Podvratný materiál, který by prý znectil pověst českého parlamentu
Vážený pane Čulíku,
zasílám kompletní text scénky, která vyvolala pohoršení pana Kynštetra. Napsal ji Honza Kraus, což uvádím pro pořádek. Odpovědnosti se s chutí nezříkám.
Obraz 19.
POSLANCI KDH PŘED BUDOVOU PARLAMENTU - exteriér - den
Redaktorka:
Na dnešní program schůze sněmovny se zeptáme zástupců KDH...
Před budovou parlamentu zastavuje dlouhý bílý bourák. Vystupují tři poslanci KDH.
Redaktorka:
Jaké je dnešní program schůze sněmovny?
Poslanci odpovídají ve chvatu.
Jan:
To nevim...
Redaktorka:
a co bude vaším politickém zájmem...?
Jiří:
Teď se deme najíst...
Redaktorka:
a potom...?
Josef:
Potom se půjdeme napít...
Vstupují do budovy parlamentu.
Obraz 20.
POSLANCI KDH V PARLAMENTNÍM FOYER - interiér - den
Poslanci sedí u stolku a jedí. Spíš debužírují.
Redaktorka:
Proč jste se nezúčastnili jednání sněmovny?
Jan:
Už jsme vám řekli jednou, že se musíme nejdřív najíst...
Josef:
.. a napít...
Jiří intenzívně jí a s pusou plnou majonézy odpoví striktně.
Jiří:
Já vaši hloupou otázku vůbec nebudu komentovat.
Redaktorka:
Hodně se v parlamentních kuloárech hovoří o tom, že jste jako poslanci nejpasívnější ze všech....
Josef tahá vzhůru z talíře větší kus lososa.
Josef:
No a co... statistické průzkumy potvrzujou, jak jsou lidi na parlament alergický... my na tom teda máme minimální podíl...
Jiří je dotčen.
Jiří:
A co bysme jako měli dělat, podle vás?
Redaktorka:
No máte podle odhadu v současné době asi jen 5 procent voličů...
Jan gestikuluje chřestem, než si ho narve do úst.
Jan:
To je ideální..To je náš politickej program. Pět procent potřebujeme, abysme tu byli, ale naše zodpovědnost vůči tý hrstce je minimální...
Jiří:
Heleďte slečno, já makal dost dlouho... a do politiky jsem rozhodně nešel, abych dřel dál... ať dělaj jiný..
A opět se ponoří do jídla.
Josef si nalévá z láhve whisky do velké sklenice a pohoršuje se.
Josef:
Snad byste nechtěla, aby makali ty, co vyhráli ve volbách... Všude na světě musej makaj ti, co prohráli...
Jan sJiřím jsou naopak čím dál pobavenější, pusy plné jídla, intenzívně zapíjejí.
Jan:
Sláva vítězům, čest poraženým...haha!
Janovi malinko zaskočí.
Jiří:
Se ctí nejdál dojdeš.. hahaha.. ale prošoupeš si podrážky... hahaha. Jéžiš, co já se nadřel..
A napíchne s vervou artyčok na vidličku, který si zvýšky spouští do úst.
Redaktorka:
Jak se postaví vaše strana k nově navrhovaným zákonům, které mají přijít na jednání sněmovny?...
Jan odpoví s chutí:
Jan:
zády... slečno... zády..
Jiří ukazuje nešťastně udělané hlasovací zařízení.
Při vysvětlování matlá po lavici rukou, ve které má obložené rajče...
Jiří:
Zásadně nehlasujeme... se podívejte... jak je tady blbě to hlasovací zařízení udělané... to kdybych chtěl hlasovat.. tak ho sprasim tím rajčetem...
Josef vervně souhlasí a otvírá si pivo ránou o parlamentní lavici.
Josef:
Dyť je to k ničemu... každou chvíli je to rozbité... tam stačí, aby nateklo trochu piva a už to blbne...
Redaktorka:
A co myslíte, že říkají vaši voliči práci vaší strany...
Jiří má tváře tak plné, že je téměř knepoznání.
Jiří:
Které proboha?
Josef právě vytahuje velkou uzenou rybu, kterou na mastném papíře porcuje přímo na lavici.
Josef:
My známe většinu našich voličů osobně..
Jan rychle porcuje cibuli na malé proužky přímo na lavici, přitom mu zpusy také cosi čouhá.
Jan:
Co by řikali? Hele, každej volič v podstatě tajně spekuluje na to, že by mohl bejt jednou taky zvolenej... no a až bude, tak ať se nažere..
Josef ukazuje pohyb pilky se zavináčem v ruce:
Josef:
Jo...každej chvilku tahá pilku...
Redaktorka:
A odpovězte mi tedy aspoň na základní politickou otázku. Jaké má vaše strana názor na vstup ČR do NATO?
Jan:
Kam?
Redaktorka:
Do NATO.
Jiří vytírá talíř od jídla a na redaktorku se ani nedívá:
Jiří:
Co je tam?
Josef:
Jó, rozhodně jsme pro vstup do NATO, ale nejdřiv si zajdeme ještě do jídelny...
Jiří:
Jo, ale to až potom, co nafasujeme benzín.
Redaktorka:
Promiňte pánové, ale před volbama jste slibovali úplně něco jiného.
Jan:
Vypadni couro.
Čtyři roky teď na tebe nikdo nebude zvědavej !
Kamera objevuje všechny tři, jak odcházejí parlamentním prostorem s velkémi kanystry v rukou.
KONEC