LSD příčinou honů na čarodějnice?
Britský komerční televizní okruh Channel 4 vysílal ve čtvrtek 10. května epizodu ze seriálu „Secrets of the Dead“ (Tajemství mrtvých) nazvanou „Bewitched“ (Uhranutí). Profesorka Linnda Capporaelová, historička a behaviorální psycholožka z Massachusetts, dokázala, že příčinou středověkých a raně novověkých honů na čarodějnice byla otrava alkaloidy pocházejícími z jistého druhu houby - paličkovice nachové (námelu). Když se tyto alkaloidy dostaly do krevního oběhu lidí, způsobily u nich halucinogenní reakce, které vyvolává také droga LSD, vyráběná ve 20. století z výtažku této houby. Lidé ve středověku takto „posedlí ďáblem“ často označili nevinné lidi za čaroděje/čarodějnice, což dalo podnět k tisícům soudních procesů s čarodějnicemi v Evropě i v Nové Anglii v rozmezí let 1500 a 1800, během nichž byly odsouzeny k smrti desetitisíce lidí.
V létě roku 1692 bylo v městečku Salem v Massachusetts Bay odsouzeno za čarodějnictví více než 150 mužů a žen, z toho 19 jich bylo odsouzeno k trestu smrti oběšením, nejméně čtyři další zemřeli ve vězení a jeden muž byl rozdrcen balvany, jelikož se odmítal přiznat k čarodějnictví. Důvodem všeobecné hysterie, která vypukla v červnu 1692 a pokračovala do konce září, byla smrt osmi mladých dívek, které zemřely na následky podivné nemoci. Místní obyvatelé tuto nemoc přisuzovali nadpřirozeným jevům, které na dívky prý přivolaly čarodějnice. Případ honů na čarodějnice v Salemu je jedním z tisíců, které se přehnaly Evropou a Novou Anglií zhruba od začátku 16. do konce 18. století a které stály desetitisíce lidských životů. Profesorka Linnda Capporaelová, která se podrobně zabývá salemskými procesy s čarodějnicemi, odhalila spojení mezi čarodějnictvím a novodobou drogou LSD.
Když Profesorka Capporaelová pročítala salemské soudní spisy obsahující výpovědi svědků, pozastavila se nad záznamy týkajícími se symptomů nemoci „uhranutých“ dívek. Svědkové popisovali, že dívky prožívaly halucinogenní stavy doprovázené silnými záchvaty křečí, při kterých se jejich těla svíjela do pitoreskních poloh. Samy nemocné popisovaly vidiny, ve kterých se lidé měnili ve zvířata, kolem se plazili hadi, se stěn stékaly potoky krve a dívky měly pocit, jako by jim pod kůží lezl hmyz; často se jim také zdálo, jako by jim někdo do kůže zabodával tisíce jehel. Profesorka Capporaelová si při čtení těchto záznamů uvědomila, že jí kdysi několik přátel vyprávělo, jak se cítili po požití LSD - někteří prožívali „nebe na zemi“, jiní ale naopak „živoucí peklo“. Jejich popis se téměř přesně shodoval se záznamy o příznacích nemoci salemských dívek. Profesorka Capporaelová se tedy rozhodla zjistit, zda by LSD mohlo být příčinou tzv. „uhranutí“ salemských dívek. Jak se látka podobná LSD dostala k lidem z konce 17. století?
Paličkovice nachová, houba z čeledi Claviceps purpurea, parazituje na žitu a nahrazuje vlákna v jeho zrnu svými vlastními vlákny, čímž může kontaminovat celá pole (v dnešní době jsou obranou proti této plísni pesticidy - pozn. IB). Profesorka Capporaelová napsala dopis švýcarskému farmakologovi Albertu Hofmannovi a požádala jej o pomoc. Hofmann roku 1938 izoloval z námele derivát kyseliny lysergové, dnešní LSD, který byl původně určen pro laboratorní použití. V roce 1943 si při pokusech postříkal ruce tímto derivátem a přibližně do dvou hodin začal zažívat halucinogenní stavy ne nepodobné těm, které prožívaly salemské dívky. Tato houba totiž obsahuje alkaloid ergotamin, což je velmi složitý nervový toxin, který, pokud se dostane do krevního oběhu, způsobuje snížení přísunu krve do mozku. Tím, že se mozku nedostává kyslík, dochází k tomu, že lidé mají halucinace, zažívají bodavé pocity, pálí je kůže a nastávají u nich křeče. Otrava organismu ergotaminem vede k smrti.
Objevy Alberta Hofmanna poskytovaly tedy jisté důkazy o tom, že by uhranuté dívky mohly být oběťmi otravy ergotaminem. Ale jak se tento alkaloid mohl dostat do potravinového řetězce lidí a způsobit takovou katastrofu?
