Příběh o tom, jak není žádoucí pomáhat lidem až příliš rychle od bolestí
Paciente, zatni zuby a čekej
Jindřich Ginter
Na ortopedické operace (například kyčelní a kolení náhrady) u nás čekají pacienti obvykle přes rok. Mezitím trpí velkými bolestmi, jsou na dlouho vyřazeni z normáního života, berou drahé prášky, které se negativně podepisují na zdraví. I přes nepříznivou ekonomickou situaci existuje ortopedické oddělení, kde se čeká maximálně půl roku. (Samozřejmě není jediné.)
Po operacích zde dochází k minimálnímu počtu vážných komplikací. Nejedná se o oddělení ve fakultní či krajské, ale okresní nemocnici. Přesto je jeho působnost širší. Zprávy o nemocnici, kde na ortopedii rychle pomohou člověku od bolestí, se šíří za hranice okresu - mezi občany a obvodními lékaři.
Na oddělení je plno, doktoři "jedou" na plné obrátky a přijíždějí sem pacienti ze vzdálenějších míst, někteří dokonce až z Prahy.
Zájmy pacienta ale tvrdě narazily na zájmy ekonomické, špatné vztahy v zákulisí nemocnice a na plány ministerstva zdravotnictví výrazně omezit počet lůžek. V nich se objevují nesrovnalosti.
Namísto toho, aby v nemocnici panovala radost z toho, že je dobře postaráno o stovky lidí, došlo ke střetům hýbajícím celým okresem. Jedná se o případ ortopedického oddělení v okresní nemocnici Havlíčkův Brod. I když se zdá , že jde o lokální problémem, k obdobným třenicím dochází v mnoha nemocnicích.
Když se chce, tak to jde
Drahuše Krůtová (68) z Úpice (okres Trutnov) onemocněla před dvěma lety artrózou. Bolesti v kloubu sílily. Obvodní lékař ji poslal na ortopedii do krajské nemocnice (kvůli pacientce raději nejmenované). Předala zde do evidence výsledky vyšetření. Sestra jí sdělila, že se pan doktor ozve. A pacientka čekala. Půl roku marně nahlížela do schránky, kdy jí přijde dopis s termínem operace. Bolest se stupňovala. Občas pacientka zatelefonovala, chtěla se dozvědět, kdy bude na řadě. "Sestra mně oznámila, že je máo personálu, nebo že je plno, nebo že pan doktor právě pracuje ve své soukromé ambulanci. Nakonec mi řekla, že se v nemocnici papíry ztratily a nejsem na pořadníku," vypráví Drahuše Krůtová.
Obvodní doktor si vzpomněl na ortopedii v Havlíčkově Brodě. "Přijela jsem bez výsledků vyšetření a s obavami. Primář mně řekl, že jsem měla být dávno operovaná , sdělil mi termín operace. Za půl roku jsem dostala nový kloub. Nic mně nebolí, mám to za sebou," konstatuje s úlevou. Podobných pacientů, kteří přišli z jiných okresů, je na havlíčkobrodské ortopedii více než polovina z celkového počtu. Jsou zde lidé z Ústí nad Orlicí, Chrudimi, Kutné Hory, Kolína, Poličky, Litomyšle, Strakonic, Písku, Nového Bydžova, Jičína, několik i z Prahy.
Překračovat běžné normy se nevyplácí
Tým lékařů a sester z ortopedického oddělení, které vede primář MUDr. Jiří Stryhal, je však tlačen k tomu, aby většinu pacientů z jiných okresů odmítal a přizpůsobil se okolnímu standardu, co se týče čekacích dob - tedy aby je prodloužil, přestože nemocní mají bolesti. To přiznává sám ředitel nemocnice Havlíčkův Brod MUDr. Karel Přibyl. Podle něho není únosné, aby se jinde čekalo rok a zde pouze půl. "Nemocnice na tom prodělává . Musíme se přizpůsobit realitě, netěší mně to. O ortopedii nechci mluvit, v této věci platí informační embargo," zdůraznil.
