Evropa se obává moderní křížové výpravy

Francie, Rusko, a Německo slibují podporu jen za určitých podmínek

Německý prezident Johannes Rau v neděli vyloučil možnost, že by Německo poskytlo svá vojska pro útoky v Afghánistánu nebo jinde v regionu, napsal včera deník Guardian.

"Mým dojmem je, že není zapotřebí vojsk. Spíše je zapotřebí logistické podpory," konstatoval Rau v německém rozhlase.

Uvedl, že osoby, odpovědné za útok, by měli být postaveni před soud. "Toto je útok na celou civilizaci. Proto musíme reagovat občanskými prostředky."

Německý ministr zahraničních věcí Joschka Fischer uvedl v neděli: "Nesmíme reagovat příliš málo, ale nesmíme svou reakci ani přehnat."

Minulou středu se NATO poprvé během své dvaapadesátileté historie odvolalo na klauzuli ve své smlouvě o vzájemné pomoci, což by mělo vést ke kolektivní reakci.

Spojené státy se snaží vybudovat co největší mezinárodní koalici pro boj proti terorismu, avšak vedoucí evropští představitelé, kteří jsou připraveni na útok proti Afghánistánu, se obávají, že jestřábi ve Washingtonu budou chtít pak zaútočit i na Irák a na země na Blízkém východě a už tak problematický region destabilizují.

Francouzský ministr obrany Alain Richard uvedl: "Ozbrojená akce je jediným možným způsobem, jak reagovat. Je ale nutné to udělat tak, aby to nevyvolalo nestabilitu."

Velké obavy budí Pákistán, který má jaderné zbraně a na jehož území existuje velké islámské fundamentalistické hnutí. Jakákoliv spolupráce Pákistánu se Spojenými státy na vojenském zákroku proti muslimské zemi by byla riskantní.

Jeden francouzský činitel konstatoval: "Spojené státy nám zatím nic nesdělily, o nic nás nepožádaly a postoj vlády bude rozhodnut, až nadejde příslušná doba. Základní otázkou je, jak projevit solidaritu, kterou jsme už vyjádřili, takovým způsobem, aby to plně respektovalo legitimní znepokojení Francie.

Richard uvedl, že je Paříž připravena "poskytnout určitou vojenskou moc," avšak Francie, kde žije velká muslimská komunita a je to země, která tradičně nedůvěřuje americkým ambicím, je znepokojena, že se americké odveta promění v to, co někteří francouzští poslanci charakterizují jako "moderní křižáckou výpravu proti arabskému světu".

Nedále zašel šéf francouzského nadstranického parlamentního výboru pro obranu Paul Quiles, který v neděli varoval proti jakékoliv reakci, která by "byla svou silou neúměrná anebo svou podstatou nedostatečná".

Ruské páteční prohlášení, že se staví proti tomu, aby její bývalá republika Tadžikistán, byla využita Američany jako základna pro útok proti Afghánistánu, bylo posíleno v neděli samotným Tadžikistánem, když oznámilo tadžické ministerstvo zahraničních věcí, že Spojeným státům nebude dovoleno odtamtud zaútočit na Talibán ani na Osamu bin Ladena, a dalo víceméně najevo, že Moskva něco takového vetovala. Toto prohlášení následovalo po předchozím prohlášení tadžického premiéra Akila Akilova, který uvedl, že se zeptá Ruska, zda by dovolilo Spojeným státům provádět z Tadžikistánu útoky proti Afghánistánu.

Vysvětlení přišlo poté, co Moskva snížila svou předchozí obrovskou podporu pro Spojené státy a uvedla, že poskytne pomoc v oblasti zpravodajských, diplomatických a politických služeb.

Japonský premiér Junichiro Koizumi přislíbil pro Spojené státy "všemožnou podporu", ale přiznal, že Tokio má znovu svázané ruce, neboť japonská ústava odmítá válku jako nástroj na řešení světových konfliktů.