NATO se připravuje sklidit svou balkánskou bouři

Velká balkánská křížová výprava Tonyho Blaira doznala podivnou proměnu, napsal 21. března v deníku Times komentátor Simon Jenkins. Oportunistická angloalbánská aliance z roku 1999 se nyní rychle rozkládá a zřejmě ji nahradí bizarní novinka - anglo-srbská aliance. Shrnujeme.

Kdybych byl balkánský politik, moc bych na to nespoléhal. Nevkládejte víru v knížata organizace NATO. Jejich rozmar je jako plevy ve větru.

Shefket Musliu je bojovník za osvobození albánského obyvatelstva Preševa, Medvejdi a Bujanovace. NATO v minulosti označilo jeho teritorium za nárazníkovou zónu, do níž neměli přístup Srbové. Proč však nyní, ptá se Musliu, najednou dovolilo NATO srbské armádě navrátit se do Preševa pod triumfálním velením generála Nebojsi Pavkoviče, nechvalně známého etnického očišťovatele Prištiny?

Bylo by pošetilé hledat v současnosti v politice NATO na Balkáně nějakou důslednost. Tony Blair a Bill Clinton se alespoň mohou vymlouvat, že se musejí věnovat také jiným věcem. Generální tajemník NATO lord Robertson se může vymlouvat méně. On rozhoduje. Během války v roce 1999 byl nejfanatičtějším stoupencem Hasima Thaci, podpořil ho při vyhnání Srbů z Kosova a dovolil mu, aby převzal iniciativu od umírněnějších albánských předáků v Prištině.

Od té doby poskytují mocnosti NATO peníze, což znamená zbraně, do stále hlubších a stále zkorumpovanějších kapes Kosovské osvobozenecké armády. NATO jí umožnilo rozšířit její boj o vytvoření Velké Albánie do sousedního Srbska a do Makedonie. Účelem tohoto chybného úsilí NATO bylo podle soukromých informací zabránit možnosti srbské odplaty.

NATO nyní bude muset sklidit bouři, kterou zasilo. V pondělí označil lord Robertson Národní osvobozeneckou armádu, která vyvolává v Makedonii proalbánskou občanskou válku, jako skupinku "lokalizovaných extrémistů". NATO podnikne nutné vojenské akce, aby je potlačilo. Makedonské vládě bude dokonce k dispozici mimo OSN a mimo NATO jednotka britských vojáků.

Lord Robertson to zřejmě myslí vážně. Každý student blairovského způsobu vyjadřování dobře ví, že výrazy nejvíce plné pohrdání jsou "lokalizovaní" a "extremisté". Včerejší albánští bojovníci za svobodu jsou dnešními "lokalizovanými podvratníky". Včerejší hráz proti hitlerovské agresi je dnes už jen ke vzteku. Loni byla podpora NATO pro Velkou Albánii "klíčová pro stabilitu Balkánu na prahu Evropy". Letos už není klíčová, ano, je pravděpodobně katastrofou.

Když byl lord Robertson britským ministrem obrany, rozhodl se bombardovat Srbsko, aby zastavil etnické očišťování, aby vytvořil multietnickou demokracii v Kosovu a aby obnovil v regionu stabilitu.Nezastavil etnické očišťování. Nenastolil multietnickou demokracii. Nyní selhal i jeho třetí cíl. Regionu hrozí bezprecedentní nestabilita a je možné, že se její obětí stane nejen Makedonie, ale i Řecko a Bulharsko.

