pondělí 15. ledna O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv Odkazy: Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Nepotrestaná policejní brutalita: Senát Parlamentu České republiky uvádí: Jak jsme se přísně vyšetřili aneb Pohádka o princi Stanislavovi (Grossovi) - na pravou míru věcnými důkazy uvedl právní expert OPH Prezidentská kancelář "odpovídá" Tomáši Pecinovi Policie se nevyznamenala (Jan Jařab, Rada pro lidská práva) Česká televize a česká společnost: Otevřený dopis redakci zpravodajství ČT: Fotografie Klause a Bobošíkové vůbec nedokazuje jejich politickou spřízněnost! (Boris Šťastný) Etika a kultura české novinářské práce: Petr Zídek: "Objektivita neexistuje." Mohou tedy novináři manipulovat, jak chtějí? (Juliana) Česká televize a česká politika: Výzva bezvýznamného občana ke stávkujícím v ČT: Neberte nám, obyčejným občanům, naše práva (Martin Stín) Vypočítavý duch opoziční smlouvy (Martin Stín) Vzpoura průměrnosti v ČT: Česká televize a stav republiky (Miroslav V. Steiner, Mnichov) Dokument: Prohlášení Jiřího Hodače - Odstupuji (11.1.01) Bude 4K nyní organizovat politické procesy? Bude Hodač rituálně popraven na Václavském náměstí? (Jan Čulík) Reakce: Deník Rovnost nic nepotlačuje, dopis pana režiséra Fatky otiskneme (Jaromír Pohan, Rovnost) Poučení: Vyhoďte z redakcí lidi, kteří psali pro Hodače (Josef Štogr) Poučení z krizového vývoje? (Jan Paul) Stávkující redaktoři by měli dobrovolně odejít ze svých míst (Daniela Pilařová) Podrobná odpověď: Jsem obviňován z korupce neprávem (Zdeněk Drahoš, ředitel TS ČT Brno, a spolupracovníci) Stále požadujeme odvolání ředitele Zdeňka Drahoše (Krizový výbor ČT Brno) Mladí konzervativci: Protestujeme proti útokům Josefa Brože Krize v ČT je výsledkem zpochybňování významu politických stran Nejsme neofašisté, jak tvrdí Josef Brož: Programové prohlášení Mladých konzervativců Reakce na článek Nikolaje Savického: Česká televize a její apologeti (Jiří Svoboda) Nikolaj Savický reaguje na Jana Čulíka: Důrazně se ohrazuji proti způsobu, jímž Jan Čulík interpretuje můj názor na krizi v České televizi Česká politika: Cirkus zvaný parlament (Petr Jánský) Jak Jan Rejžek manipuluje ve Svobodné Evropě: Protože si myslím, že je pan ředitel debil, neznamená to, že je špatný člověk (Jiří Sahula) Básnický postskript: T.Č. (Václav Pinkava) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Juliana

doporucuji vasi pozornosti clanek Petra Zidka v LN 13. 1. Selhali novinari a jejich syndikat. Vyjadruje se tam ke kritice casopisu Tyden, ktery uvadi, ze cesti novinari selhali, protoze "vetsinou rezignovali na objektivitu a podlehli emocim". On Tydnu odpovida, ze: "cele zjistovani "objektivity" (uvozovky P.Z.) postrada smysl z jednoho prosteho duvodu: zadna objektivita neexistuje. Koncepce "objektivne" poznatelne skutecnosti je v socialnich vedach davno prekonana. Predstavovat si, ze je snad mozno psat "objektivni" clanky, ktere nebudou nikterak odrazet stanovisko autora, je naivnoucka iluze. Neco takoveho je nemozne." ..."Veta "novinari nejsou objektivni" tak neznamena nic jineho, nez "muj nazor je odlisny" nebo "ja priznavam vyznam jinym hodnotam".

U me veta "novinari nejsou objektivni" znamena to, ze na problematiku X existuji nazory A,B,C..Z, ale ja se od novinaru dovim jen nazor A. S mym vlastnim nazorem na problematiku X to nema nic spolecneho. Nebo ze z ruznych fakt mi novinari sdeli jen ta, ktera odpovidaji jejich vnimani skutecnosti.

