Dlouhodobý britský pozorovatel Balkánu:
Je dobře, že NATO vyslalo vojska do Makedonie
Sir Paddy Ashdown je bývalý voják a bývalý šéf britské Liberálně demokratické strany. Mnohokrát navštívil v devadesátých letech Balkán a velmi pozorně sleduje situaci na Balkáně. Tato jeho slova se včera vysílala v BBC Radio 4 v pořadu PM:
Paddy Ashdown: Neočekávejme, že se vojskům NATO zázračným způsobem podaří vyčistit Balkán od zbraní. Ale jsou to způsoby, jimiž lze vytvořit na obou stranách důvěru, aby mohl vzniknout politický proces. Předpokládejme, že je v Makedonii 10 000 zbraní. Předpokládejme, že se vojákům NATO podaří sebrat všechny, což se jim nepodaří, protože lidi je schovávají ve stodolách pod senem. V Albánii má každý občan v průměru dva samopaly, a to je hned za hranicemi, co by kamenem dohodil. Proč? Protože když tam padl Beriša a pyramidové skandály, otevřeli státní armádní skladiště a rozdali všem lidem zbraně.
Moderátor: Dá se vůbec předpokládat, že by tato mise mohla být úspěšná? Tím má na mysli, podaří se NATO vyhnout se páté balkánské válce?
Paddy Ashdown: Odpověď na tuto otázku neznám. Řekl bych, že v této situaci je ta šance fifty-fifty, anebo možná trochu lepší. Jenže zjistíte, že kdybychom neučinili tyto kroky, kdyby Chris Patten a Javier Solana nezačali jednat, se značnou odvahou a pozoruhodnými schopnostmi, už bychom teď byli ve válce. Takže jsme si vytvořili příležitost, politický prostor, v němž se dá pracovat. A alespoň bychom měli blahopřát těm, kteří na to pomysleli včas, takže alespoň vznikla šance, i když to nutně nemusí fungovat a možná to válce nezabrání, a nestalo se to, jako zatím pokaždé předtím, že se vždycky jednalo příliš pozdě a pak to bylo daleko horší.
Moderátor: Tady v Londýně v tisku je mnoho hlasů, které se dotazují: Jaké jsou v Makedonii britské zájmy? Jaké má Británie v Makedonii strategické zájmy? Je to prostě altruistická intervence?
Paddy Ashdown: Ne, není. Jde o tohle, a to jsme zjistili už v prvních letech minulého století, když vznikla největší válka v historii a pak následovala druhá, že Balkán je nestabilní oblast. Jestliže je na Balkáně válka, je to na hranicích Evropy a ta válka může zasáhnout celou Evropu. Ale co je daleko důležitější, pokud bylo v našem zájmu šířit evropský vliv za humny Evropy v Bosně a v Kosovu, a to bylo, je úplně stejně v našem zájmu to učinit v Makedonii. Tam by totiž mohl vzniknout daleko větší konflikt. Kosovo a Bosna, to byla jen bývalá Jugoslávie. Pokud vznikne válka v Makedonii, bude témeř nemožné zabránit, aby se rozšířila do Řecka, do Rumunska, do Bulharska, do Albánie a nakonec i do Turecka. A to by znamenalo, že by dvě členské země NATO bojovaly na opačných stranách v regionální válce. Je dobře, že Británie jde v této věci příkladem. Nepochybuju, že je to riskantní, že to bude něco stát, ale vzhledem k tomu, že hrozí vznik regionální války s dvěma členy NATO na opačných stranách, je to velmi důležité. Musíme doufat, že bude ta operace úspěšná, i když vím, že je situace obtížná. Důsledky nečinnosti by byly v této situaci daleko horší. Už bychom byli uprostřed třetího dějství balkánské tragédie.