Britské listy


pátek 24. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Budeme nejefektivnější nátlakovou skupinou v ČR:
  • Založím nadaci na pomoc českým studentům, kteří chtějí studovat v zahraničí - hlaste se! (Zdeněk Jeřábek) Znovu zaváděné britské rasistické kontroly v Ruzyni:
  • BBC: "Česká vláda zaútočila na Británii, že znovu zavádí v Ruzyni imigrační kontroly" Makedonie:
  • Proč nám pořád lžou? (The Times)
  • Dlouhodobý britský pozorovatel Balkánu: Je dobře, že NATO vyslalo vojska do Makedonie Proč lhal ministr Kužvart:
  • Ramsarská komise nedala za pravdu ministrovi, jak tvrdil tento týden na tiskové konferenci (Mojmír Vlašín) Česká společnost:
  • O zevšeobecňování: Rasismus nebo skutečné nebezpečí? (Ondřej Hausenblas)
  • Rasisticky zevšeobecňujeme, jen když se nám to hodí (Aleš Rozsíval) O softwarovém pirátství:
  • Máte pravdu, krást se nemá, ale... (Jindra Vavruška)
  • Hacking: Převezmeme zlodějské hodnoty americké kultury? (Jiří Šoler) České televize:
  • Zaveďme v českých televizích pokuty za pindání (Daniel Tomek) Oznámení:
  • Železného Zlatá husa v Dlouhé ulici soudně obstavena (CME)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Makedonie: Proč nám pořád lžou?

    Tento komentář Simona Jenkinse vyšel 22. srpna v deníku Times. Shrnujeme.

    Proč nám pořád lžou? Tento týden se vydá asi 1000 vojáků na nejnovější křižáckou výpravu Tonyho Blaira, jejímž cílem je zajistit na Balkáně bezpečí pro lidstvo. Jedou do Makedonie na nejšílenější výpravu, na jakou kdy britské vojáky vyslali politikové. Mají sesbírat asi 3000 zbraní, které jim prý odevzdá malá organizace albánských partyzánů. Nebudou smět užívat síly a musejí se "do třiceti dnů" vrátit domů.

    Je to další balkánská lež. Říct jakékoliv armádě, ať je jakkoliv špatně organizována, aby do měsíce odevzdala zbraně, nebo jinak si je může nechat, nedává smysl. Britská vojska mají rozsáhlé zkušenosti s odzbrojováním. Odzbrojují válečné magnáty v Kosovu už 18 měsíců a v Severním Irsku už 18 let. Selhávají, protože druhá strana dobře ví, že Británie nemá žaludek na to, aby bojovala. Určit organizaci NATO v Makedonii třicet dnů je, jako když Tony Blair říká každého půl roku IRA, že musí odzbrojit, a jestli neodzbrojí, dostane na to zase další lhůtu dalšího půl roku.

    Mise NATO v Makedonii je bizarní. Třetina z 3500 vojáků má být britská. Němci a Američani se moc neangažují. Je to britská akce. Jednotky mají být jen lehce ozbrojeny, neboť jen navštíví 15 sběrných bodů a budou od nich odvážet odevzdané zbraně. NATO nebude sbírat žádné zbraně, které nebudou odevzdány dobrovolně.

    To není zásah armády, ale sbírka pro dobročinnou organizaci. Kdyby znesvářené strany skutečně chtěly odzbrojit, odzbrojily by samy. Je zřejmé, že při této misi o odevzdávání zbraní nejde. Britská vojska se vydávají na další balkánské území a budou tam donekonečna jako symbol angažovanosti Západu a přiznání viny organizace NATO. Občanská válka v Makedonii je totiž přímým důsledkem albánského expanzionismu, který je podporován zevnitř Kosova, kterému vládne NATO.

    Organizace NATO, a zejména její generální tajemník Lord Robertson, nese těžkou odpovědnost za tento nový konflikt. V roce 1998 vyzbrojila, financovala a do nebes vychválila britská a americká rozvědka separatistickou (a vražednou) Kosovskou osvobozeneckou armádu jako spojence proti Miloševičovi. KLA nyní vládne Kosovu, i když jen jako loutka NATO. Jejími bratry jsou členové Národní osvobozenecké armády (NLA) v Makedonii, vyzbrojení a financovaní z Kosova, a ti hrají v Makedonii stejnou roli, jakou hrála KLA v Kosovu

    O bývalé jugoslávské republice Makedonie se hovoří už dlouho jako o údajném úspěchu západní diplomacie. Tolik se toho nepovedlo. Protože Západ včas nezasáhl do konfliktu mezi Chorvatskem a Srbskem, musel intervenovat v Bosně. Protože se Západu nepodařilo zabránit rozčlenění Bosny, bylo nutno prý intervenovat v Kosovu. Každá další dávka léku měla zastavit šíření jedu. Ale každá povzbudila separatisty k tomu, aby páchali masakry, čímž získali publicitu a sympatie NATO. Loutkové režimy v Sarajevu a v Prištině závisejí plně na podpoře NATO, Evropské unie a OSN. Podpora musí pokračovat, vysvětluje se nám, jinak bude na řadě Černá Hora a Makedonie.

