Petrušce Šustrové: O Radě ČT, Lidových novinách a Svobodné Evropě
Jan Čulík
Na článcích, jako tento text Petrušky Šustrové, mě opravdu mrzí jejich neinformovanost.
Píšu tohle i Petrušce, protože si jí vážím a myslím, že má smyslu s ní mluvit.
Vím, že Petruška asi nemá čas, ale přece jen musí mít novinář určitou odpovědnost a než něco napíše, měl by se informovat o pravém stavu věcí. Petruška si asi měla předem promluvit alespoň s některými členy Rady ČT, zjistila by, že někteří z nich byli záměrně vybráni politickými stranami pro svou neschopnost a nejsou často schopni dát dohromady ani souvislou větu (to je pak někdy důsledkem toho, že když někdo na zasedání přednese relativně dobře artikulovanou kritiku, nezmůžou se na odpor a přijmou to jednohlasně; jiní opravdu nejsou ničím jiným než mechanicky se projevující hlásnou troubou politických stran,respektive některých politiků, jiní však, přestože jmenováni politickými stranami, vystupují opravdu nezávisle a berou svou roli veřejné kontroly ČT naprosto vážně - i když mohou občas dělat chyby, mají tu velmi důležitou vlastnost, že jsou schopni se na vlastní práci dívat kriticky, diskutovat o ní s jinými a uznat chybu. To neumějí bohužel často pracovníci ČT (Martin Mrnka nedávno na zasedání Rady prý zcela vážně tvrdil, že se nic z BBC učit nemusejí, neboť svou práci dělají lépe než BBC.)
Lidové noviny vedou kampaň ve prospěch Svobodné Evropy (Pavlata, Šiklová). Bohužel, je to kampaň neinformovaná. Bylo by potřeba autoritativního a neúplatného sdělovacího prostředku, Svobodná Evropa to není a mnohokrát prokázala svou zaujatost.
Proč je tak obtížné prosadit v českém prostředí jednoduchý princip kritičnosti, nestrannosti a nezávislosti. Je to jednoduché:
1. moderátor (komentátor, reportér) musí být připraven a mít téma nastudované, musí o něm vědět stejně nebo víc než interviewovaný politik.
2. Svou práci musí dělat tak, že neustále přemýšlí, jak interviewovaným dávat autoritativní (nikoliv tedy bulvární!), přemýšlivé, stimulativní, OBTÍŽNĚ ZODPOVĚDITELNÉ otázky na tělo, a to vždycky z opačné strany politického spektra. Aby to vedlo k otevřené diskusi. To odpusťte, pořad Sněží není a nikdy nebyl: byl kamarádšoftem "chlapců, kteří spolu mluvíme."
3. Značka Svobodná Evropa přece není značkou kvality. Jmenujte mi jediného neúplatného, kritického a odvážného novináře, kterého dnes má česká Svobodná Evropa, skutečně velkou osobnost. Svobodná Evropa není nezávislá, neúplatná, nestranná rozhlasová stanice, profesionálně, hrdě, svobodně a kriticky analyzujicí situaci v ČR a v zahraničí.
4. Martin Schulz je inteligentní a schopný člověk, bohužel je to také člověk, který si uvědomil, že musí žít v české realitě a přizpůsobil se poměrům. Ač ví, jak má vypadat profesionální žurnalistická práce, na to, aby ji opravdu dělal, by potřeboval víc odvahy, méně závislosti na kamarádech a nezávislé finanční zázemí. (Pro mě je symptomatická Schulzova reakce na knihu Martina Fendrycha ...jako pták na drátě. Schulz tam podle Fendrycha říká: "Ano, je to dobrá knížka, ale to nikdy nemůže vyjít." Jak je možné, že prvním impulzem totoho, podle Petrušky "autoritativního" novináře, je cenzurovat?
Zdánlivě se Petruška Šustrová záslužně zasazuje o veřejnoprávní televizi, jenže aby tu práci mohla dělat pořádně, musela by být řádně informována. Diskredituje ji bohužel také to, když Lidové noviny, pro něž pracuje, tisknou opravdu neinformované články pana Pavlaty, psané podle vzoru "Miluji Sovětský svaz". Úrovní své argumentace jsou velmi blízko výrokům Miroslava Štěpána, které Pavlata kritizuje, a který bych chtěl Svobodnou Evropu zakázat. Cožpak Petruška Šustrová nevidí, že Štěpán a Pavlata jsou jen součástí téže černobílé stínohry?
