Britské listy

nevěřícně pozoruji, jak se všude kolem pomalu ale jistě roztáčí kola paranoidní hysterie nad blížícím se sčítáním lidu, dosud jsem si ovšem říkal, že to lze přisoudit tradiční neinformovanosti občana mediána a nevěnoval jsem tomu pozornost. Když ovšem i tak kvalitní médium, jakým BL dozajista jsou, začíná šířit paniku, nemůže mne to ponechat pasivním. Abych dlouze nezdržoval, vyjádřím se ke konkrétnímu článku Tomáše Peciny, kde mj. píše:

1. Demokratický stát slouží občanovi, nikoli naopak. Nikdo proto nesmí být zatěžován jinými povinnostmi, než které jsou nezbytné pro fungování státu. Informace o tom, jestli si doma ohřívám vodu elektřinou nebo plynem, je intimní záležitostí mezi mnou a mým bojlerem, a úředníci statistického úřadu nemají sebemenší právo chtít takovou věc vědět. A v dotazníku jsou ještě neomalenější otázky, např. zda vlastním mobilní telefon nebo jaké je moje náboženské přesvědčení!

Takže, otázky o nichž se TP domnívá, že je snad stát získává protože je z nich štěstím bez sebe, slouží k sociologickému, vzdělanostnímu a hlavně národohospodářskému studiu obyvatelstva, ke sledování dlouhodobých trendů, vyhodnocování veřejných politik atd. Jestli je pro TP jeho vařič intimní záležitost, to mu nikdo nebere, pro veřejné instituce to je ovšem signál o poměru využití elektrické energie a plynu, což může ovlivnit rozhodování o budování/útlumu energokapacit, zásob plynu, objemech přenosových soustav, zdanění, regulace. Konkrétně například vlastnictví mobilního telefonu či počítače je opět signálem o vybavenosti domácností, budujících celkový obraz země, popisující současnou a předznamenávající budoucí strukturu spotřeby, nároků na veřejné financování souvisejících státků a služeb atd. Náboženství se sleduje například právě pro určení stupně nutnosti financovat církve státem, volby struktury vyučovaných předmětů aj., není snad víra, za kterou by se musel člověk stydět.

2. Formulace a skladba otázek vytváří podezření, že informace jsou vyžadovány "under false pretenses", pod falešnou záminkou. K čemu proboha potřebuje statistik informaci o bydlišti matky v době mého narození nebo o přesném datu mého sňatku!? Vzniká dojem, že spíš než o statistiku jde o vytvoření další databáze osobních údajů, kde si finanční úřad, popř. policie podle rodného čísla (ano, i to statistický úřad požaduje!) bude moci dohledat údaje, které nejsou nikde jinde k dispozici. Že jde o data pro statistické účely, prostě nevěřím.

Informace o bydlišti rodičů slouží ke sledování demografických veličin, migrace obyvatelstva, datum sňatku ke sledování průměrné délku prvního/druhého atd. manželství. Statistika není mým hlavním oborem studia, nicméně doslova komická je představa, že statistický úřad je protkán natěšenými kriminálníky, kteří nedočkavě čekají, až se dozví, že TP má doma intimní boiler - a hnedle se zlí statistici Ing.Novák, CSc. a Dr.Ing.Dvořák vydají mu ho brutálně ukradnout.

Jistě, je zcela správné chtít co nejlepší zabezpečení dat před únikem, ale podezřívat sčítací komisaře, že jde o převlečené agenty kriminálních band je úměrné představování si v ulici stojící stařenku jako příslušnici všudypřítomné mafie, která jen čeká, až TP vyjde z domu, aby mu mohli ukradnout ten jeho boiler. Vytipovat si, kde bydlí boháč není zase takový problém, aby kvůli němu musel zloděj infiltrovat statistický úřad, koneckonců často nejcennější věci obyvatel se povalují volně na ulici - auta. Sčítací komisaři byli jistě vybíráni s patřičnou snahou, kontrolou trestních rejstříků atd.

Pokud tedy chceme, aby stát, a veřejné instituce obecně, co nejlépe zabezpečovaly fungování a financování veřejných statků a služeb, prognózovaly makroekonomické ukazatele, demografickou strukturu atd., je dobré mu informace prostřednictvím ne až tak častého sčítání lidu sdělit, přitom požadovat co nejlepší ochranu svěřených dat, to je bez diskuse. Jestli mne bude chtít někdo okrást, nebude to dělat tak složitě přes statistiky, a jestli má někdo vědět, že ohřívám vodu plynem, mám počítač, mobila a jsem svobodný ateista, ať si to užije, já ke svým věcem intimní vztah nemám.

Jinak chci ovšem ocenit práci Tomáše Peciny pro BL,

s pozdravem

Alexandr Růzha

Reakce Tomáše Peciny:

Vážený pane,
nemám celkem vzato nic proti statistickému zkoumání mé osoby; kdyby stát přišel s anonymními dotazníky, které se budou sbírat hromadně např. do zapečetěné urny, zřejmě bych mu část požadovaných údajů poskytl.

K Vašim námitkám bych chtěl konkrétně uvést:

1. Nejde jen o to, má-li stát o určité informace zájem, ale je-li tento zájem oprávněný a učinil-li stát dost pro to, aby získávaná data nemohla být zneužita. U některých položek (a náboženská víra mezi jednoznačně ně patří) jde o otázky, na něž, jak jsem hluboce přesvědčen, žádný demokratický stát světa nesmí svým občanům zákonem uložit povinnost odpovědět (v tom smyslu je zákon č. 158/1999 Sb. v rozporu s Listinou práv a svobod a tak budu formulovat v případě potřeby svou ústavní stížnost). Jiné otázky přípustné jsou, ale podmínkou je, že stát dostatečné zabezpečí data proti zneužití; to se však v tomto případě nestalo.

2. Režimy (a jejich statistikové) odcházejí, ale databáze osobních dat zůstávají. Střízlivým odhadem je pravděpodobnost, že za pět let bude v České republice vládnout - ať pravicový nebo levicový - represivní režim, asi 20-30 %. Může se tedy stát, že na základě osobních dat, která v roce 2001 poskytnu v dobré víře demokratické statistické instituci, mě v roce 2006 přijde zatknout nedemokratické politická policie totalitního státu.

3. Jak jsem napsal už ve včerejší poznámce (a jak to minimálně neoficiálně připouštějí i zaměstnanci ČSÚ), laičtí sčítací komisaři nedávají dostatečnou záruku nevyzrazení dat na úrovni místní komunity ani ochranu dat před zneužitím pro kriminální účely. Moje sousedky nemají ani nejmenší právo vědět, kolikrát jsem rozvedený, kolik mám dětí ani kolik vlastním osobních aut - a jak opakuji, nekvalitní procedura připravená pro sčítání statistickým úřadem přiměřenou bezpečnost těchto údajů nezaručuje.

Musím proto s politováním konstatovat, že žádné Vaše argumenty mě v rozhodnutí nezúčastnit se sčítání nezviklaly.

S pozdravem,

T.P.