Primář Stryhal kroutí nad ekonomickými důvody hlavou: "Peníze za výkony, které oddělení udělá , dostane nemocnice od pojišťovny zaplacené. Promítá se to i v paušálních platbách. Hospodaření nemocnice je ale neprůhledné. Vedení nám opakuje, ať se o ekonomiku nestaráme, že máme dělat medicínu.
Na druhou stranu vyhrožuje snižováním platů, když se neušetří na lécích. Pokud se chci dozvědět, proč nemocnice dluží milióny korun dodavatelům kloubů, přestože tyto částky pojišťovna nemocnici hradí, jsem odmítnut. Je otázkou, zda se nelepí penězi, které se inkasují za oddělení, díry vznikající jinde v nemocnici."
Primář Stryhal ukazuje sdělení ředitele. V jednom se píše (z 9. ledna 1997), že pokud lékaři nezmění zvyklosti v předepisování léků, tak "chladná ekonomika změní vzápětí jejich platy." Za pět dní na to ale ředitel konstatuje, že se nemocnice ekonomicky nepropadá a byly by peníze na vyšší platy, pokud by pojišťovny včas platily.
Pacienti uvažují a přesto nechápou
Tým primáře Stryhala provedl před časem náročnou operaci Františkovi Jiříčkovi (50), učiteli hudby a otci šesti dětí z Litomyšle. Lékaři v krajské nemocnici zjistili velký nádor na kyčli, jenž by prorostl do dalších orgánů a způsobil smrt. Konečný verdikt zněl: nelze operovat, musí se amputovat celá končetina. František Jiříček slyšel o Havlíčkově Brodě, a tak si vybral zdejší nemocnici. Operatéři se značnou dávkou štěstí Františkovi Jiříčkovi nohu zachránili. Odstranili polovinu kostí pánve s nádorem a pacient bude s určitými obtížemi chodit dále bez chybějící kosti. Lékaři a sestry si po jedné z nejnáročnějších a nejnebezpečnějších operací oddechli. Radost nezkrývají ani pár týdnů poté. Bylo to obrovské riziko, nikdo nemohl říci, jak to dopadne.
Třeba by se to povedlo i jinde, ale je vidět, že určitý typ náročného zákroku jde dobře udělat v okresní nemocnici, nic víc, nic míň, dodávají lékaři. "Druhý den nám ředitel Přibyl vyčetl, že máme na oddělení 18 pacientů z jiných okresů (pozn. redakce: do této skupiny patří i František Jiříček). Prosazuje výraznou redukci oddělení, peskuje nás za plné čekárny. Svobodná volba lékaře se stává frází," říká padesátiletý primář Jiří Stryhal, který zde působí čtrnáct let.
Pacient Jiříček reaguje: "Krajská nemocnice (nechce jmenovat) není špatná , ale čekal bych tam mnohem déle, bral bych o to déle drahé léky. Proč nemůže sloužit ortopedie v Havlíčkově Brodě také pro jiné občany, proč se musí redukovat, když má výsledky a lidé ji vyhledávají? Kam se poděla svobodná volba lékaře, vypývající ze zákona, kde jsou slova o efektivitě, proč musí lidé brát drahé léky déle, než je nutné?"
František Jiříček není jediný, kdo se diví. Asi 250 pacientů, čekatelů na operaci, na začátku října dostalo dopis, kde vedení nemocnice oznamuje, že se jejich operace posunuje na neurčito. Doporučuje jim, ať se pokusí najít jiné zdravotnické zařízení. Ředitelství se následně omlouvalo: ortopedie se musí z finančních důvodů utlumit a přestěhovat do nového areálu nemocnice. Na začátku roku se přejde na normální provoz.