    Už na řadě jsou. Vláda ve Skopje dostává občanskou i vojenskou pomoc ze Západu. Proč se tedy vydává 1000 britských vojáků do klasické albánské pasti? Odpověď je jasná. Kdybych byl albánským separatistou, který se obává, že po něm začnou střílet makedonské stihačky, odevzdal bych svou zbraň, pokud bych ji vůbec odevzdal, jen pod podmínkou, že NATO zaručí mou bezpečnost. NATO padlo do této pasti v Kosovu. Teď požadují Albánci od Skopje neustálé ústupky a od NATO dotace, jinak neodzbrojí. Jsou přesně jako Irská republikánská armáda. Lord Robertson způsobil, že NATO po celém Balkáně zbožňují všichni separatisté a všichni, kdo chtějí region destabilizovat. Proto je NATO nenáviděno v Bělehradě i ve Skopje.

    Tyto nedomyšlené, krátkodobé intervence jen proměňují místní přestřelky ve velké války. Zahraniční mocnosti nemohou předstírat, že jsou v domácí občanské válce nestranné. Ať učiní cokoliv, jsou na jedné nebo na druhé straně.

    Záhada je, že se nikdo nikdy z ničeho nepoučil. Lord Robertson byl britským ministrem obrany, který přijal příslib IRA, že Irská republikánská armáda "odevzdá zbraně". Na oplátku za tento příslib Robertson propustil bez jakýchkoliv podmínek z irských vězení skoro všechny vězně z IRA, při jejichž zatýkání přišla celá řada britských vojáků o život. Kolega pana lorda, Robin Cook poslal jako ministr zahraničí britské vojáky do Sierra Leone a  sliboval, že zůstanou jen "pár dní" a jen "osvobodí tamější britské občany". Během několika týdnů museli být zachráněni z mise hluboko ve vnitrozemí.

    Tentýž Cook tvrdil, že jdou britská vojska do Kosova, "aby zabránila etnickému očišťování" - skončila jako trvalé stráže pro vládce z KLA. O deset let předtím řekl Cookův předchůdce v parlamentu Douglas Hurd, že britská přítomnost v Bosně je omezena jen na "eskortování humanitárních konvojů". Britští vojáci budou v Bosně jen rok, řekl tehdy Hurd. Déle ne. Jsou tam dodnes.

    Britští ministři lžou ohledně podstaty a trvání těchto misí, protože předpokládají, že by veřejné mínění nepřijalo pravdu. Britská armáda, která by mohla protestovat, politická rozhodnutí přijímá, protože bojuje v britské vládě o finance. Přijala roli mezinárodního četníka, protože má alespoň něco na práci a může zdůvodnit svou existenci.

    Makedonie by měla mít právo vyřídit si sama své vnitřní záležitosti. Pokud ale NATO má pocit, že musí zasahovat, vzhledem k tomu, že částečně tento konflikt zavinilo, makedonská vláda má právo očekávat, že se NATO postaví na její stranu. NATO by mělo okupovat povstalecká území, odzbrojit vojska a udržovat mír. NATO by se mělo postavit na stranu zvolené vlády a neoslavovat NLA. Jenže NATO odmítlo postavit se plně na stranu makedonské vlády. Bojuje válku o pověst lorda Robertsona.

    Využívat britských vojáků jako žoldáků NATO je nemorální. Nebrání britské území, britské občany ani britské zájmy. Nemohou ani argumentovat, že ochraňují Evropu anebo podporují světový mír. Tím, že podpořilo NATO skupinku separatistů na Balkáně udělalo přesný opak. Každý darebák, kterému se nelíbí jeho místní vláda, může začít dělat chaos a lord Robertson přiběhne, kamery v pohotovostním postavení. Takhle nebude mír nikde. Co se týče humanitární pomoci, už zemřelo asi 300 Makedonců a 100 000 jich bylo "etnicky vyčištěno". V Makedonii vládl relativní mír, dokud NATO nezačalo zasahovat.


    Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|