Britské listy

V Praze začal pondělí Městský soud v Praze projednávat případ listopadového útoku na dva Súdánce, z nichž jeden na bodné rány zemřel. Obžalovaní jsou dva mladíci, osmnáctiletý Peter Zborník a šestnáctiletý Jan Schimperk. Osmnáctiletý Zborník, který je obžalován z vraždy z rasových pohnutek a z ublížení na zdraví, se při svém zhruba tříapůlhodinovém výslechu snažil přesvědčit soud, že smrt a zranění cizinců způsobil nechtěně, protože měl sám z černošských mladíků strach. Zborník uvedl, že večer 8.listopadu se po půlnoci se Schimperkem šel podívat na zastávku, kdy pojede tramvaj. Schimperk se dostal do konfliktu s černochem stojícím u zastávky a začal ho pronásledovat. Zborník uviděl, jak proti němu běží pronásledovaný Súdánec a drží přitom u svého obličeje zaťatou pěst. Z toho Zborník usoudil, že ho Afričan chce udeřit, proto rychle vzal do ruky nůž, aby "ránu vykryl nožem". Za pobodaným Abulem Karimem běžel do studentských kolejí na Jarově, aby se prý přesvědčil, zda mu neublížil. Když zjistil, že student prudce krvácí, chtěl utéci. V přízemí budovy narazil na druhého muže černé pleti, který mu zastoupil cestu. Zborník vytáhl nůž a prý si neuvědomoval, že studenta bodá. Tento súdánský student krátce po události zemřel na následky dvou bodných ran do břicha.

Nynější poměry ve srovnání s komunistickým režimem považuje za lepší podle organizace IVVM jen 25 procent občanů. Za komunismu bylo spokojeno více než dnes 28 procent lidí. 37 procent dotazovaných řeklo, že "je to tak napůl". - Lidem se stýská po komunismu kvůli klesající životní úrovni, špatné sociální politice a v důsledku celkové nejistoty. Těm občanům, kteří mají nynější stav raději než komunismus, vadí nejvíc chování politiků. Všem se dnes nejvíc nelíbí kriminalita, na kterou si stěžovalo 24 procent všech dotázaných. Zvyšování cen kritizovalo 16 procent občanů a stejný počet lidí takto označilo chování politiků. Dotázaní jsou nejvíce spokojeni s demokratickými svobodami, kam řadí nejčastěji cestování, svobodu projevu, a přístup k informacím. Životní úroveň považuje mírná většina za neuspokojivou.Více než 40 procent občanů vidí svou budoucnost černě.

Arogance českých politiků. Předseda Unie svobody Jan Ruml je zděšen průzkumem, podle něhož třetina obyvatel České republiky soudí, že poměry před listopadem 1989 byly lepší než současné, a označil to za "hrozné zjištění". (Možná to ale má něco společného s tím, jak členové vládní koalice včetně Jana Rumla vedli v posledních letech zemi. Nebo snad ne? JČ) - Předseda lidové strany Josef Lux v reakci na průzkum vybídl občany k "zachování zdravého rozumu". Ruml řekl, že třetina obyvatel patrně nepovažuje svou osobní svobodu za základní hodnotu a zřejmě se orientuje na konzumní způsob života nebo úplně jiné hodnoty. Pevně věří, že se tito lidé nad sebou zamyslí a svůj postoj přehodnotí. (To mi vzdáleně připomíná ironický výrok Bertolda Brechta nad východoněmeckým komunistickým režimem, že by si možná vláda měla zvolit jiný lid, když s ním není spokojena. JČ) "Jsem tím upřímně zděšen a nemyslím si, že je to deziluze z politiky, to musí být něco, co v těch je lidech zakořeněno strašně silně, a je to zřejmě relikt minulého období, které skončilo v listopadu 1989," prohlásil Ruml. - "It's the economy, stupid," ("V první řadě jde vždycky o ekonomiku, blbečku,") bylo heslo Clintonovy předvolební prezidentské kampaně. Totéž platí jistě i v českých poměrech. Mnoho lidí zřejmě nebylo politickým útlakem za komunismu tolik přímo postiženo, v politice se neangažovali, aby se jim nestýskalo po tom, co zjevně dosud považují za příjemnou míru blahobytu a jistoty, jaká pro ně vládla za komunismu. Určitě hraje jistou roli i vzpomínkový optimismus, ale řekl bych, že hlavní vinu na tomto přesvědčení třiceti procent českého národa má donedávna praktikovaná vládní politika a její fiasko.

