Informátoři
Obcas se stane, ze cloveka zaujme, bez zjevneho duvodu, nejaka zprava. Pamatuji se treba na cerny ramecek se jmenem Baltisberger vsunuty do zpravodajstvi z Velke ceny Ceskoslovenska. Bylo mi ho tenkrat strasne lito, prestoze jsem o nem nic nevedel vic, nez ze jezdil dvestepadesatky. Zabili se jini, pred nim i po nem, ale tohle jmeno mi zustalo v trvale v pameti.
Pred nekolika dny jsem cetl zpravu o sebevrazde syna Oty Filipa. Vyplyvala z ni mozna souvislost mezi jeho smrti a televisnim poradem o otcove spolupraci s Stb. Vim o obou jen to, co bylo napsano v novinach, a prece me ta zprava upoutala vic nez jine.
Oba pripady maji jistou podobnost, totiz souhru udalosti, ktere postupne vedly k tragickemu konci a krvelacne publikum, ktere si zada hlavy.
Premyslel jsem o tragedii Oty Filipa. Dobre, byl podle vseho agentem Stb. Co ale tento specificky cesky hrich znamena v obecnejsim meritku? Nic zvlastniho. Kazda moc ma tajnou organizaci (policii, informacni sluzbu), ktera ma svoje informatory. Rekrutuji se z lidi, kteri chteji penize, potrebuji vyvaznout z bryndy nebo veri, ze slouzi dobre veci.
Zustanu chvili na domaci, tedy kanadske pude. Pozadate o misto u vladni spolecnosti a reknou vam, ze potrebujete "security clearance", coz je bumaska ohledne spolehlivosti. K jejimu vydani potrebuje prislusny urad prislusne informace nejmene pet let nazpet. Prislusny urad se nepta vas, ale lidi z vaseho okoli, kteri vam nesmeji rict, ze ty informace podavaji. Kdyz se cas navrsi, dostanete bumasku, z jejiz existence vyplyva, ze o vas zrejme nikdo nerekl nic prilis spatneho.
Ke svemu "spisu" nemate v podstate pristup. Jeden torontsky pravnik se jiz radu let soudi o pravo videt ten svuj. Byl zalozen v sedmdesatych letech, protoze pomahal ziskat povoleni pobytu v Kanade Americanum, kteri byli proti valce ve Vietnamu. Vysledkem jeho usili zatim bylo, ze tu a tam dostane nejaky, zacerneny doklad. Mezi informatory byly i dosti vyznamne osobnosti. Ronald Reagan byl udajne informatorem v padesatych letech v dobe cinnosti Vyboru pro neamerickou cinnost. Patrne z ideologicke horlivosti. Tento vybor znemoznil, mimo jine i Charlie Chaplina.
Donaseni na vyznamne osobnosti neni nic vyjimecneho. Dosti podrobne udaje napriklad existuji o tom, co delal, s kym se stykal a o cem mluvil John Lennon, kdyz zil s Oko Yono v New Yorku. Tajne informace, shromazdovane anonymnimi informatory, mely slouzit jako zaminka k Lenonnove vyhosteni z USA, protoze az moc mluvil o miru v dobe, kdy to nebylo vhodne s ohledem na stav verejneho mineni.
Pokud budou existovat tajne sluzby, budou existovat informatori. V Ceske republice byla Stb nahrazena instituci BIS. I ta ma musi mit svoje informatory, z nichz nekteri budou svoje postaveni vyuzivat, nebo spis zneuzivat, ve svuj osobni prospech.
Verejna likvidace Stb (zverejneni seznamu) byla z pravniho hlediska nesporne pozoruhodna. Tedy spis absurdni. Domnivam se, ze jedinym pravne postizitelnym jednanim informatoru Stb mohlo byt zneuziti jejich "uredniho" postaveni ve svuj osobni prospech. Nevim kolik lidi bylo na tomto zaklade odsouzeno, zrejme moc ne. Dalsi absurdnosti bylo, ze treba Dubcek, ktery jako prvni tajemnik KSC byl z titulu vedouci ulohy strany za Stb zodpovedny, mohl po roce 1989 zastavat vysokou statni funkci, kdezto byvaleho ministra zivotniho prostredi Moldana vypoklonkovali z ministerstva na zaklade seznamu.
Tak jako zena nemuze byt jen trochu tehotna, tak stat nemuze byt jen trochu pravni. V druhem pripade bud existuje presumpce neviny nebo neexistuje.
Samozrejme cela zalezitost s informatorstvim ma rovnez mravni aspekt - delat neco nekomu za zady. Slo tedy i o mravni ocistu naroda. Nepripustit v budoucnosti donaseni za ucelem osobnich vyhod. Tedy krome obvykle odmeny - vime prece, ze se bez informatoru neobejdeme.
Uplna ocista by ovsem vyzadovala skoncovani i s erou Gestapa. V roce 1968 se na tema udavani Cecha Cechem Gestapu zacalo psat, ale od te doby je, pokud vim, pragmaticke ticho po pesine. Stejne tak se zametly pod koberec anonymni dopisy, ktere nepochybne zpusobily vice skod nez z valne casti neochotne informujici informatori.
Snad bych mel dodat, ze jsem nikdy nebyl v kontaktu s Stb a mohu tedy s klidnym svedomim prohlasit, ze nejsem fizl. Nebyl jsem vyzvan, abych se dostavil a tak jsem si bezbolestne zachoval cisty stit. Prave kvuli te bezbolestnosti se mi prici shledavat kameni a hazet je na lidi, kteri prosli podlehli natlaku.
Napsal jsem na tema informator, protoze mi je lito Oty Filipa, ackoli ho neznam. Mozna ze ztratil sveho syna kvuli tomu, ze nemohl dokazat nedokazatelne - totiz ze nikomu neublizil svym jednanim. Dokazat se da jen opak - radeji prostrednictvim soudu nez kameni.
Jiří Jírovec
(Čtěte knížky Oty Filipa, zejména jeho monumentální svědectví o totalitních režimech střední Evropy ve dvacátém století, Cesta ke hřbitovu a Nanebevzetí Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy . JČ)
