Západoevropští zemědělci se obávají zničení, v důsledku rozšiřování Evropské unie

Budoucnost vypadá velmi špatně pro Maurice Demichela, chovatele dobytka v řídce obydleném francouzském pohoří Massif Central, napsal v neděli Sunday Times. Po celou řadu let závisel Demichel každoročně na bruselských dotacích ve výši několika tisíc liber, jinak by jeho malá rodinná farma v Le Lonzacu udělala bankrot.

Tento týden učiní Evropská unie důležitý krok k likvidací dotací, které udržují při životě Demichela a tisíce jiných farmářů po celém regionu.

Evropská unie se připravuje na přijetí chudých bývalých komunistickách zemí ze střední a východní Evropy. Má k němu dojít začátkem příštího tisíciletí. Proto nyní schválí Komise pro Evropu reformu své Společné zemědělské politiky, která ročně stojí 30 miliard liber (1650 miliard Kč).

"Už chtějí, abychom snížili vývozní ceny hovězího o třicet procent. Brusel chce zavést množství škrtů, země jako Polsko chtějí do Evropské unie a zoufale se snaží získat nové dotace, spousta statků udělá bankrot," konstatoval Demichel v kuchyni své farmy, kterou vybudoval před sto lety jeho dědeček.

"Jestliže jsme se pořád nemohli dohodnout, když bylo 12 členských zemí EU a s 15 členskými zeměmi se to zhoršilo, jak se vůbec kdy budeme moci dohodnout o něčem s 21 členskými zeměmi?"

Zemědělské reformy, v jejichž rámci mají být také ostře sníženy dotace cen mléka a obilovin, jsou zaměřeny na úsilí zrušit dotace cen a nahradit je přímými platbami zemědělcům. Jsou součástí balíku reforem, jménem Agenda 2000, který také obsahuje reformy regionálních výdajů Evropské unie.

V krátkodobé perspektivě však nedojde k snížení výdajů Společné zemědělské politiky, na jejíž dotace přispívá každá britská rodina při nákupu potravin každý týden částkou 20 liber (1100 Kč). Naopak, Evropská komise vypočítala, že do roku 2006 se výdaje Společné zemědělské politiky zvýší o 2,65 miliard liber (146 miliard Kč) ročně.

Změna v systému dotací je však nutná. Bez ní by totiž po vstupu nových členských zemí ze střední a východní Evropy došlo k ještě daleko vyšším vzrůstům nákladů. Středo a východoevropské země totiž přivedou do Evropské unie více než 10 miliónů často chudých a nevýkonných zemědělců.

První a převážnou většinou symbolický akt rozšiřování Evropské unie se odehrál minulý čtvrtek v pozlacené nádheře londýnského sídla Lancaster House. Sešlo se tam 11 žadatelských zemí - od Estonska a Polska na severu až k Bulharsku a Kypru na jihu - na prvním zasedání nové organizacem, tzv. Evropské konference.

Skutečné vyjednávání začne 31. března v Bruselu a bude se ho účastnit jen šest z jedenácti zájemců o vstup do EU: Polsko, Maďarsko, Česká republika, Estonsko, Slovinsko a Kypr. Ostatních pět zemí bylo donuceno, aby počkaly. Jsou rozhněvány, ale rezignovaly na svůj osud.

Pět nejvýznamnějších ekonomik Evropské unie:

země, obyvatelstvo, HDP na jednoho obyvatele, procento obyvatel v zemědělství

Německo: 81,9 miliónů, 14,800 liber, 3,2 procenta

Francie: 58,4 miliónů, 13,900 liber, 4,8 procenta

Británie: 58,8 miliónů, 13,400 liber, 2 procenta

Itálie: 57,4 miliónů, 11,250 liber, 6,7 procenta

Španělsko: 39,3 miliónů, 7,700 liber, 8,6 procenta

Čelní uchazeči o členství v EU:

Kypr: 740 000, 6,200 liber, 14 procent

Slovinsko: 1,99 miliónů, 3750 liber, 8,4 procenta

Maďarsko: 10,2 miliónů, 2050 liber, 12 procent

Estonsko: 1,63 miliónů, 1900 liber, 18 procent

Česká republika: 10,3 miliónů, 1700 liber, 11 procent

Polsko: 38,6 miliónů 1350 liber, 27 procent