zároveň soudce, který může generálního ředitele držet trvale v šachu: buď z obrazovky zmizí ten či onen, anebo půjdete vy, pane řediteli. Jak se takové napětí odrazí na ovzduší v ČT, může si každý snadno domyslet. A ještě něco z dopisu Rady ČT generálnímu řediteli Chmelíčkovi: "... před vážnými a věcnými problémy dostávají někdy přednost témata zástupná a někdy až hloupá (nejnověji například Zemanův a Klausův spor o jitrnici...)" Členové rady se tuze mýlí, pokládají-li historku, jak se předseda vlády poškorpil s předsedou sněmovny o to, kdo zaplatí jitrnici, za hloupou. Její velikou předností je zábavnost. Tou totiž vystoupení českých politiků ani trochu neoplývají, ba právě naopak. Má-li ovšem veřejnoprávní televize produkovat humor jen v podobě pořadů typu "Eňo - ňůňo", pak je snad lepší ji odříci a ušetřit za koncesionářské poplatky.