V Černé Hoře není Srbsko, oslabené organizací NATO, dosud schopné čelit místnímu separatismu. Krvavá lázeň zde by byla opravdu strašná. Zasáhne nyní NATO, které tolik podporovalo černohorský separatismus od Bělehradu, aby mu zamezilo? V západní Bosně se Chorvati separují od Sarajeva a přičleňují se k Velkému Chorvatsku. V důsledku toho zůstane Bosna převážně muslimským státečkem, za okupace tisíců zaměstnanců OSN. Bude lord Robertson taky považoval tyto Chorvaty za "lokalizované extremisty"? Pohrozí Záhřebu bombardováním, jestliže bude Záhřeb dále podporovat územní expanzi? Nejvážnější ze všeho je hrozící občanská válka v Makedonii, kterou lze těžko nepovažovat za přímý důsledek podpory NATO albánskému nacionalismu v Kosovu. Navzdory ztrátě podpory v nedávných volbách se Kosovská osvobozenecká armáda stala arogantním regionálním násilníkem, přežraným ze západní pomoci a z peněz získaných pašováním drog a žadatelů o azyl. Třetina obyvatelstva Makedonie se považuje za osoby albánského původu. Jestliže šlo organizaci NATO skutečně o regionální stabilitu, podpora pro tyto Albánce proti jejich slovanským sousedům byla vždycky stupidní.

Samozřejmě Makedonie není jako Kosovo. Lord Robertson bude protestovat, že v Kosovu se NATO snažilo prosadit práva utlačované albánské většiny, která byla hrůzně porušována ústřední jugoslávskou vládou. V Makedonii není albánská většina pronásledována, alespoň ne podle lorda Robertsona. Takže bylo správné bombardovat v roce 1999 Bělehrad, ale není správné bombardovat v roce 2001 makedonské hlavní město Skopje. Kosovo má hodné Albánce, Makedonie zlé. To je ta radost při zasahování do konfliktů jiných lidí. Právo a bezpráví lze interpretovat jako černou a bílou. Jedna strana dostane milion dolarů, druhá strana tříštivé bomby.

Nato si hraje s ohněm. Tito Albánci vědí ze zkušeností, jak získat přátele na Západě. Terorizují vládnoucí moc a vyprovokují ji ke kruté odvetě a ke zvěrstvům. Zintenzivní tempo těchto zvěrstev, až si ho povšimnou západní sdělovací prostředky, které jsou katalyzátorem pro panikařící politiky, že "se něco musí udělat". Pak si sednou a čekají na pomoc a na bomby. Už nyní líčí albánská propaganda v makedonském Tetovu místní Albánce jako oběti fašistického slovanského režimu. Albánské třídy mají padesát dětí, kdežto makedonské jen třicet. Dejte nám zbraně. Musíme je zabít.

To je příliš primitivní i pro lorda Robertsona. Musel uznat realitu srbské moci. Dovolil jugoslávské armádě vstup do pohraničních oblastí kolem Kosova a Makedonie. Bude muset jugoslávským jednotkám nakonec dovolit udělat to, co se nepodařilo jemu: bránit srbské enklávy a historické památky v Kosovu. Dosud Robertson plně podporoval UCK, teď zastává názor, že v Makedonii musí podporovat tamější vládu proti pomahačům UCK.

A tak se toto šílené dobrodružství blíží k závěru. Intervence NATO rozdělí nakonec celou Jugoslávii podle etnických měřítek. Zbude několik nejistých státečků, jimž bude vládnout mafie, anebo OSN, anebo obojí. Ukáže se že NATO, nejmocnější světová vojenská aliance, postupně podporovala všechny strany v sérii místních nevýznamných občanských válek, které se zdají být na Balkáně nekonečné. Slobodan Miloševič tento region nedestabilizoval To udělalo NATO.

Namísto aby nechali místní občanské války jejich průběhu, NATO a jeho stoupenci na britské levici stále ještě posílají na toto bojiště zbraně i peníze. Někdy si myslím, že lord Robertson nepřestane, dokud nebude Balkán hořet od Jaderského moře až po Istambul. Jedinou nadějí je, že prezident Bush je rozumnější. Jeho ministr zahraničních věcí Colin Powell řekl minulý týden: "Šli jsme tam spolu a spolu i odejdeme."

Zítra, prosím.