Nevim, kam presne bych nazory P. Zidka zaradila. Samozrejme je to filosoficky relativismus, ktery rezignuje na poznatelnost skutecnosti, ale je to relativismus nedusledny, protoze autor dale tvrdi, ze skandalne selhal Syndikat novinaru, protoze nezorganizoval podporu stavkujicim novinarum z CT. Kdyz objektivni poznani skutecnosti neexistuje, proc by si nemohl Syndidat poznat skutecnost po svem? (Ted se nevyjadruji ke kvalitam Syndikatu, ale k logicke koherenci Zitkova clanku.) Pokud P.Z. rekne, ze nic takoveho jako objektivita neexistuje, mel by pravo na vlastni neobjektivni nazor priznat kazdemu.

K problemu verifikace pravdy bych jen chtela dodat, ze situace neni tak jednoznacna, jak uvadi P.Z. Na jedne strane stoji relativiste typu Derridy, kteri objektivni poznatelnost uplne odmitaji, na druhe strare vecne zjevene pravdy konzervativnich myslitelu a mezi tim je cela skala prechodu. Osobne si myslim, ze i kdyz je zcela objektivni poznani nemozne, clovek by se o nej mel alespon snazit (tim, ze bude treba reflektovat faktory, ktere jeho samotneho ovlivnuji), a ne predem rezignovat.

A protoze ma kazdy svoji pravdu, jsou nutne zakony, ktere by spolecnost nejak regulovaly. Myslim, ze myslenkove tradice evropske civilizace uci, ze clovek se ma ridit vlastnim rozumem, ale ze se musi podrizovat zakonum sve komunity. Prof. Halik se pri podpore redaktoru CT odvolaval na Jana Husa, ale myslim, ze nepremyslel o vsech aspektech jeho jednani. Jan Hus se ridil svym svedomim, a proto trval na sve pravde, ale sel ji obhajovat do Kostnice pred predstavene svoji cirkve. (Kdyby jednal jako vzboureni redaktori, proste by se zabarikadoval v Betlemske kapli a neodpovidal by se nikomu.) Podobne Sokrates. Jeho daimonion mu vnukl, ze je jeho komunita mimo, a tak ji to sdelil, ale podridil se jejim zakonum a vypil bolehlav.

Vzpoura je ve vetsine myslenkovych systemu uznavana tehdy, kdyz vrchnost prestane plnit spolecenskou smlouvu a nezachovava ani svoje vlastni zakony.

Take si muze clovek rict, ze si zakony stanovi sam a nebude se ohlizet na spolecnost; zastupci techto myslenkovych tradici jsou treba F. Nietzsche nebo V. I. Lenin. Kam dusledna realizace jejich myslenek vede, neni treba vysvetlovat.

PS Jestlize uvazujeme logicky, relativismus nemuze byt konsistentni (Zidek to predvedl dost dokonale, ale je to obecnejsi jev.), pokud neprejde k solipsismu. Zabyval se tim podrobne Wittgenstein. Nerada bych se dostala do nejakych filosofickych diskusi, protoze diskutovat s relativisty je jako bojovat s mlhou, takze tento text nemusite publikovat.

Celkem je zbytecne bavit se o poznatelnosti pravdy, kdyz ve sporu o objektivitu novinaru jde v podstate o to, ze na skutecnost existuji nazory A,B,C..Z; jedna parta sdeli ctenari pouze nazor A (ac o existenci jinych nazoru vi), druha nazor B a pak zacnou verejnosti vysvetlovat, ze takhle vypada boj o svobodu slova. Jenze kdyz novinar predem rezignuje na pouhy pokus objektivne informovat, tak asi nema ctenar pravo po nem objektivni informace pozadovat. Anebo snad ano?

Poznámka JČ: Možná objektivita skutečně neexistuje (zajímavé však je, že od západních novinářů tuto obranu neslýchám - že by ji přece jen lidé v  ČR jako pan Zídek užívali poněkud účelově?) - ale existuje kritický, analytický odstup od zpracovávaných témat. Ten Lidové noviny stejně většinou nemají, takže Zídkova obhajoba se míjí účinkem.