Paličkovice nachová potřebuje ke svému rozšíření vhodné klimatické podmínky - velice vlhkou půdu a teplé, vlhké počasí. Profesorka Capporaelová zjistila, že farmáři v Salemu zakládali svá žitná pole v mokřinách. Roku 1691 bylo navíc velmi teplé a vlhké jaro a léto s množstvím srážek. Tedy podmínky pro paličkovici nachovou jako stvořené. V kronikách města Salemu z let 1691-2 jsou záznamy o spontánních potratech, halucinacích a křečových záchvatech obyvatel západní části Salemu. Profesorka Mary Matossianová, která se zabývá hony na čarodějnice v anglických hrabstvích Essex a East Anglia na konci 16. století, zjistila, že tato hrabství byla v 16. a 17. století také hlavními oblastmi pěstování žita. Klimatické podmínky v Evropě v té době byly navíc pro paličkovici nachovou velice příznivé.
Mezi lety 1500 a 1800 bylo převážně v Evropě odsouzeno k smrti více než 40 000 lidí podezřelých z čarodějnictví. Otrava ergotaminem, také nazývaná „tancem sv. Víta“ nebo „ohněm sv. Antonína“ postihla v největší míře nejchudší vrstvy lidí. Vzhledem k tomu, že byly v té době lékařské znalosti téměř nulové a že strava nejchudších vrstev obyvatel neobsahovala téměř žádné vitamíny (skládala se převážně z žitného chleba, žitné kaše, žitných omelet apod.), byli chudí vysoce náchylní k jakýmkoli nemocem. Všeobecně panující pověrčivost způsobila i to, že jakákoli nemoc i jen vzdáleně připomínající otravu ergotaminem byla připisována čarodějnictví. Otrava ergotaminem byla tedy po dobu několika staletí vykládána jako uhranutí čarodějnicí.
Roku 1952 bylo v dánské vesnici Grauballe, asi třicet kilometrů západně od Moesgaardu, objeveno v rašelině uchované tělo muže, který zemřel násilnou smrtí. Utržil několik ran do hlavy tupým předmětem a jeho krk byl podřezán. Uhlíková metoda určila přibližný rok smrti muže - 55 let před naším letopočtem (byl to další nález v řadě objevů tzv. „peat bog people“ - „lidí z rašelinišť“ v průběhu 20. století v severním Německu, jižním Dánsku, v Nizozemí a na Floridě, kteří v převážné většině zemřeli násilnou smrtí zhruba před dvěma tisíci let; někteří vědci spekulují, že tito lidé byli oběťmi rituálních vražd - pozn. IB). Při rozboru obsahu žaludku bylo zjištěno, že posledním jídlem muže byla kaše z obilovin obsahující velké množství paličkovice nachové. Jelikož nebyly nalezeny žádné zbytky ovoce nebo zeleniny, experti došli k závěru, že muž zemřel v zimě. Channel 4 požádal muzeum v Moesgaardu o svolení provést analýzu vzorku střevní stěny muže z Grauballe, aby zjistil, zda střevní stěna obsahovala ergotamin. Chromatografický test skutečně prokázal, že alkaloidy paličkovice nachové se dostaly do krevního oběhu muže a s největší pravděpodobností způsobily již známé symptomy otravy ergotaminem. Muž, který byl takto „posedlý ďáblem“, se tedy mohl stát obětí lidí svého kmene, kteří se takto snažili „vymýtit zlé duchy“.
Profesorka Capporaelová však potřebovala pro svou hypotézu lékařské důkazy z nedávné minulosti. A tyto důkazy se skutečně našly. Roku 1951 v provensálském městečku Pont St Esprit místní pekař použil k pečení chleba pytel kontaminované žitné mouky. V následujících týdnech bylo více než 200 postižených lidí převezeno do nemocnic a psychiatrických léčeben. Tito lidé byli oběťmi silných křečových záchvatů, hrozných halucinací (lidé měnící se v opice a tygry, hadi plazící se kolem nemocných, krev kapající se zdí, všespalující oheň) a nespavosti. Více než pět lidí zemřelo. Místní městští představitelé poslali vzorky chleba na chemickou analýzu do Marseille. Tyto chemické testy potvrdily otravu ergotaminem. Přesto někteří lidé z Pont St Esprit podlehli pověrám a dokonce povolali biskupa z Nîmes, aby vymýtil z dotyčné pekárny zlé duchy!
Kombinace klimatických podmínek, téměř nulových lékařských znalostí, chudoby a lidských pověr tedy ve středověku a v raném novověku stála životy desetitisíců nevinných lidí. Příčinou honů na čarodějnice byl přitom s největší pravděpodobností ergotamin - alkaloid, který v nadměrném množství způsobuje otravu organismu.
