Vyjednávejte!
Jestli se nepřestanete pubertálně handrkovat, jste odepsaní všichni!
Musíme vyzvat účastníky přetahování o televizi, aby si okamžitě uvědomili, že pokud hned a společně nenajdou věcné východisko z krize, budeme je všichni považovat za podvodníky, mečiarizátory, nebo korumpované slouhy partají (kterýchkoliv).
Ty televizní přetahovačky mi připadají, ať mi všichni zasvěcenci prominou, jako když se puberťáci musejí trumfovat, protože na kousek vyjednávání nemají dost skutečné sebedůvěry, ani dovednosti vyjednávat, a nakonec ani dost rozumu. Umím si představit, jaké mohly být příčiny nesmiřitelného jednání na obou stranách. Ale je tu ještě třetí strana - my koncesionáři, a asi taky čtvrtá strana, a to ony "veřejné osobnosti", které se staví na tu či onu stranu. A pak jsou ty skutečné strany - partaje: kdoví, jestli opozičně spjatí spojenci dosud spjati jsou, a kolik stran v téhle kauze představuje čtyřkoalice. (Kdybych nevěřil, že bolševiků nebude v ČR ještě aspoň 15 let víc než 13 %, řekl bych, že se komouš směje, když se hlupínci perou...)
Jenže v diskusi kolem televize jsou tihle účastníci házeni obvykle do pouhých dvou pytlů. Za Radou stojí opoziční spojenci nebo i jen ODS, za redakcí zpravodajství prý stojí buď čtyřkoalice, anebo ti, komu ČT dává si vydělat.
Jenže já bych se cítil jako někdo, kdo věří na všeobecné spiknutí, kdybych uvěřil, že by všechny veřejné (většinou kulturní) osobnosti byly korumpovány kšeftíčky, které jim pracovníci ČT blahovolně přidělují - protože jsou i takoví, kteří nedostali ani líznout, a přece vystupují proti Radě. I když v českém národě bývají záchvaty revolucionářství podobně intenzivní a masové jako záchvaty partajnictví, bylo by mi divné, kdyby tolik lidí, které znám jako rozumné, nekriticky podlehli své oprávněné nechuti vůči zpartajničení věcí veřejných a slepě se nechali využít skupinou zpravodajských redaktorů.
Nejsem si jist ani tím, že partaje se chtějí televize zmocnit právě skrze Radu, ale jestli je někdo v republice k strhávání moci efektivně zorganizován, jsou to spíš politické partaje, a ne intelektuálské nebo umělecké kruhy.
Když se vyjadřuju k situaci v televizi, jde mi o vyřešení maléru, nepodporuji ani politiky, ani soukromé zájmy. Já jako koncesionář se vůbec nechci nechat dát do nějakého pytle s partajemi, protože mě by na televizi zajímala právě její nezávislost. Nemohu mít důvěru k politicky instalované Radě ani k partajím, když vidím, jak přinejlepším nemotorně a přinejhorším služebně Rada jednala a jedná, a když vidím, jak pohotově se k vzbouřenému týmu televizní redakce připojují politici, místo co by jim i Radě šlo o to, vyjasnit ihned, bez odkladů a pronikavě skutečné příčiny krize.
Dovedu si představit, že příčinou televizní krize bylo to, že předchozí vedení (p. Chmelíček a asi i jeho předchůdci) nedokázalo zabránit tomu, aby se v televizním týmu a mezi jeho dodavateli rozmohly podivné vzájemné i vnější závazky a nekalé zisky - když to tak mohlo být v Brně, tak proč ne třeba i v Praze?
A copak neznáme z mnoha jiných podniků, ústavů nebo ministerstev pozoruhodnou soudržnost všech málo schopných zaměstnanců i jejich důkladné zabetonovávání před každým, kdo by chtěl učinit smlouvy, zisky, poměry a postupy průhlednými - například před Radou?
Je taky dobře myslitelné, že v pochopitelném odporu vůči hanebnému paktování strany opozice (ODS) se stranou, která vyhrála volby (ČSSD), se televizní redaktoři dopustili toho, že fandili politikům na vládě nezávislým, tedy v roce 2000 čtyřkoalici. To ovšem bylo neprofesionální a nehodné veřejnoprávní televize a Rada by tomu měla zabránit.