O tom, jak se opatření dotklo pacientů, svědčí výtah z dopisu jednoho z nich, Marty Ž.: "Žádám vás o zaslání mých rentgenových snímků, abych se pokusila zajistit operaci v jiném zařízení. S ohledem na svůj zdravotní stav nejsem schopna si toto osobně u Vás obstarat. Je mi líto, že k odkladu dochází, protože s ohledem na můj věk nevím, zda budu ještě schopna se této operaci podrobit. O konzultaci jsem požádala ortopedické oddělení v Pardubicích, ale nevím, jak to bude úspěšné. Nechte mne proto, prosím ještě ve vaší evidenci."
Redukovat, rušit, šetřit, o kvalitě péče ani slovo
Ortopedie disponuje 48 lůžky. Ty jsou z 85 až 90 procent obsazené. Přestože se kvalita medicíny oficiálně příliš nesleduje, tak počet infekčních komplikací se pohybuje kolem jednoho procenta z celkového počtu operovaných. Česká společnost pro ortopedii přirovnává ortopedii v Havlíčkově Brodě k úrovni větších klinik.
Ministerstvo zdravotnitví, ale ve snaze redukovat počet akutních lůžek chce, aby na tomto oddělení bylo 17 lůžek, ne 48. Kapacity přepočítalo na počet hlav v okrese a tak mu vyšlo, že je zde, statisticky vzato, příliš mnoho lůžek.
Ministerstvo ve výběrových řízeních například prosazuje v oboru ortopedie: Havlíčkův Brod bude mít 17 lůžek, Ústí nad Orlicí dokonce 24. "V Ústí nad Orlicí přitom ortopedie není. U nás se lůžka zlikvidují a propustí se personál, přestože lidem z tohoto okresu péči poskytujeme řadu let. Ministerstvo rozděluje počet lůžek pouze podle počtu obyvatel v okrese. Nebere v úvahu, že jsou oddělení v daných odbornostech a jednotlivých oblastech různě vytížená , že mají odlišnou kvalitu. Záleží přece na zkušenostech, počtech z kroků, vybavenosti. Třeba v sousedním okrese jsou v oboru ortopedie v něčem "lepší", v něčem "horší". Sekat lůžka podle hlav, jak to dělá ministerstvo, je schizofrení blábol," varuje primář Stryhal.
To tvrdí i odborový svaz zdravotnictví. Upozorňuje, že ministerstvo ve svých záměrech rušit nebo omezovat nemocnice nezohledňuje skutečné potřeby v regionech a oborech. Tím se péče zhorší. Ne příliš chvályhodně se o plánech ministerstva vyjadřuje také ředitel nemocnice Karel Přibyl, ale považuje rušení za nutnou realitu.
Sleduje někdo kvalitu medicíny, což by mělo být jedno z hlavních kritérií, zda se má klinika redukovat nebo zachovat?, ptáme se. "Od roku 89 se o to nikdo nezajímá , kromě odborné společnosti. Jinak nikdo nevyžaduje žádné výsledky o počtech úmrtí, pooperačních komplikací. Nemusí se to zdůvodňovat, nevyvozují se z toho případně závěry. Nesledují to ani pojišťovny. Chybí systém okresních, krajských a hlavních odborníků, kteří kvalitu dříve sledovali," reaguje Stryhal.
Škatule, škatule hejbejte se
Vedení nemocnice slibuje, že se pokusí prosadit pro ortopedii 30 lůžek a ne 17, jak navrhuje ministerstvo. Musí se prodloužit čekací doby, je nutné, aby havlíčkobrodská ortopedie sloužila především pro okres a omezila péči o "mimorajónní" pacienty, zdůrazňuje. Ředitel Přibyl vysvětluje, že chce ortopedii přestěhovat do nového, moderního areálu nemocnice, postaveného v posledních třech letech.