Zástupci ostravských Romů podle předsedy tamní Romské občanské iniciativy Josefa Facuny jeli do Prahy vyzvednout si na americkém velvyslanectví přes 100 žádostí o vízum. Velvyslanectví však o ničem takovém dosud neví. Pokud víza Romové obdrží, chtějí požádat o azyl a o slyšení v americkém Kongresu. Před vystěhováním chtějí požádat český stát o odškodné. Hromadnému odjezdu do Spojených států může zabránit taková legislativní úprava, která by postavila hnutí skinheads mimo zákon, řekl Facuna. Z ČR by se podle romských aktivistů prý mohlo odstěhovat až kolem 10.000 Romů. Důvodem je pocit nedostatečné bezpečnosti.

Klaus tvrdí, že si BIS neobjednávala u Slovenské informační služby žádné kompromitující materiály na jeho protivníky. Mluvčí ODS to označil za nesmysl. Zprávu, podle níž česká kontrarozvědka požádala svůj slovenský protějšek, Slovenskou informační službu, o kompromitující materiály proti Klausovým odpůrcům, přinesl slovenský list Práca. Bývalý šéf BIS Stanislav Devátý je označil za komplot proti současnému řediteli kontrarozvědky Karlu Vulterinovi ze strany určité skupiny lidí působících v BIS, že prý jde v BIS o boj o moc.

Předsedové Unie svobody Jan Ruml a Křesťanské a demokratické unie-Čs.strany lidové Josef Lux se dohodli o předvolební spolupráci, že na sebe nebudou tyto strany nadávat. Chtějí také společně omezit poslaneckou imunitu a znovu předložit návrh volebního zákona, umožňující českým občanům v zahraničí hlasovat ve volbách (ČTK tyto české občany ze záhadných důvodů nazývá "krajany". - Takže když je český student dva roky na postgraduálním studiu, nebo český podnikatel v Londýně, stane se tím "krajanem"? Jaká je mimochodem podle ČTK definice "krajana"? Jsou "krajany" i její zpravodajové v zahraničí, protože nejsou zrovna v Praze? Stálo by to za vysvětlení. Kéž by se čeští novináři zbavili stereotypních nálepek.)

Řecký premiér Kostas Simitis na návštěvě České republiky, se vyslovil pro co největší rozšíření Evropské unie.Vyhnul se ale odpovědi na dotaz, zda si klade pro podporu přijetí středoevropských zemí do EU podmínku, aby byl současně přijat do EU i Kypr.

Upozornění. V pořadu Nadoraz České televize se vysílaly reportáže o tom, jak bylo (pochybně) zprivatizováno Rudé právo a Mladá fronta. Podrobnosti k této problematice, kterou nejprve otevřely Britské listy, jsou tyto: článek Jiřího Vančury z dvojměsíčníku Listy, materiál na české stránce Jana Čulíka na Glasgow University a transkript pořadu Netopýr České televize (Co není v novinách), který se vysílal v ČT 2 dne 9.září 1997. K privatizaci Mladé fronty se v BL také vyjádřil v tomto článku Milan Šmíd.

Výběr textů z posledních dní:

Prostituce: Praha, středoevropský Bangkok (Andrew Stroehlein)

Německý stavební projekt ve Velké Hleďsebi: Ukaž mi peníze (Jiří Jírovec)

Nekrolog za referendum o vstupu do NATO (Andrew Stroehlein)

NATO a Evropská unie se rozšiřují, dávejme velký pozor na zachmuřené Rusko (The Independent 12.3.1998)

K privatizaci Mladé fronty (Milan Šmíd)

Kanada: Podnik Javorový list soutěží o co nejméně placené pracovní příležitosti (Jiří Jírovec)

Vstup do NATO: Jesse Helms, předseda amerického senátního výboru pro zahraniční vztahy, kritizuje ČR

Václav Havel a "kmenový stát" (Andrew Stroehlein)

Proč nemají nynější česká vláda a parlament mandát občanů (Jan Čulík)

K rozšiřování NATO: O krysách a lidech (Jiří Jírovec)

Silnice E 55: tam jsou dnešní česko-německé vztahy (Andrew Stroehlein)