Ovšem kdyby Rada bývala měla právě takové důvody a záměry, bylo by od ní velmi chytré, aby je dala dost veřejně najevo. Jenže to asi dost chytře neudělala, když si proti sobě rychlým postupem tolik poštvala neinformovanou veřejnost, a když její exponenti pan Hodač s paní Bobošíkovou tak dupou v porcelánu... Možná že Rada nebyla nechytrá, ale že mnozí v ní zapojit veřejnost nechtěli, protože veřejnost z účasti na veřejnoprávních problémech vylučují ti, kdo Radu dosadili - politici.
Ovšem klidně tou příčinou krize mohlo být taky to, že partajní politici se rozhodli využít dlouhotrvajících zmatků a rozepří v televizi k tomu, aby pod záminkou nastolení pořádku získali skrze lidi v Radě úplnou moc nad zpravodajským vysíláním - cožpak se už dlouho nesnaží zasahovat do politicky významných pořadů?
Všecka taková podezření budou rozptýlena tím, že se poslanci z mediální komise, členové Rady, ředitel ČT, vůdci krizového štábu, redaktoři a odbory společně dohodnou na postupu, kterým se vyjasní poměry hospodářské i politické a kterým se ustanoví takový řád veřejnoprávní televize, který znemožní zneužívání televize jak pro politické, tak pro neoprávněné soukromé zájmy. Tuhle strategii neprodleně předloží odborné i kulturní a občanské veřejnosti, rozumně zapracují připomínky a uvedou ji v akci. Když to umějí udělat v jiných zemích, budou se to muset naučit i zdejší politici, televizní profesionálové a podnikatelé, kritika i občané. Možná si k tomu pozvou pro radu experty odjinud i veřejné osobnosti z domova - čím víc svědků, tím poctivější to bude.
Jakmile některý z účastníků sporu odmítne o takovém vyřešení jednat, je odepsán: Politik, který nechce posílit televizi, aby byla připravena pronásledovat ho za jeho nepravosti, bude veřejně pojmenován a příště si ani neškrtne, jestli mají voliči kouska rozumu.
(Šéf)redaktor nebo (šéf)redaktorka nebo producenti, kteří odmítnou nechat veřejnost nahlížet do své finanční i pracovní kuchyně a kteří se budou vzpírat povinnosti vysílat jen informace podložené a opatřené vždycky i vyjádřením druhé či další strany, ti zas budou moci být považováni za korumpované, a jako takoví nebudou ve veřejnoprávní televizi zaměstnáváni.
A jestli to u nás takhle vyřešit nejde, protože přece u nás daňový poplatník nesmí znát ani to, jaký plat dává svému úředníkovi na obci, ani jak si vláda získává a platí poradce atp., pak můžeme ještě doufat, že máme nezávislé noviny a rádio - ostatně brzy poté, co televize nezávislost ztratí, budeme svědky toho, jak na redakce nepohodlných novin nebo rádia budou vytaženy jejich privatizační prohřešky, lustrační záznamy, dluhy, soukromé aféry atd. Při těchto bojích se nakonec nějací politici "nové generace" vypěstují, a my riskneme je v příštích volbách zvolit, protože s korumpovaností těch druhých si už budeme jisti.
Julius Satinský hezky napsal v Týdeníku Rozhlas, že u nás stejně jako na Slovensku bude lepší garnitura politiků, podnikatelů i občanů teprve, až do veřejného života vstoupí mládež, která má dnes před maturitou. Za dvacet let si povíme. Ale teď bych byl rád, kdyby místo nahlouplých černých tabulek v televizi byly Události. Možná nejsem tak blbý, abych si i ze zpravodajství vzbouřenců nedokázal udělat svůj názor. Pokud počítáte s tím, že moji spolukoncesionáři tak hloupí jsou, a že jejich názor musí někdo chytřejší řídit, je zbytečné se o nezávislou televizi vůbec snažit - stejně jejím nezávislým zprávám nebudou rozumět.
To je taky důvod, proč pořád věřím víc na vliv dobrého vzdělávání než na vliv médií. Koho už mediální maléry otrávily, pojďte se mnou radši učit kritizovat a podporovat reformu ve školství, aby budoucí diváci a vládci tohoto národa nebyli tak tupí, malicherní a manipulovatelní. Jde to udělat, a času máme stejně jako u televize - 20-30 let.