Ukazuje prostory s vytápěnou podlahou, sociálním zařízením společným vždy pro dva pokoje a ne pro celou chodbu. Sem se přestěhovala většina oddělení, musela se také redukovat, nesouhlasila s tím, ale domluvili jsme se, jedině ortopedie dělá potíže, zní argument managementu. Podle něho nechce ortopedie opustit 64 let starý dům, kam by se přesunulo třeba ušní.
"Proč by musela ortopedie fungovat pouze pro jeden okres? Vždyť Všeobecná zdravotní pojišťovna jasně říká, že zdravotnické zařízení může fungovat pro více okresů," ukazuje primář Stryhal Zpravodaj VZP. "Rádi bychom se přestěhovali do nových prostor, jsou opravdu hezké, pro ortopedii ovšem naprosto nevhodné. V pokojích je méně místa. Pacienti se budou těžko převážet, chodby jsou užší," vysvětluje postoj oddělení jedna ze sester.
"Chtějí nás nastěhovat do místností, které se pro ortopedii neprojektovaly. Náš objekt je sice starý, ale upravený pro potřeby ortopedických pacientů. Máme k dispozici tři operační sály, v nové budově pouze jeden. Tam chybí prostory pro rehabilitaci, bez které se neobejdeme, stejně tak schází ambulance. V novém objektu bychom měli být hned vedle chirurgie. Přitom ortopedické operace vyžadují důsledné odloučení od chirurgických zákroků. Kost je citlivá na infekci. Na chirurgii se otevírají hnisavé rány, střeva. V případě endoprotéz je infekce totálním selháním a tragédií pro pacienta," vysvětluje Stryhal.
Po obědě rovnou do soukromé ordinace
Na otázku, proč tyto věci nekonzultuje oddělení s ředitelem nemocnice nebo okresním zdravotním radou, který zodpovídá v oblasti za zdravotní péči, se zaměstnanci ortopedie ironicky usmívají. Podle nich nenavštívil ředitel Přibyl oddělení za celých pět let ani jednou, aby se seznámil s jeho chodem.
Vysvětlují si to tím, že asi nemá na řízení nemocnice dost času, protože obvykle po poledni odjíždí z nemocnice do své soukromé gynekologické ambulance. A co zdravotní rada, vždyť okresní úřad je zřizovatelem nemocnice, tudíž odpovídá za její chod? Nadřízená zdravotního rady, tedy přednostka okresního úřadu, je manželka ředitele Přibyla, takže si lze těžko představit, že by řediteli nějak výrazně oponoval, domnívají se pracovníci oddělení. "Ani jednou nechtěl slyšet naše argumenty," dodává Stryhal.
Naprosté selhání komunikace mezi ortopedií a vedením nemocnice vedlo na začátku října primáře Stryhala k podání výpovědi. To způsobilo rozruch v místním tisku. Někdo mu vyčítal, že opouští pacienty a je zbabělec. Regionální deník Noviny Vysočiny zase komentoval: "Doktory formátu primáře Stryhala okresní nemocnice nehýří, přesto ředitel jeho výpověď přijal. Bez mrknutí oka. Podobné odchody nadprůměrných jsou vždy důsledkem hlouposti a nabubřelosti průměrných. "
Primář Stryhal nakonec požádal o stažení výpovědi, ale na všech argumentech trvá. Dosáhl toho, že se o věci mluví. "Na zastupitelstvu města budu žádat, aby se provedla kontrola hospodaření nemocnice a někdo se začal zabývat argumenty, proč se tolik změnám bráníme."
Ředitelství naopak apeluje na mediální klid, aby se nepoškodilo jméno nemocnice. Rozbroji se nic nevyřeší, můžeme se domluvit, tvrdí ředitel Přibyl a zdůrazňuje, jak velký dluh nemocnice před sebou valí. Odkazuje na prohlášení či rozhodnutí ministra zdravotnictví Stráského a vlády o tom, že je potřeba redukovat lůžka a co nejvíce šetřit.
Jindřich GINTER
